Pomáháme s odolností vůči konfliktům a klimatické změně v Mali
Publikováno: 30. 7. 2021 Doba čtení: 5 minutRostoucí teploty, pokles ročních srážek, útoky hladových ptáků na právě osázená pole, vojenský konflikt probíhající mezi malijskými ozbrojenými silami a radikálními džihádisty. To vše spolu s pandemií COVID-19 a celkovou sociálně-politickou nestabilitou brání Mali v rozvoji, vede ke zhoršené dostupnosti potravin a špatné výživě milionů Malijců. V důsledku toho téměř třetina obyvatel, tedy přibližně 5,9 milionů lidí, potřebuje okamžitou humanitární intervenci, 360 000 lidí bylo nuceno zemi opustit svůj domov a 950 000 lidí naléhavě potřebuje potravinovou pomoc.
Člověk v tísni (ČvT) společně s partnerem Alliance2015 Welthungerhilfe (WHH) a nevládními organizacemi ADR a Stop Sahel a za finanční podpory Ministerstva zahraničních věcí České republiky poskytuje v Mali od roku 2019 humanitární pomoc, aby pomohl zlepšit životní podmínky v zemi. Cílem práce týmu v severní části regionu Kayes na jihozápadě země, který patří k oblastem nejvíce postiženým extrémními výkyvy počasí a konflikty, je pomoci s adaptací na tamní životní podmínky.
Klimatická změna, ozbrojený konflikt a COVID-19 přispívají k nejistotě
V roce 2020 vedla četnost otřesů, zapříčiněných změnou klimatu v Mali, ke zhoršení životních podmínek obyvatel, nižší dostupnosti potravin a také ke zvýšení cen a migraci. Regionální ředitel Člověka v tísni pro Afriku Richard Walker říká: „Změna klimatu v roce 2020 se projevila v sahelské zóně různými způsoby, včetně sucha, které způsobilo ztrátu hospodářských zvířat nebo úrody. Záplavy vyvolané silnými dešti poškodily silnice, domy, zahrady a přehrady. Teploty vystoupaly až na 45° Celsia, což mělo negativní dopad především kojence a starší osoby.”
Neklid v Sahelu v roce 2020, způsobený aktivitami džihádistů a ozbrojených skupin, narušil zemědělský cyklus, fungování trhů a ztížil pohyb lidí i zvířat. Do této již tak složité situace přišla celosvětová pandemie nemoci COVID -19. „Vedle zdravotních problémů, jež COVID-19 způsobil přímo v Mali, měl také negativní dopad na Malijce pracující v zahraničí. To mělo za následek snížení objemu peněz, který tito lidé zasílají domů. Tato finanční podpora od malijské diaspory, tzv. remitence, je hlavním zdrojem příjmu tamních domácností,” doplňuje Walker.
„Vodu jsem nesla 12 kilometrů”
Čtyřiapadesátiletá Hawa Sidibé žije se svou desetičlennou rodinou v malé vesnici Guessé Thierno. Hlavním zdrojem jejich obživy jsou ovce a kozy, které vodí na sezónní pastviny v okolí vesnice.
Sidibé říká: „Od počátku svého vzniku se vesnice Guessé Thierno potýká s problémy se zásobováním vodou. Pro svou rodinu jsem vodu nosila nejméně 12 kilometrů. Představte si obyvatele, jejichž obživa závisí na dobytku, ale přitom nemají vodu pro sebe ani pro zvířata. Voda mě často stála až 5 000 franků denně.”
V rámci své práce v Mali obnovil Člověk v tísni v Guessé Thierno místní studnu a vybudoval nový vrt s průtokem 20 m³ za hodinu, vodárenskou věž, dva napájecí žlaby pro zvířata a kašnu pro obyvatele vesnice.
