Mapa: Jak evropské státy řeší pobyt Ukrajinců po dočasné ochraně
Publikováno: 15. 7. 2026 Doba čtení: 3 minuty Sdílet: Sdílet článekV Evropě se aktuálně nachází něco přes 5 milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Valná většina uprchlíků žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Dosavadní pokroky napříč kontinentem shrnuje náš vizuální přehled. To nejdůležitější, co z něj vyplývá, je nerovnoměrnost – zatímco některé státy se vydaly cestou maximální otevřenosti a inkluze, jiné, včetně Česka, zatím volí spíše opatrnost.
Koncem června vydala Evropská komise doporučení, aby členské státy “urychlily přípravy pro koordinovaný přechod z dočasné ochrany.” Její platnost má vypršet v březnu 2028. Na vytvoření přechodových mechanismů apelovala komise už loni, kdy konstatovala, že mnoho ukrajinských uprchlíků pod dočasnou ochranou se již integrovalo do hostitelských společností a mělo by mít možnost “přejít do národních nebo unijních právních statusů, které lépe odrážejí jejich novou situaci.”
Už jen samotný fakt, že komise doporučuje přípravy urychlit, naznačuje, že pokroky za uplynulý rok nejsou zrovna ohromující. Ke změnám nicméně dochází. Několik členských zemí připravilo pro držitele dočasné ochrany speciální přechodové statusy, jiné jim zpřístupnily běžné imigrační tituly založené na zaměstnání, podnikání nebo studiu. V pár případech lze mluvit o kombinaci obojího – anebo o úplně jiném řešení. Výsledný obraz je skutečně velmi pestrý.
Abychom situaci o něco zpřehlednili, rozlišili jsme v naší infografice evropské státy do tří barevně odlišených kategorií, podle toho, jaký přístup k přechodu z dočasné ochrany zvolily:
Restriktivní přístup
U této skupiny existují velmi omezené možnosti konverze, nejčastěji kvůli vysokým nárokům na finanční soběstačnost. Dobrým příkladem je Dánsko, které díky výjimce (opt-out) v oblasti přistěhovalectví uprchlíkům z Ukrajiny poskytuje separátní ochranný status nezávislý na směrnicích EU. Ukrajinci sice technicky vzato mohou přejít na některý z běžných pobytů, například za účelem zaměstnání, ale praktické podmínky jsou podle našich zjištění poměrně obtížně splnitelné.
Do téže kategorie řadíme také Česko, které sice jako jedna z mála zemí zavedlo speciální přechodový status (tzv. zvláštní dlouhodobý pobyt), ale v první vlně jej udělilo jen zhruba 16 tisícům lidem, což při celkovém počtu téměř 400 tisíc uprchlíků není mnoho. Česko navíc patří mezi hrstku zemí, které Ukrajincům neotevřely žádný ze standardních typů pobytu.
Silně limitované možnosti změnit svůj pobyt mají Ukrajinci též v Irsku a Nizozemsku. Obě země ale v nejbližších měsících plánují své systémy zásadním způsobem přenastavit. Nelze proto vyloučit, že v příští aktualizaci tohoto textu již budou figurovat ve skupině států s nejširšími možnostmi přechodu.
Standardní přístup
Pro druhou skupinu je charakteristická možnost změny na běžné varianty dlouhodobého pobytu, typicky za účelem zaměstnání, podnikání, studia nebo sloučení rodiny. Právě tento způsob řešení je v současné době zdaleka nejčastější. Při bližším pohledu lze rozlišit více variant – zatímco některé státy, jako například Řecko nebo Kypr, nabízejí celou škálu pobytů včetně těch určených pro seniory či digitální nomády, další, jako třeba Itálie a patrně také Rumunsko, vsadily primárně na zpřístupnění pobytů navázaných na zaměstnání.Usnadněný (inkluzivní) přístup
Tyto státy nabízejí pro přechod z dočasné ochrany široké a reálně dostupné cesty k dlouhodobému pobytu. Ukázkovým zástupcem této kategorie je Polsko, které v květnu 2026 spustilo systém pobytového oprávnění CUKR. Na to mohou přejít všichni Ukrajinci, kteří v Polsku pobývali alespoň jeden rok na základě dočasné ochrany. V současnosti se jedná o téměř milion lidí.
Od července 2026 platí zjednodušená pravidla pro přechod z dočasné ochrany na Slovensku. Pro zájemce je k dispozici široká škála pobytových oprávnění s platností až na dva roky s možností prodloužení. Při podání žádosti je samozřejmě potřeba splnit několik podmínek jako je vlastní ubytování nebo finanční zajištění, ale přinejmenším na papíře se nové nastavení jeví jako výrazně benevolentnější než v jiných zemích regionu, jako jsou Rakousko nebo Německo.
Mimo výše vyjmenované tři kategorie stojí Spojené království. To totiž uprchlíkům z Ukrajiny neposkytuje dočasnou ochranu ani žádný její ekvivalent, ale vlastní vízové programy. Britský model se vzpírá naší klasifikaci tím, že na jednu stranu neklade pro prodloužení ochrany prakticky žádné podmínky jako je zaměstnání nebo finanční soběstačnost, ale na druhou zatím nenabízí žádnou zřetelnou cestu k dlouhodobému usazení a ve výsledku působí jen jako jakési velkorysé prodlužování provizoria.
