Klatovský byznys s bydlením pana Štáhlicha

Publikováno: 23. 8. 2016 Doba čtení: 3 minuty
Klatovský byznys s bydlením pana Štáhlicha
© ČvT archiv

Na to, jak vypadají ubytovny, jak je těžké se z nich dostat a v čem spočívá byznys s chudobou v oblasti bydlení, jsme již v minulosti upozorňovali. Připadá nám důležité si uvědomit i to, že bydlení na ubytovně je spojené s pocity velké nejistoty. Získat výpověď člověka žijícího na ubytovně pro zveřejnění je poměrně složité  - právě kvůli strachu ze ztráty bydlení. Informace o podmínkách na jedné z klatovských ubytoven můžeme informovat díky lidem, kteří se již odsud odstěhovali.

Popisovaná klatovská ubytovna je v objektu bývalého nádražního depa. Jejím provozovatelem je pan Štáhlich. V objektu je více bytů, zkolaudovány k bydlení jsou ale jen dva z nich. V bytech, které jsou zkolaudované, je toaleta a koupelna v bytě, u ostatních je soc. zařízení společné pro celé patro. Ne všichni lidé, kteří zde bydlí, mají nájemní smlouvu. „To samozřejmě přináší další problémy. Jeden z nich je spojen se sociálními dávkami, pro které potvrzení o zaplacení nájmu nestačí. Na ubytovnách ale končí právě chudí lidé, kteří nemají dostatečné příjmy a jsou pro ně dávky určeny,“ upozorňuje Zita Prošková, naše regionální sociální pracovnice.

Ani pokud smlouvu nájemník získá, stejně nemá  vyhráno. „Ve smlouvě je uvedeno, že  ze závažných důvodů, například při neplacení nájemného, může pronajímatel nájemce vystěhovat do tří dnů od doručení písemné výpovědi,“ konstatuje Zita Prošková. Podle výpovědí bývalých nájemníků ale nebývá dodržována ani tato šibeniční lhůta a nájemníci se tak ocitají na ulici třeba i z hodiny na hodinu.

Opravdové čáry podle bývalých nájemníků pan Štáhlich provádí s vyúčtováním. „Představte si například, že platíte každý měsíc o několik set korun navíc. Pronajímatel Vám tvrdí, že jde o zálohu na nájem na další měsíc, ale ve vyúčtováních se tato částka neobjevuje,“ pozastavuje se nad klatovskou praxí naše sociální pracovnice. Nájemné se platí na měsíc dopředu, ke změně nájemného - třeba i na dvojnásobek - dochází ze dne na den, aniž by kdokoli kromě pronajímatele tušil, že se tak stane. Někteří nájemníci mají ve smlouvách sjednanou kauci, někteří nikoliv. Pan Štáhlich dokáže kauci strhnut samovolně z přeplatku na energiích i když nájemník kauci sjednanou nemá.

Ve smlouvě o nájmu není vyplněn stav měřících zařízení v bytě. Na stvrzenkách o zaplacení nájemného není razítko a mnohdy ani podpis, totéž na vyúčtování. Vyúčtování energií pak pronajímatel zvládá předkládat opakovaně – když zjistí, že by měl nájemníkům peníze vracet,  dodá vyúčtování opravené, podle kterého mají naopak doplácet nájemníci jemu. Vyúčtování za energie zdaleka neodpovídá ověřitelné realitě. Spotřebu lze ověřit v kanceláři na vlakovém nádraží, odkud je elektřina vedena. Nesrovnalosti pak pan Štáhlich bagatelizuje s tím, že vše stejně zaplatí stát prostřednictvím sociálních dávek.

„Nájemní smlouvy obsahují ustanovení, která neodpovídají realitě, případně jsou v rozporu se zákonem,“ vypočítává dále Zita Prošková. V případě dluhu na nájmu pak bývalí nájemníci popisují lichvářské praktiky - splátky několika tisíc měsíčně, či předložení prázdného papíru k podpisu...

„V rámci kraje víme o řadě problematických ubytoven. Ta klatovská patří díky jednání provozovatele mezi ty nejhorší. Nájemníci nemají vůbec žádnou jistotu kdy, kolik a za co bude pronajímatel vyžadovat další a další  poplatky. Pro nájemníky jde ale většinou o jedinou možnost, kde získat alespoň nějaké ubytování a i přes popsané podmínky mají o ubytování strach,“ uzavírá popis smutné reality Zita Prošková.

Autor: ČvT,

Související články