Kromě zavádění plošných opatření je potřeba myslet i na nejzranitelnější. Všichni bychom měli začít šetřit!
Publikováno: 24. 6. 2022 Doba čtení: 3 minuty
V nesnázích se mohou postupně ocitnout stovky tisíc českých domácností. Nedoplatek za energie může být rizikový moment pro nejchudší, ale i střední třídu. Vysoko úročené půjčky je pak mohou dostat do neřešitelných situací končící v dluhových pastech. Kromě zavádění plošných opatřeních, které mají pomoci všem, by vláda měla víc myslet i na ty nejzranitelnější. Například o nutnosti navýšit normativní náklady na bydlení hovořil v pořadu České televize ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. K aktuální situaci se vyjádřil i vedoucí našeho dluhového poradenství Daniel Hůle.
„Jestli jsme na prahu dluhové krize, to bude záviset také na tom, jak rychle budou opatření, která vláda navrhuje, uvedena v život. Určitě jdou správným směrem. Kromě plošného snížení nebo ulehčení přes finanční dotace cen energií, vláda má zrychlit a, řekl bych, zintenzivnit. To znamená, navýšit například paušály, které se používají pro výpočet normativů na bydlení. Otázkou je zvážit životní minimum, které se od roku 2007 navýšilo všeho všudy o 1000 korun. To znamená cílit pomoc na ty nejslabší. Mluvme pracovně o 300 tisících rodinách nebo domácnostech,“ uvedl ředitel naší organizace Šimon Pánek v pořadu České televize Události, komentáře.
Výše normativních nákladů, podle kterých se stanovuje výše příspěvku na bydlení, by podle něj měla více odpovídat současné realitě výdajů, které má jednotlivec nebo menší rodina spojené s bydlením.
„Představme si starobního důchodce, který žije v průměrném okresním městě. Ten normativ na veškeré náklady za bydlení je 6700 korun. A pokud přesahuje třetinu jeho příjmů, tak mu vláda přispěje, pokud si požádá, tím zvláštním příspěvkem na bydlení, ale jenom do výše 6700 korun. A kdo dnes bydlí, když je sám, za 6700 korun včetně energií? Prakticky nikdo,“ upozornil Šimon Pánek.
Všichni trochu zchudneme a všichni bychom měli začít šetřit
Do obtíží se začínají dostávat i lidé, kteří v minulosti nedostatek financí řešit nemuseli. Za svou nynější situaci se stydí, přijít osobně do naší dluhové poradny se zdráhají, a tak raději volají.
„Přes naši helplinku se na nás v poslední době obrací čím dál více lidí z takzvané střední třídy. Nejsou chudí, neměli nikdy zkušenost s dluhy, natož s exekucemi. Je jim trapné přiznat, že mají finanční problémy, a tak řeší pomoc raději po telefonu, což není tak osobní,“ řekl pro Deník N Daniel Hůle, vedoucí programu Dluhové poradenství.
„Zrovna jsme řešili běžnou domácnost pracující dcery se starší maminkou, které nikdy nic nedlužily, ale nyní musí doplatit kolem 9000 korun. Za stávajícího zdražování tuto částku prostě po ruce nemají a je to pro ně problém,“ popsal Hůle.
Šimon Pánek zmínil také fakt, že pokud lidé nebudou mít kvůli zvyšujícím se cenám peníze na základní životní potřeby a běžné výdaje, budou hledat záchranu v půjčkách. Vysoko úročené půjčky je pak mohou dostat do neřešitelných situací. Člověk v tísni aktuálně zveřejnil Index odpovědného úvěrování, srovnání všech poskytovatelů malých půjček od těch nejbezpečnějších až po ty, kterým je lepší se vyhnout.
„Zní to možná špatně, ale v době, kdy je inflace, tak všichni trochu zchudneme a všichni bychom měli začít šetřit ve svých domácích rozpočtech, tak abychom spolu s těmi finančními dotacemi, které stát nabízí, snížili nárůst položek, které rostou hodně, a to jsou například energie,“ doplnil Šimon Pánek.
