Kladeňáci si (od svých politiků) zaslouží více podpory, nikoliv neustálé hádky a osočování

V červnovém čísle kladenského časopisu Kamelot je v kritickém komentáři vůči radnímu Tomáši Kutilovi, jehož autorem je bývalý primátor Milan Volf, věnován odstavec i činnosti pobočky Člověka v tísni v Kladně. Vzhledem k nepravdivým a zavádějícím informacím, bychom zde rádi uvedli věci na pravou míru. A zároveň bychom chtěli vyjádřit upřímnou lítost nad tím, že podobné fámy vůbec vznikají. Za téměř 19 let našeho působení v Kladně víme, že Kladno potřebuje vytvořit efektivní systém pomoci lidem, kteří se ocitli v nouzi, nikoliv podobné útoky a osočování, které nepomohou nikomu a ničemu.

Milan Volf uvádí, že Člověk v tísni dostal na svou činnost v Kladně na rok 2019 téměř jeden milion korun, a že za tyto peníze nevidí obyvatelé Kladna žádné výsledky. Jako příklad mu posloužila vyhořelá ubytovna Vorlíček, kde údajně nebylo o našich pracovnících ani vidu ani slechu.

Kladno trpí nedostatkem sociálních služeb

Jaká je tedy realita? Za posledních 5 měsíců řešili naši terénní pracovníci a pracovnice situaci rodin a jednotlivců na celkem třech ubytovnách v Kladně a blízkém okolí. V prosinci 2018 se zavírala ubytovna Na Kopečku, v březnu 2019 nastala ještě větší katastrofa v podobě uzavření a prodeje velkokapacitního bytového domu a ubytovny v Dolu Max. V obou případech jsme ve spolupráci se sociálním odborem magistrátu města Kladna a Krajským úřadem Středočeského kraje každý den konzultovali, doprovázeli a zprostředkovávali služby desítkám rodin s dětmi, párům i jednotlivcům.

Po vyhoření ubytovny Vorlíček jsme byli kontaktováni některými bývalými nájemníky a dobrovolníky. Obrátili jsme se na vedoucí sociálního odboru s nabídkou pomoci. Bylo nám řečeno, že celá věc je v řešení a naší intervence není třeba vzhledem k hrozící duplicitě služeb. I přesto jsme do provizorního ubytování vyslali dvě naše sociální pracovnice, aby nabídly lidem v nouzi pomoc a podporu. K dnešnímu dni spolupracujeme s několika bývalými obyvateli této ubytovny, kapacity všech našich služeb jsou však dlouhodobě přeplněné, kromě Kladna působíme také v Zákolanech, Buštěhradě aj.

V tomto kontextu je důležité upozornit, že našich služeb nevyužívají jen obyvatelé kladenských ubytoven, ale také běžní občané. Jde o lidi ze střední třídy nebo, chcete-li, majority. V Kladně totiž do dnešního dne nefunguje ani jedna občanská poradna či místo, kam by lidé mohli přijít řešit své občanskoprávní spory, jako je výpověď z nájmu, výpověď ze zaměstnání, podání žádosti o důchod nebo podání insolvenčního návrhu či zastavení exekuce. Zcela běžně tak náš tzv. volný příjem (každé pondělí odpoledne přijímáme na konzultace v kanceláři kohokoli z ulice bez předchozího objednání) navštěvují lidé ze všech sociálních vrstev včetně vyšší střední třídy. I když nově Magistrát města Kladna nabízí 1x týdně místním občanům konzultace s právníkem, jeho kapacita ani zdaleka nestačí vyhovět potřebám všech zájemců.

Chybí také efektivní pomoc předluženým

A tak bychom mohli pokračovat. Službu dluhového poradenství nabízí v Kladně, kromě Člověka v tísni, ještě organizace Zábradlí. Na město se 70 tisíci obyvateli a podílem exekucí 13%, kdy je tedy každý 8. obyvatel Kladna v exekuci, a kdy na jednu osobu vychází průměrně 5,1 exekucí s průměrnou dlužnou částkou téměř 238 000 korun (podíl exekucí v celé ČR je 9%, všechny údaje jsou za rok 2017, zdroj www.mapaexekuci.cz) jsou však dvě dluhové poradkyně na částečný úvazek zoufale málo a obě také mají dlouhý seznam čekajících zájemců o službu. I přesto se snažíme volajícím lidem v předlužení vycházet vstříc, na jaře tohoto roku jsme zřídili dluhovou helplinku, kde poskytujeme poradenství ke konkrétním případům volajícím alespoň na dálku po telefonu.

Částku 500 000 Kč jsme od města Kladna dostali v rámci dotací na sociální služby a hradíme z nich mzdu pracovnic, které dochází do rodin s dětmi a pomáhají zajistit a vytvořit funkční zázemí pro děti v rodině, podpořit rodiče v komunikaci se školou, s lékaři, se sociálním odborem, hledání zaměstnání apod. Částku 400 000,- jsme získali na službu doučování dětí v rodinách. Pracovníci ČvT spolu s dobrovolníky doučují děti, jejichž rodiče nedokáží-vzhledem k jejich nízkému dosaženému vzdělání-připravit děti na školu sami. Hrubá mzda pracovníků je u nás na plný úvazek 23 000 korun měsíčně.

Házení špíny? Lepší by bylo přiložit ruce k dílu…

V tomto kontextu se dostáváme k druhému zavádějícímu tvrzení Milana Volfa, ve kterém tvrdí, že finanční podporu od města Člověk v tísni získal díky angažmá manželky Tomáše Kutila v naší organizaci. Pátrali jsme po kořenech tohoto obvinění a hle, skutečně jsme dohledali, že v roce 2004-2005 byla paní Daniela, tou dobou ještě Kšírová, nyní Kutilová, jednou z našich dobrovolnic v programu Podpora vzdělávání v rodinách (jinými slovy doučování dětí). Tím její propojení s organizací Člověk v tísni končí. Nicméně pokud by u nás jako dobrovolnice doučovala i dnes, přesto by nešlo o střet zájmů a my bychom ji s radostí a zcela transparentně mezi našimi dobrovolníky přivítali. Při této příležitosti si proto dovolujeme vyzvat případné čtenáře včetně samotného Milana Volfa, aby také oni darovali dětem ze znevýhodněných rodin dvě hodiny svého času zdarma a pomohli nám tak přetrhnout generační koloběh, kdy děti z nízkovzdělaných rodin bez intenzivní a dlouhodobé podpory nejsou schopny dosáhnout vyššího, než základního vzdělání. Právě vzdělání a zpřístupnění běžných základních škol je pro mnohé děti žijící na ubytovnách vstupenkou do lepšího světa.

Kontakty:

ředitelka středočeské pobočky Člověk v tísni:

Kateřina Hůlová: 774321724

koordinátorka vzdělávacích služeb (pro zájemce o dobrovolnictví) :

Jana Sechovcová: 739220246

koordinátora služby pro rodiny s dětmi:

Tereza Bělohradská: 770173129

Dluhová helplinka:

Telefonicky na 774392950 od pondělí do pátku mezi 9-16 hod

nebo kdykoli písemně s pomocí formuláře na www.jakprezitdluhy.cz