Uprchlíci v číslech

Uprchlíci v číslech

19. 6. 2020

Podle údajů, které v červnu 2020 zveřejnila OSN, je v současnosti celosvětově nuceně vysídleno nejvíc osob od konce druhé světové války. Své domovy muselo opustit celkem 79,5 milionu lidí, více než 1 % světové populace. Z nich 45,7 milionů bylo vysídleno uvnitř své vlastní země, ostatní hledali bezpečí za jejími hranicemi. Více než polovina z nich pochází ze tří zemí – Sýrie, Venezuely a Afghánistánu – a téměř polovinu z celkového počtu představují děti. Drtivá většina uprchlíků, 85 %, zůstává v rozvojových zemích. Nejvíce jich hostí Turecko, Kolumbie a Pákistán, jen malá část jich přišla do Evropy – především do Německa a Švédska. V roce 2019 nově opustilo své domovy 15 milionů lidí. 

Nehledě na dramatický globální kontext, počet lidí, kteří v důsledku válek a pronásledování přicházejí do Evropy od krizových let 2015-2017 postupně klesá. Část české veřejnosti nicméně stále sleduje tento vývoj s obavami. Uprchlictví se stalo jedním z hlavních témat společenské diskuze, ve které však někdy chybí základní fakta a čísla. Následující text se tuto mezeru snaží zaplnit a poskytnout odpovědi na často kladené otázky. 

Jaký je rozdíl mezi uprchlíkem a migrantem?

Uprchlíka definuje Úmluva OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951 jako „člověka, který má opodstatněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo politickému přesvědčení“. O azyl může požádat každý, kdo o sobě tvrdí, že je uprchlík a žádá mezinárodní ochranu, ale ne každý žadatel o azyl je uznán uprchlíkem – na tento status neexistuje právní nárok a rozhoduje se o něm i na základě vnitrostátní právní úpravy. Vedle azylu může cizinec v Česku získat ještě status osoby s doplňkovou ochranou, která mu zajišťuje obdobná práva, ale na rozdíl od azylu pouze na dobu určitou. 

Migrant oproti tomu opouští svou zemi víceméně dobrovolně a od příchodu do jiného státu očekává zlepšení své ekonomické situace, chce dosáhnout lepšího vzdělání nebo se stěhuje kvůli rodině.

Kolik cizinců v Česku získalo mezinárodní ochranu?

Zdroj: MVČR 

V roce 2019 nejvíce žadatelů o mezinárodní ochranu (tedy o azyl nebo doplňkovou ochranu) v ČR pocházelo z Arménie (372 žadatelů) a dále z Ukrajiny (311 žadatelů) a Gruzie (224 žadatelů), Vietnamu (143 žadatelů) a Kazachstánu (109 žadatelů). Celkově bylo nejvíce vyhověno ruským a syrským žádostem, dále pak získalo mezinárodní ochranu několik občanů Ukrajiny, Libye a Číny. Dohromady bylo v Česku uděleno 61 azylů a 86 doplňkových ochran, což představovalo necelých 7 % všech posuzovaných žádostí.  

Zdroj: MVČR 

Je současný počet žadatelů o azyl v ČR něčím výjimečný?

Ne, není. Naopak, nejedná se ani zdaleka o největší počet žadatelů o mezinárodní ochranu v novodobé historii země. V ČR žádalo zejména v průběhu 90. let o azyl mnoho občanů z bývalé Jugoslávie a bylo jim uděleno převážně tzv. dočasné útočiště, aby zde mohli zůstat po dobu trvání válečného konfliktu. Po jejich skončení se většina uprchlíků vrátila domů (například do Kosova se zpět vrátilo 903 osob z celkových 1034, kteří v ČR získali dočasné útočiště). Významnější počty žadatelů z jiných zemí se pak objevily v letech 1998, 1999 a 2000, kdy požádalo o azyl v ČR přes 4000 osob z Afghánistánu; azyl získalo během těchto tří let celkem 57 žadatelů. Nejvýznamnější počet žadatelů o azyl u nás se objevil mezi lety 2003 a 2004, kdy zde žádalo o ochranu 15 856 z kavkazské oblasti. Azyl získalo 1–2 % z nich.

Zdroj: MVČR

Kdo jsou žadatelé o azyl v zemích EU?

Podle Eurostatu hrálo v roce 2019 prim následujících pět zemí, odkud přišlo nejvíc žadatelů o azyl: Sýrie (10,9 %), Afghánistán (8,2 %), Venezuela (6,3 %), Irák (4,9 %) a Kolumbie (4,5 %). Syřanů, kteří utíkají ze země postižené válkou, bylo v minulém roce ze všech žadatelů nejvíc – přes 78 000 osob, přičemž jejich počet rok od roku stále klesá. Z Afghánistánu zase utíkají zejména lidé, kteří v posledních 15 letech pracovali pro mezinárodní společenství, a kterým nyní hrozí pronásledování. V meziročním srovnání přibylo nejvíce žadatelů ze zemí Jižní Ameriky – Venezuely a Kolumbie, které se potýkají s vnitřními konflikty, jejich společný meziroční nárůst činí téměř 45 000 žadatelů o azyl. 


Zdroj: Eurostat

Jak se vyvíjel celkový počet žádostí o azyl v EU? 

Z grafu lze vyčíst, že počet konečných pozitivních rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany od roku 2016 klesá. Výrazné změny zaznamenáváme v žádostech o udělení azylu. V roce 2008 bylo podaných žádostí 225 150 oproti roku 2019, kdy žádost o azyl podalo 721 095 migrantů, což je ale o více než půl milionu méně než v letech 2015-16. Ve 4. čtvrtletí roku 2019 získalo mezinárodní ochranu v EU 42 % žadatelů o azyl, jejichž žádost byla v této době uzavřená.

Zdroj: Eurostat 

Pracuje Člověk v tísni v ČR s uprchlíky nebo migranty?

Organizace Člověk v tísni s uprchlíky (ani žadateli o azyl) v ČR nepracuje. V rámci organizace existuje informační a mediální Program migrace, který se zaměřuje primárně na vzdělávání a spolupráci s novináři a poskytuje jim informační servis, například aktuální informace z oblasti migrace, zprostředkování kontaktu na migranty nebo zástupce nestátních neziskových organizací. 

Okamžitá pomoc
Darovat pravidelně

Text vznikl v rámci projektu NIEM National Integration Evaluation Mechanism. Measuring and improving integration of beneficiaries of international protection spolufinancovaném Azylovým, migračním a integračním fondem (AMIF) a v rámci projektu V4NIEM: Visegrad Countries National Evaluation Mechanism financovaném Mezinárodním visegradským fondem

Autor: ČvT