Migrace v číslech

Migrace v číslech

Podle údajů, které v červnu 2018 zveřejnila OSN, je v současnosti celosvětově nuceně vysídleno nejvíc osob od konce druhé světové války. Své domovy muselo opustit celkem 68,5 milionu lidí. Z nich 40,3 milionů bylo vysídleno uvnitř své vlastní země, ostatní hledali bezpečí za jejími hranicemi. Víc než polovina z nich pochází ze tří zemí – Sýrie, Afghánistánu a Jižního Súdánu – a polovinu z celkového počtu představují děti. Drtivá většina uprchlíků, 85 procent, zůstává v rozvojových zemích. Nejvíce jich hostí Turecko, Pákistán a Uganda, jen malá část jich přišla do Evropy – především do Německa a do Švédska. V roce 2017 nově opustilo své domovy 25,4 milionu lidí, téměř o 3 miliony více než v roce předcházejícím. Odhaduje se, že ve světě je 10 milionů osob bez státní příslušnosti, a tedy i bez přístupu k základním  právům. Nárůst počtu lidí, kteří v důsledku válek, pronásledování a v touze po lepším životě přicházejí do Evropy, část české veřejnosti sleduje s obavami. Migrace stala jedním z hlavních témat společenské diskuze, v které však někdy chybí fakta, čísla a souvislosti. I proto předkládáme seznam klíčových otázek a odpovědí.

Kolik cizinců žije v Česku?

Zdroj: Český statistický úřad

Kolik cizinců v Česku získalo mezinárodní ochranu?

Základními typy mezinárodní ochrany, kterou může Česko cizincům udělit, je azyl a doplňková ochrana. Jaký je mezi nimi rozdíl, kolik lidí s tímto pobytovým statusem v Česku žije a z jakých zemí pocházejí?

Azyl
Je udělen cizinci, který je pronásledovaný nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož má občanství, nebo pokud nemá občanství, v místě trvalého bydliště, a pokud ho nedokáže tento stát ochránit, nebo osoba nemůže z důvodu takového nebezpečí jeho ochranu přijmout.
Azyl je udělován na dobu neurčitou. Azylanti mají přístup na trh práce, do systému veřejného zdravotního pojištění, sociální podpory, školství atd. za stejných podmínek jako občané.

Doplňková ochrana
Je udělena cizinci, který nesplňuje kritéria pro udělení azylu, ale existují důvodné obavy, že by v případě návratu osobě hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy (trest smrti, mučení, nelidské či ponižující zacházení, ohrožení života civilisty a lidské důstojnosti z důvodu ozbrojeného konfliktu či svévolného násilí) a nemůže nebo není ochotna z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je občanem, nebo kde měla poslední trvalé bydliště.
Doplňková ochrana je udělován na dobu určitou, zpravidla dvou let. Při jejím prodloužení je ověřováno, zda důvody ochrany trvají. Pokud ne, ochrana je osobě odejmuta. Držitelé mají přístup na trh práce, do systému veřejného zdravotního pojištění, sociální podpory, školství atd za stejných podmínek jako občané. 


V roce 2017 nejvíce žadatelů o mezinárodní ochranu (tedy o azyl nebo doplňkovou ochranu) v ČR pocházelo z Ukrajiny (435 žadatelů) a dále z Gruzie a Arménie (129 žadatelů), Azerbajdžánu (127 žadatelů) a Vietnamu (82 žadatelů). Celkově bylo nejvíce vyhověno ukrajinským a syrským žádostem, dále pak získalo mezinárodní několik občanů Ruska, Azerbajdžánu a Iráku. 


Zdroj: MVČR

Je současný počet žadatelů o azyl v ČR něčím výjimečný?

Ne, není. Naopak, nejedná se ani zdaleka o největší počet žadatelů o mezinárodní ochranu v novodobé historii země. V ČR žádalo zejména v průběhu 90. let o azyl mnoho občanů z bývalé Jugoslávie a bylo jim uděleno převážně tzv. dočasné útočiště, aby zde mohli zůstat po dobu trvání válečného konfliktu. Po jejich skončení se většina uprchlíků vrátila domů (například do Kosova se zpět vrátilo 903 osob z celkových 1034, kteří v ČR získali dočasné útočiště). Významnější počty žadatelů z jiných zemí se pak objevily v letech 1998, 1999 a 2000, kdy požádalo o azyl v ČR přes 4000 osob z Afghánistánu; azyl získalo během těchto tří let celkem 57 žadatelů. Nejvýznamnější počet žadatelů o azyl u nás se objevil mezi lety 2003 a 2004, kdy zde žádalo o ochranu 15 856 z Kavkazské oblasti. Azyl získalo 1–2 % z nich.

Zdroj: MVČR


Odkud pocházejí žadatelé o azyl v zemích EU?

