"Jsem tady pro dospívající a mladé dospělé."

Publikováno: 14. 2. 2017 Doba čtení: 3 minuty
© Foto: Tomáš Morávek

V rámci rubriky "Kdo jsem" si budeme postupně představovat členy naší Kladenské pobočky Člověka v tísni. Další pracovnice, která se nám dnes představí, je kariérní poradkyně, Barbora Váchová. 

Ahoj Barčo, pro začátek našim čtenářům prosím přibliž, kdo jsi.
Ahoj. Kdo jsem, ta nejtěžší otázka hned na začátek. Asi nejjednodušší je začít tím, odkud pocházím. Aktuálně žiju v Praze, vyrostla jsem ve Frýdku na hranicích Moravy a Slezska a do Prahy jsem doputovala přes Olomouc a Boskovice. Díky práci na Kladně mám příležitost poznat blíže další město, tak se těším, co mi pobývání tady přinese. Kromě Člověka v tísni pracuju také v oblasti krizové intervence.

Jaká je tvá pracovní pozice pro ČvT a jak dlouho se jí už věnuješ?
Jsem v týmu naší pobočky nejčerstvěji, teď pomalu končím třetí měsíc a pracuju jako kariérní poradkyně.

Co si mám pod tím představit, co přesně tvá práce obnáší?
Jsem tady pro dospívající a mladé dospělé, kteří řeší, co dělat po ukončení základní školy a třeba vůbec neví, co dál, i pro mladé lidi, kteří by chtěli začít pracovat, ať už mají hotovou nějakou školu nebo ne. Společně máme prostor objevovat a pracovat na posílení silných stránek a skrytých rezerv a s jejich pomocí pak hledat uplatnění tak, aby s ním byl dotyčný člověk spokojený. Můžu jim pomoct orientovat se v někdy ne úplně snadno přehledné nabídce škol i pracovních nabídek, pomoct napsat životopis, připravit se na přijímací pohovor, podpořit při hledání odvahy vyzkoušet něco nového, pomáhat řešit problémy ve škole. Chodíme také s kolegou do škol dělat programy, při kterých mají účastníci šanci vyzkoušet si, jak to může fungovat v dospělém životě, jak si dávat pozor na dluhy a podobně.

Proč zrovna tahle pozice, proč kariérní poradenství?
Těším se na dlouhodobou spolupráci s konkrétními lidmi, v tom se cítím dobře. Motivuje mě přesvědčení, že je to práce smysluplná. V dospívání děláme rozhodnutí, která mají zásadní vliv na další život, zároveň ještě nemáme moc životních zkušeností, o které bychom se mohli opřít a svět kolem nás je často nepřehledný a proměnlivý. Pokud nemáme kolem sebe někoho, kdo nás dokáže podpořit, je to o to těžší. Proto bych těm tápajícím i těm, pro které je škola velká výzva, ráda nabídla pomocnou ruku podle toho, jak budou potřebovat.

Co děláš, když neděláš?
Vyrostla jsem ve skautském oddíle a ráda jsem pořád alespoň trochu skautsky aktivní; v poslední době se snažím podporovat skautské vedoucí, aby se jim dobře pracovalo s různými dětmi, zvláště s těmi, které mají nějaké specifické potřeby. Kromě skautského světa je mou další velkou srdcovkou Puťák, jedinečný tábor, který prožíváme společně s dětmi s postižením a další aktivity a lidi kolem. Těší mě pozorování dohořívajících uhlíků, opravdová setkání, poznávání nových míst, knížky, se kterými se propadnete do jiné reality, mít prostor k nicnedělání, být vědomě v přítomném okamžiku. A u ohně a kytary vydržím až do rána.

Nyní máš možnost vzkázat všem čtenářům/klientům/fanouškům cokoli – co to bude?
V poslední době mě zaujalo toto ze Sedmé generace:

"Zatímco virtuální svět se nám snaží neustále nabídnout neomezené možnosti ušité na míru, příroda na tohle kašle. Když ti vlezou mravenci do stanu, tak tam prostě vlezou. Přijde mi dobré, že s tím člověk nic nenadělá. Nemůžeš si nainstalovat nový operační systém a nastavit si neustále slunečno, nula mravenců ve stanu a borůvky, maliny a ostružiny na maximum. Příroda dnešního člověka zdravě uzemňuje." Takže navrhuju, pojďme ven!

Autor: Barbora Váchová, Kariérní poradkyně

Související články