Kvůli psychickým a zdravotním problémům propadla systémem. Pomohla služba mentoring

Aničku jsme přijali k nám do služby již před několika lety. Tenkrát potřebovala pomoci hlavně se zvládáním látky na druhém stupni základní školy. Přestože vyrůstala v milující rodině, ani maminka ani tatínek jí nebyli schopni pomoci s učivem, a tak se pro Aničku stávalo stále složitějším držet s výukou krok. Nepomáhala tomu ani situace ve škole. Třídní učitelka nad Aničkou zlomila hůl a dospěla k závěru, že jí vzdělání stejně k ničemu nebude, a tak ji posadila do zadní lavice, a většinu času jí zkrátka nevěnovala pozornost. Podobné to bylo i se spolužáky, se kterými si nikdy nerozuměla a nenavázala přátelství. Není tedy divu, že na druhém stupni propadla, a musela dělat několik reparátů.

K tomu se přidaly i zdravotní a posléze psychické potíže způsobené do značné míry obdobím covidové pandemie. V té době přestala vycházet z bytu, projevily se u ní úzkosti a strachy. Jen tak vyjít na ulici se stalo problémem, a tak se Anička uzavřela doma a do sebe. Ruku v ruce s nedostatkem pohybu přišlo nabírání váhy, které vyústilo v další zdravotní a psychické potíže, které ale nikdo nijak systematicky neřešil.

Bohužel toto vše se odrazilo v dalším vzdělávání. Anička se sice dostala na učební obor, ale úzkosti jí nedovolily do školy pravidelně docházet, připojily se i problémy s pohybem jako takovým, a tak z učebního oboru brzy odešla. Konec studijní kariéry znamenal vstup do dospělého života, kterého ale Anička při nejlepší vůli nebyla schopná. Bylo nemyslitelné, aby začala pracovat nebo se dále vzdělávat, a bohužel jí nikdo neporadil, jak tyto skutečnosti řešit se státní správou. V té době totiž její tatínek prodělal infarkt, který ho poslal na dlouhodobou nemocenskou, a maminka se tak stala jedinou živitelkou rodiny. V stresu a spěchu dvou prací neměla kapacitu řešit Aniččiny problémy. Výsledkem tak bylo, že Anička má dluhy kvůli neplacení zdravotního pojištění, protože nebyla hlášená na úřadu práce.

V této situaci kontaktovala pražskou pobočku Člověka v tísni a požádala nás o pomoc. Společně jsme začali pracovat na tom, abychom jí maximálně pomohli vrátit se do plnohodnotného života. Přijali jsme ji do služby mentoring, našli jí mentorku, začali řešit dluhy a navázali ji na terapeutku. S mentorkou Klárou se zaměřily na zdravý životní styl, snaží se cvičit jógu, chodit na procházky a celkově řešit fyzická omezení. Začala také docházet na obezitologii, kde zaznamenává postupné úspěchy. Kromě toho spolu různě tvoří, kreslí a povídají si o přírodě a ekologii, která Aničku nesmírně baví. Už teď mají velký cíl – až bude Anička schopnější pohybu, vyrazí společně do ZOO. Dalším jejím snem je navštívit kamarádku z Norska, s kterou si píše přes internet. Anička má totiž perfektní angličtinu a je celkově velmi talentovaná na cizí jazyky.

Příběh Aničky je jenom jedním střípkem z mozaiky příběhů mladých lidí, kteří u nás propadávají systémem kvůli boji s psychickými i zdravotními problémy. Období covidu, které přišlo pro mnohé mladé ve formativním věku, zanechalo hluboké šrámy na jejich duších, a instituce se jim řádně nevěnují. Společně se snažíme Aničce zajistit lepší život, postupně odbouráváme úzkosti, snažíme se o zdravější životní styl, dostatek pohybu i přítomnost dalších dospělých, kteří mohou Aničce pomoci v hledání si vlastní cesty. Anička je bojovnice, nevzdává se a postupně se její situace lepší. Bude to sice ještě dlouhá cesta, ale věříme, že ji společně zvládneme!

Aničce jsme mohli pomoci jenom díky nezištným darům všech, kteří přispěli do sbírky Lepší škola pro všechny. Moc si vaší podpory vážíme!