Uprchlíci v číslech: jaká jsou nezkreslená fakta?

Publikováno: 11. 1. 2024 Doba čtení: 6 minut
Uprchlíci v číslech: jaká jsou nezkreslená fakta?
© Foto: Julie Ricard

Málokteré společenské téma má podobný emocionální náboj jako uprchlictví. Zároveň je málokteré téma tak často politicky zneužíváno. Bližší pohled na fakta přitom odhaluje, že rozsah nuceného vysídlení je ve srovnání s obrazem, který běžně vytvářejí politici a média, poměrně skromný. Skutečně vážným problémem je především pro rozvojové země, kde probíhá drtivá většina ozbrojených konfliktů a které jsou častěji postižené přírodními katastrofami.

V Česku se uprchlictví poprvé stalo velkým veřejným tématem v letech 2015-2016, kdy do Evropy kromě dalších skupin běženců zamířily statisíce lidí prchajících před válkou v Sýrii. Nový rozměr získalo téma nucených migrantů v souvislosti s hromadným útěkem obyvatel Ukrajiny vzápětí po plnohodnotné ruské invazi v únoru 2022. Veřejná diskuze o uprchlících je naneštěstí stále plná zkreslených představ a nepřesností, ať už jde o správnou terminologii nebo relevantní číselné údaje. Není proto od věci si některá klíčová fakta a data názornou formou představit.

Kdo je uprchlík?

Pojem uprchlík lze vykládat dvojím způsobem. Užší, právní definici najdeme v Úmluvě OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Uprchlík je zde definován jako člověk, který se nachází mimo zemi svého původu a který má opodstatněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo politickému přesvědčení. Status uprchlíka je udělován na individuálním základě. V praxi se často jedná o poměrně komplikovaný proces, který zahrnuje vícestupňové posuzování buď ze strany UNHCR, nebo státních úřadů.

V Česku zodpovídá za zpracování žádostí Odbor azylové a migrační politiky (OAMP) ministerstva vnitra. Status uprchlíka – přesněji „držitele mezinárodní ochrany“ – u nás může mít dvě formy: buď azyl, nebo takzvanou doplňkovou ochranu. Doplňková ochrana se v principu vztahuje na osoby, kterým hrozí podobně vážná újma jako azylantům, ale do úzké definice Úmluvy z roku 1951 nespadají. Mezi její typické držitele patří například lidé prchající před válkou (někdy označovaní jako „váleční uprchlíci“). Doplňková ochrana zajišťuje člověku obdobná práva jako azyl, ale udělována je pouze na dobu určitou, konkrétně jeden nebo dva roky. Po uplynutí této doby může být prodloužena.

Následující grafy ukazují, kolik lidí v posledních letech žádalo o azyl, respektive mezinárodní ochranu v EU a v Česku:

Vedle úzké právní definice bývá termín uprchlík standardně používán v širším smyslu – ve veřejném diskurzu se jako uprchlík označuje v podstatě každý, kdo nedobrovolně opouští zemi svého původu. Jedním z důsledků tohoto nesouladu je časté zaměňování pojmů uprchlík a migrant. Otázka, zda mají být tyto dvě kategorie striktně oddělovány, je mezi odborníky předmětem sporů. Někteří z nich od používání termínu uprchlíci zcela ustupují, protože jej považují za zkreslující, případně nesoucí negativní konotace. Čím dál častěji se proto lze setkat s alternativními označeními jako například „nucení“, „zranitelní“ či „humanitární migranti“.

Jaký status mají lidé prchající z Ukrajiny?

Lidem, prchajícím před ruskou invazí na Ukrajinu, je ve státech Evropské unie udělován status takzvané dočasné ochrany. Ten byl sice vytvořen již v roce 2001 v návaznosti na hromadný útěk občanů bývalé Jugoslávie, ale dlouho zůstával „spícím“ právním institutem. K jeho aktivaci přistoupila Rada EU teprve v březnu 2022. Základním smyslem dočasné ochrany je předejít přehlcení azylových systémů členských států.

Dočasná ochrana byla vytvořena pro případ hromadného příchodu cizích státních příslušníků, prchajících z důvodu války, násilí nebo porušování lidských práv. Maximální délka trvání dočasné ochrany jsou tři roky, v případě ukrajinských uprchlíků je tedy mezním datem březen 2025. Jaký navazující status běženci získají, pokud válka do té doby neskončí, zůstává v tuto chvíli otevřenou otázkou.

Kolik je na světě uprchlíků?

Podle odhadů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) bylo ke konci roku 2023 celosvětově nuceně vysídleno přes 117 milionů lidí. Tento údaj nicméně zahrnuje hned několik kategorií osob. Uznaní uprchlíci (podle výše zmíněné definice z roku 1951) z něj tvoří zhruba čtvrtinu – 29,3 milionu. Mezi další kategorie se separátním statusem patří uprchlíci z Venezuely, z Palestiny, anebo takzvané osoby bez státní příslušnosti. Přes 5 milionů lidí se momentálně nachází v postavení žadatelů o azyl. Zdaleka největší část všech nuceně vysídlených nicméně tvoří tzv. vnitřně vysídlené osoby (anglicky internally displaced persons – IDPs).

