Koronavirus má ničivý vliv na mongolskou ekonomiku. I přesto se ale daří otevírat nová pracovní místa

Aby se zabránilo šíření viru, uzavřely se školy i sektor služeb a to mělo obzvlášť těžký dopad na živobytí mongolských žen. Bayarzol je jen jednou z mnoha žen v Mongolsku, které kvůli pandemii COVID-19 přišly o svůj příjem nebo podnikání a musely řešit, jak uživí svou rodinu.

Mongolsko se naštěstí zatím nepotýká s problémem masivního šíření nového koronaviru, ale přísná omezení, která spolu s uzavřením hranic a škol přišla, mají ničivý dopad na ekonomiku ve městech i na venkově po celé zemi.

„Během posledních tří let se mongolská ekonomika poměrně slušně zotavovala. Ovšem vypuknutí viru COVID-19 nyní představuje zásadní problém, protože má dopad na místní i celosvětovou ekonomiku,” vysvětluje Pavit Ramachandran, koordinátor ADB v Mongolsku v tiskové zprávě nedávno zveřejněné na webových stránkách ADB. 

Chceme ohroženým rodinám ulehčit situaci a zahájili jsme projekt s názvem Čisté ruce, který sdružuje partnery ze soukromého i veřejného sektoru. V rámci tohoto projektu jsme dodali hygienické, výživové a vzdělávací balíčky do více než 2 500 domácností a získalo jej přes 8000 dětí a více než 950 otců samoživitelů nebo matek samoživitelek.

Díky podpoře projektu Konec znečištěného ovzduší (Switch Off Air Pollution) financovaného EU a za součinnosti vedoucího projektu, jímž je mezinárodní nevládní organizace Geres, Člověk v tísni zajistil, že k balíčkům přibylo 7 000 roušek vyrobených přímo v Mongolsku. Během pandemie COVID-19 je nošení roušek povinné a v Mongolsku jsou navíc roušky nutností už proto, že chrání obyvatele měst před silně znečištěným ovzduším.

„Jsme hrdí na to, že jsme mohli podpořit tyto ženy a pomoci jim nalézt další zdroj příjmu. V rámci naší práce v Mongolsku se snažíme objevit nové inovativní způsoby k řešení problémů v oblasti rozvoje, zvlášť v této nelehké době,” říká Beatriz Maroto Izquierdo, vedoucí mise v Mongolsku organizace Geres.

Výdaje neustále rostou

V partnerství s místní nevládní organizací Narnii Huuhduud Muruudul (NHM) a samotnými švadlenami, kterým Člověk v tísni pomohl, se zde vyrobilo 7 000 roušek. Cílem NHM je poskytnout komunitám v Songino Khairkhan a v ostatních čtvrtích Ulánbátaru vzdělání, zaměstnání, školení a podpořit rozvoj infrastruktury.

Paní Bayarzol byla přijala do šicí dílny, kde se vyškolila a získala práci jako švadlena. Vyráběla zde tradiční mongolský barevný oděv, tašky s tradičním mongolským designem a vzory, módní bundy a nyní roušky.

„S manželem máme pět dětí. Protože jsou školy zavřené, děti jsou celý den doma. Což znamená, že doma i víc jedí, spotřebují více elektřiny a účty narůstají,” pokračuje ve vyprávění Bayarzol, zatímco pracuje u jednoho z šicích strojů.

„Než přišla nařízení ohledně COVID-19, měla jsem plat a vedle toho jsem po práci ještě šila tradiční mongolské šaty, protože jsem měla spoustu soukromých zakázek. Nejvíc zakázek obyčejně mívám před oslavami Tsagaan Sar, Naadam a před promocemi,” vysvětluje.

„Kvůli omezením souvisejícími s pandemií koronaviru jsem však o všechny zakázky a další příjmy přišla, protože školy se zavřely a promoce zrušily. Většina mého platu jde teď rovnou na složenky. Je to pro mě velice náročné období a to jak finančně, tak psychicky.”

Bayarzol je jediná živitelka své šestičlenné rodiny, podobně jako mnoho dalších žen.

Stejný případ představuje i Buyandelger, 40 letá žena s vývojovým postižením. Její rodina je plně závislá na jejích příjmech.

"Trvalo mi neskutečně dlouho, než jsem se naučila šít na stroji"

Buyandelger se do projektu v šicí dílně zapojila v roce 2016, když se dílna otevřela. Z počátku pro ni bylo její postižení překážkou a naučit se práci na šicím stroji pro ni bylo velmi obtížné.

„Jsem jediná z rodiny, kdo pracuje, nemám jinou možnost. Pracuju tu od začátku a nejdřív jsem kvůli svému postižení téměř nedokázala šlápnout na pedál šicího stroje. Trvalo mi neskutečně dlouho, než jsem se naučila na stroji šít,” svěřuje se Buyandelger.

„Můj muž prodělal před třemi lety operaci zad a není schopen vykonávat žádnou fyzickou práci,” pokračuje Buyandelger.

„Když přišla zakázka na výrobu roušek s termínem odevzdání, všichni jsme se dali okamžitě do práce, abychom včas dodali roušky, které měly být přidány k balíčkům. Moc nám to pomohlo a jsem neskutečně vděčná Ariungerel, provozní manažerce a nadaci Veloo Foundation za to, že nám pomáhají v této těžké době.”

Příběhů jako je ten Bayarzolin a Buyandelgerin je v Mongolsku v současné těžké a nejisté situaci spousta.

„Podpora zaměstnanosti v této nelehké době je nyní v Mongolsku prioritou víc než kdy předtím. Nikdy nebylo pro podniky, firmy, vládní agentury a neziskové organizace důležitější hledat kreativní způsoby vytváření nových způsobů práce a udržení pracovních míst v zemi,” řekl Pierre-Yves Lucas, vedoucí týmu EU Cooperation Team Lead.

Pomocí projektu Konec znečištěnému ovzduší budou organizace Geres a Člověk v tísni spolu se svými partnery z Národní mongolské asociace pro rozvoj stavitelství a Střediskem pro energetické úspory v budovách, nadále hledat způsoby, jak opět v Mongolsku vytvořit pracovní místa v oblasti stavebnictví.

***

O projektu Konec znečištěného ovzduší (Switch Off Air Pollution): projekt je financován především programem Evropské unie Switch Asia, s přispěním nadace Abbe Pierre Foundation a také České rozvojové agentury a Francouzské rozvojové agentury. Porbíhá v letech 2018 až 2021 a vede jej mezinárodní nevládní organizace Geres ve spolupráci se Střediskem pro energetické úspory v budovách na mongolské technické univerzitě MUST, s Národní mongolskou asociací pro rozvoj stavitelství a nevládní organizací Člověk v tísni.

O projektu COVID19 Relief: Člověk v tísni tento projekt realizoval ve všech 7 čtvrtích Ulánbátaru a v provinciích Arkhangai a Bulgan a podpořil více než 2 500 rodin formou výživových, vzdělávacích a hygienických balíčků. Projekt získal podporu mongolského Ministerstva vzdělání, kultury, vědy a sportu a finanční prostředky od Švýcarské agentury pro rozvoj a spolupráci. Podporu poskytlo také Velvyslanectví spolkové republiky Německo v Mongolsku, tým projektu Konec znečištěného ovzduší (Switch Off Air Pollution) financován EU, Přátelé Mongolska (Friends of Mongolia), Člověk v tísni, Breathe Mongolia a dětská nadace Namuun Children’s Foundation. Pomoc poskytl také Mongolský červený kříž díky své síti dobrovolníků a komunitních center.