Podle Eurostatu hrálo v roce 2016 prim následujících pět zemí, odkud přišlo nejvíc žadatelů o azyl (procenta vyjadřují podíl z celkového počtu žádostí): Sýrie (27,8 %), Afghánistán (15,2 %), Irák (10,5 %), Pákistán (4,0 %) a Nigérie (3,8 %). Syřanů, kteří utíkají ze země postižené válkou, bylo v minulém roce ze všech žadatelů nejvíc – přes 334 000 osob. Z Afghánistánu zase utíkají zejména lidé, kteří v posledních 15 letech pracovali pro mezinárodní společenství, a kterým nyní při postupném návratu Tálibánu k moci hrozí pronásledování. V meziročním srovnání přibylo nejvíce žadatelů o azyl z Nigérie (roku 2015 to bylo 30 000 a roku 2016 přes 46 000 nových žadatelů o azyl).

Zdroje: Eurostat, UNHCR

Žadatelé o azyl v zemích EU podle pohlaví

Data byla získána ze serveru Eurostat. K procentuálnímu výpočtu byl použit výběr sedmi zemí s největším počtem přicházejících migrantů (Sýrie, Afghánistán, Irák, Pákistán, Nigérie, Írán, Eritrea). Jako děti byli počítáni mladší 13 let včetně.

Zdroje: Eurostat, UNHCR

Jak se vyvíjel počet žádostí o azyl v EU?

Z grafu lze vyčíst, že počet konečných pozitivních rozhodnutí o udělení azylu stoupá jen pozvolna. V roce 2008 získalo azyl 14 145 žadatelů oproti minulému roku 2016, kdy bylo vyhověno 23 190 žadatelům. Výraznou změnu ale zaznamenáváme v žádostech o udělení azylu. V roce 2008 bylo podaných žádostí 225 150 oproti roku 2016, kdy žádost o azyl podalo 1 259 955 migrantů. V roce 2008 byl průměrně udělen azyl každému patnáctému, kdežto v minulém roce byl uspokojený pouze každý padesátý čtvrtý uchazeč o azyl.

Zdroje z Eurostat: počet povolení k pobytužádosti o azylkonečná pozitivní rozhodnutí

Žadatelé o azyl v EU podle národností

Počet žadatelů se značně liší podle země jejich původu. Od roku 2014 prudce vzrostl počet žádostí. Nejvíce žadatelů pochází ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Zatímco počty přicházejících Rusů a Kubánců v rámci EU stoupají jen mírně a počty Ukrajinců od roku 2015 dokonce klesají, v České republice se situace liší. Zatímco do Evropy proudí nejvíce lidí ze Sýrie, vybírají si jiné cílové země a pro ČR zůstává hlavní zdrojovou zemí azylantů Ukrajina.

Zdroj: Eurostat

Jaký je rozdíl mezi uprchlíkem a ekonomickým migrantem?

Uprchlíka definuje Úmluva OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951 jako „člověka, který má opodstatněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo politickému přesvědčení“. O azyl může požádat každý, kdo o sobě tvrdí, že je uprchlík a žádá mezinárodní ochranu, ale ne každý žadatel o azyl je uznán uprchlíkem – na tento status neexistuje právní nárok a rozhoduje se o něm na základě vnitrostátní právní úpravy.

Ekonomický migrant oproti tomu opouští svou zemi víceméně dobrovolně a od příchodu do jiného státu očekává zlepšení své ekonomické situace, chce dosáhnout lepšího vzdělání nebo se stěhuje kvůli rodině.

Podle odhadů UNHCR tvoří ekonomičtí migranti zhruba 40 % všech příchozích, kteří v posledním roce zamířili do Evropy. Přibližně 60 % ze všech tedy tvoří žadatelé o azyl, kterým bude (nebo byl) status uprchlíků na základě zmíněné Úmluvy přiznán.

Pracuje Člověk v tísni v ČR s uprchlíky nebo migranty?

Organizace Člověk v tísni s uprchlíky (ani žadateli o azyl) v ČR nepracuje. V rámci organizace existuje informační a mediální program Migrace, který se zaměřuje primárně na spolupráci s novináři a poskytuje jim informační servis, například aktuální informace z oblasti migrace, zprostředkování kontaktu na migranty nebo zástupce nestátních neziskových organizací. Dále také pracuje s určitými skupinami migrantů ve snaze podpořit je v komunikaci s médii a s veřejností, a podporuje je v tom, aby se zapojili do veřejných debat a aktivit. Rozpočet informačního a mediálního Programu migrace byl v roce 2017 celkem 2 116 000 korun.

Chcete pomáhat s námi? Staňte se členem Klubu přátel.

Okamžitá pomoc
Darovat pravidelně


Autor: ČvT