„Abychom problém s vodou vyřešili, zkusila jsem úplně všechno, ale marně. Jako zázrakem se však v únoru 2020 starosta vesnice a jeho spolupracovníci dozvěděli, že poté, co opakovaně žádali různé úřady o zřízení snazšího přístupu k vodě, se konečně objevil plán na vybudování vrtu. To byla první jiskřička naděje pro celou vesnici.”
Sidibé pokračuje: „Nyní díky tomuto projektu máme ve vesnici vodu. Z přístupu k vodě se raduje více než 500 lidí a každodenní život žen se výrazně změnil. Máme více času věnovat se dalším povinnostem a také víc času na odpočinek po dlouhém pracovním dni. Cítím velkou radost a vidím ji i na ostatních obyvatelích naší vesnice.”
Aby bylo možné zajistit trvalý provoz vrtu, zřídil se pro vesničany nízkonákladový systém zdanění vody kvůli případným poruchám v budoucnu. Lidé platí 15 franků za konev a 200 franků měsíčně za hovězí dobytek. „Mým největším přáním nyní zůstává mít v Guessé Thierno zahrádkářskou oblast,” dodává nakonec Sidibé a doufá, že lepší přístup k vodě by jí mohl v budoucnu umožnit vybudování zahrady.
Zlepšení přístupu k zemědělské půdě a vodě pro zemědělsko-pastevecké domácnosti prostřednictvím výstavby, údržby a správy vodní infrastruktury je pouze jedním z cílů projektu. Projekt se zaměřuje také na zlepšení úrodnosti a chce zajistit ochranu přírodních zdrojů zavedením opatření na ochranu vody a půdy. Dalším cílem projektu je zvýšení produktivity díky přístupu ke kvalitnějším výrobním prostředkům, službám a poradenství, diverzifikace zdrojů příjmu a zvýšení potravinové bezpečnosti díky lepšímu zpracování, konzervaci, komercializaci, přípravě a spotřebě potravin. Zlepšení potravinové bezpečnosti a zdrojů obživy přispívá k větší stabilitě v této oblasti a snižuje míru migrace uvnitř země.
V roce 2020 se pomoc dostala 50 000 lidí
K dnešnímu dni bylo obnoveno nebo vybaveno 16 objektů zemědělsko-pastevecké infrastruktury, z čehož má prospěch přibližně 6 300 domácností. Malé přehrady v oblasti, kde projekt probíhá, se staly centry inkluzivního a udržitelného hospodářského rozvoje. Podporují zahradnictví, pěstování rýže a obilovin, chov ryb, napájení dobytka, výsadbu stromů a další produktivní činnosti.
Jan Svitálek, vedoucí poradce ČvT pro změnu klimatu a klimaticky inteligentní zemědělství, říká: „Díky zvýšené infiltraci dešťové vody přehrady zlepšují hladinu podzemní vody, takže i studny v okolí, které byly déle než 10 let suché, mají nyní vodu. Obnovené mikropřehrady také přispívají ke zlepšení živobytí lidí z okolních vesnic.”
Na obnově některých malých přehrad se podílelo 203 mladých lidí, kteří si tak mohli vydělat peníze. Svitálek poznamenává: „Bylo obnoveno přes 64 hektarů zemědělské půdy. Opravou čtyř přehrad bylo obnoveno 58 hektarů a šesti hektarům pomohlo osm komunitních zahrad. Tři ze čtyř pasteveckých studní jsou nyní funkční. Školení, která jsme realizovali, zlepšila znalosti 790 budoucích zahradníků a zahradnic. Zemědělská a pastevecká produkce se v této oblasti výrazně zvýší, čímž se zlepší potravinová situace v místě.” Svitálek dodává, že distribuce osiva a krmiva pro hospodářská zvířata pro 1 900 ohrožených domácností zvýšila výnosy a přispěla k lepší situaci těchto rodin.
Projekt v roce 2020 zajistil přímou pomoc pro celkem asi 8 200 domácností, což je zhruba 50 000 lidí. Navzdory různým problémům, kterým tato oblast čelí, realizace projektu v roce 2021 pokračuje dál.