Kdo jsou „vnitřně vysídlené osoby“?

Jako vnitřně vysídlené osoby, zkráceně IDPs, jsou označováni lidé, kteří byli nuceni opustit své domovy z důvodu válečného konfliktu, všeobecného násilí, porušování lidských práv, anebo kvůli přírodním i lidmi způsobeným katastrofám, a kteří nepřekročili mezinárodně uznávanou státní hranici. Ačkoliv tito vnitřní uprchlíci nemají právní nárok na status dle Úmluvy z roku 1951, vztahují se na ně další lidskoprávní normy a i ze strany agentur OSN jim běžně je poskytována materiální a další podpora srovnatelná s uprchlíky. Celosvětový počet vnitřně vysídlených osob je zhruba dvojnásobně vyšší než počet „konvenčních“ uprchlíků: v roce 2023 jich OSN registrovala přes 61 milionů.

Je současný počet uprchlíků rekordní?

Nejčastěji citované instituce jako je UNHCR často doprovázejí nově publikovaná data o počtech uprchlíků přívlastky jako “rekordní” či “bezprecedentní”. K podobným výrokům je nicméně potřeba přistupovat velmi opatrně, už jen z toho důvodu, že opomíjí historii, a to i poměrně nedávnou. Například v důsledku druhé světové války uteklo ze svých zemí až 200 milionů lidí. S přihlédnutím k velikosti tehdejší světové populace (asi 2,3 miliardy) tak bylo na útěku bezmála 10 procent obyvatel planety. Podle současných údajů naproti tomu tvoří uprchlíci “jen” asi 0,35 procenta světové populace (při započtení všech kategorií tzv. nuceně vysídlených pak 1,4 procenta), což se nijak dramaticky nevymyká z dlouhodobého poválečného průměru.

Odkud pochází nejvíce světových uprchlíků?

Mezi největší uprchlické krize současnosti patří hromadný útěk z Ukrajiny v důsledku ruské agrese, pokračující nucené vysídlení Syřanů započaté vypuknutím občanské války v roce 2011, anebo exodus z Afghánistánu ovládaného radikálním hnutím Tálibán. U každé z uvedených zemí eviduje UNHCR kolem 5-6 milionů běženců, nepočítaje IDPs. Katastrofálních rozměrů dosahují též masové útěky z Jižního Súdánu, Bangladéše a Súdánu. Stojí za pozornost, že s výjimkou Ukrajiny patří všechny zdrojové země z první světové desítky mezi rozvojové státy takzvaného globálního Jihu.

Jaké jsou hlavní cílové země?

Nejvíce uprchlíků se podle údajů UNHCR z poloviny roku 2023 nacházelo v Íránu a Turecku (shodně zhruba 3,4 milionu). Zatímco v Íránu tvoří většinu uprchlické populace Afghánci, Turecko je primární destinací pro útíkající Syřany. Více než dva miliony lidí na útěku úřad eviduje také v Německu, Kolumbii, a Pákistánu. Přes milion uprchlíků se momentálně nachází v Ugandě a Rusku. Stejně jako u žebříčku zdrojových zemí platí i u hlavních destinací, že mezi nimi nápadně převažují rozvojové země. Nejvíce se jich nachází v širším regionu Afriky a Blízkého východu.

V kterých zemích se nachází nejvíce uprchlíků z Ukrajiny?

Skokový nárůst globálního počtu uprchlíků, k němuž došlo mezi lety 2021 a 2022, způsobil primárně hromadný útěk z Ukrajiny čelící plnohodnotné ruské invazi. K lednu 2024 činil počet ukrajinských uprchlíků v zahraničí celkem 6,3 milionu. Z evropských zemí žije momentálně nejvíce ukrajinských uprchlíků v Německu, Polsku a Česku. V přepočtu na obyvatele je počet běženců nejvyšší v Černé Hoře, a v rámci EU pak v Estonsku a Česku. Celkem asi 400 tisíc Ukrajinců našlo prozatímní útočiště mimo evropský kontinent, nejčastěji v USA nebo Kanadě. Téměř stejně obyvatel, jako uteklo do zahraničí, se kvůli válce muselo vystěhovat vnitřně – současný počet IDPs na Ukrajině se pohybuje okolo 5 milionů.

Jak organizace Člověk v tísni pomáhá ukrajinským uprchlíkům?

Organizace Člověk v tísni poskytuje pomoc jak lidem, kteří jsou na útěku uvnitř Ukrajiny, tak těm, kdo hledají útočiště v Česku. Přímo na Ukrajině jsme dosud poskytli humanitární, finanční či psychologickou pomoc více než milionu lidí. V Česku pomáháme uprchlíkům s přístupem k bydlení, zaměstnání či zdravotní péči, poskytujeme odbornou psychologickou podporu a snažíme se bránit jejich pracovnímu vykořisťování. Podrobnější informace o formách a rozsahu pomoci jsou k dispozici ZDE a ZDE.
Autor: Migrace v souvislostech

Související články