Příběh mladého člověka, budeme mu říkat Kamil, začíná v době, kdy docházel do 9. třídy základní školy a začal chodit k nám do nízkoprahového klubu.
Od začátku byl velmi sdílný, a tak jsme se brzy dozvěděli o jeho nejistotách i snech. Vždy ho bavilo stříhat – kamarády, sourozence, kohokoli, kdo se mu svěřil do rukou. Měl jasno v tom, co by jednou chtěl dělat: stát se barberem.
Přesto o sobě silně pochyboval. Jeho školní prospěch nebyl dobrý a Kamil byl přesvědčený, že s takovými známkami nemá šanci dostat se na obor kadeřník. Často říkal, že na to nemá.
Jako pracovníci Otevřeného klubu jsme vnímali, že i přes své obavy Kamil ví, co chce. Od počátku jsme s ním vedli rozhovory zaměřené na podporu jeho sebedůvěry, pojmenování bariér a hledání způsobů, jak je zvládnout. Bavili jsme se o tom, co všechno zahrnuje práce barbera, jaké má možnosti vzdělávání a praxe, a jak by mohl své schopnosti dál rozvíjet. Nabízeli jsme mu informace o oborech, školách, a společně jsme se dívali na přijímací kritéria.
Kamil se rozhodl napnout síly. Na nějakou dobu omezil své volnočasové aktivity a věnoval se studiu a přípravě na přijímačky. Sám od sebe si našel brigádu v barber shopu, kde může být součástí prostředí, které ho inspiruje, sledovat zkušené kolegy a učit se základy praxe. I tam jsme ho podpořili – mluvili jsme o pracovních právech, povinnostech a možnostech brigádníků.
Kamil si nakonec podal přihlášku na obor kadeřník. Den, kdy měly být vyvěšeny výsledky, byl pro něj plný napětí. Nemohl se dočkat – a když se konečně podíval, našel své jméno mezi přijatými. Jeho radost byla upřímná a už se nemůže dočkat, až letos v září nastoupí do prvního ročníku.
Kamilův příběh je příběhem odvahy, trpělivosti a důvěry. Díky své vytrvalosti, přirozenému talentu a podpoře, kterou dostal, se dokázal posunout z bodu, kde dominoval strach, až ke skutečnému kroku ke splnění snu. Je důkazem toho, že když mladý člověk dostane důvěru, respekt a konkrétní pomoc, dokáže víc, než si sám myslí.
