Mapování největších potřeb po tornádu: nejméně 62 demolic v jedné obci, potřeba jsou lidské zdroje a pomoc psychologa

Publikováno: 4. 7. 2021 Doba čtení: 4 minuty
Mapování největších potřeb po tornádu: nejméně 62 demolic v jedné obci, potřeba jsou lidské zdroje a pomoc psychologa
© Foto: Iva Zímová

Lidé v obcích zasažených tornádem nejvíce poptávají stavební materiál či pomoc dobrovolníků. Potřeba ale bude také pomoc psychologů, protože ničivé tornádo po sobě vedle zničených domů a hospodářství zanechá i velké trauma. Co všechno vyplývá ze sběru informací v době krize? 

„Nejprve jsme odhadovali, že tornádo silně poškodilo okolo 1200 domácností. Ukazuje se ale, že to bude o dost vyšší, odhadem jich bude přibližně 1600,“ říká Václav Kučera, který řídí pomoc Člověka v tísni v zasažených obcích a dodává, že hodně bude i demolic. Finální čísla zatím přesně neznají ani obce, už teď je ale jasné, že v Mikulčicích bude srovnáno se zemí 62 domů a v okolí hodonínské Myslivny 10.

Aby byla pomoc co nejefektivnější, koordinuje Člověk v tísni své práce společně s dalšími organizacemi a nadacemi. Kromě sdílení informací si vybrané organizace rozdělily i území a obce, kde provádějí šetření a zjišťují, jaká je situace v každé domácnosti. Člověk v tísni mapuje škody v Mikulčicích, Lužicích a v Hodoníně.

Klíčové je na začátku vyhodnotit, co lidé nejvíce potřebují. K šetření se dříve používaly papírové dotazníky, které pak byly přepisovány do excelových tabulek. Papír nahradily elektronické dotazníky aplikace Inspecto, díky které se všechna důležitá data shromažďují na jednom místě. Celý proces je jednodušší a šetří spoustu času, který je v době krize ještě cennější, než obvykle. I při pomoci lidem, které zasáhlo tornádo.

Kromě rozsahu hmotných škod zjišťuje Člověk v tísni na místě i psychický stav obyvatel, aby k nim následně mohla putovat pomoc psychologa. Právě řešení traumat, které v lidech tornádo zanechalo, se vedle shánění stavebních materiálů a dobrovolníků ukázalo jako nejvíce potřebné.

„Za tu dobu, co tu jsem, pozoruji, že se situace zhoršuje. Lidem postupně všechno dochází a budou potřebovat pomoc psychologů. Pohroma, která je postihla, po sobě vedle rozbořených domů zanechá i traumatické dopady a posttraumatické šoky. Už teď pociťují někteří lidé včetně dětí paniku či úzkost, když se blíží velký mrak, nebo fouká silný vítr,“ popisuje Václav Kučera.

Své prarodiče pořezané od střepů z oken, která vysklilo tornádo, našla Veronika Glosová. Sama bydlí se svými rodiči o pár ulic dál ve stejné obci, jejich dům ale tornádo nezasáhlo. „Prarodiče teď bydlí u nás, je jim přes osmdesát, je to pro ně velký šok, hlavně psychicky,“ říká Veronika.

Platba kartou zde.

Rádi Vám vystavíme potvrzení o daru a budeme Vás informovat o jeho využití. Stačí nechat kontakt zde. Přispět můžete také pomocí QR kódu (1 000 Kč). Otevřete si mobilní bankovnictví a zvolte možnost "platba QR kódem":

Memento tornáda tady bude ještě dlouho

Terénní pracovníci, kteří obcházejí domácnosti, často popisují vzájemnost a sousedskou pospolitost v zasažených obcích. Kromě pobořených domů a infrastruktury, je pro místní ale náročná samotná všudypřítomná připomínka katastrofy.

„Lidé žili v krásném prostředí, všude byly stromy a vinohrady. Najednou je kolem nich zničený les a trosky. Otevřou oči a zase to vidí, stálost té katastrofy je pořád přítomná a memento tornáda tady bude ještě dlouho,“ vysvětluje Kučera a dodává: „Jedna z otázek v dotazníkovém šetření je „Jak to zvládáte psychicky?“ Lidé často uvádějí odpověď „Nějak to zvládám“. Za tu dobu, co s nimi mluvíme, jsme ale přišli na to, že to je jinak. „Nějak to zvládám“ ve skutečnosti znamená „Nezvládám“.“

Další články o pomoci v postižených obcích

Díky dotazníku v aplikaci Inspecto se pracovníci Člověka v tísni dozvědí kromě základních údajů o rodinách také o jaký typ nemovitosti jde, jaký je stav poškození, zda mají lidé kde bydlet, nebo jestli mají zajištěnou rekonstrukci. „Lidé jsou akční, většina z dotazovaných už si rekonstrukci nasmlouvala. Potřeba jsou ale stavebniny a kapacity na stavbu – jak lidé, tak i stroje. Materiály se sem vozí i z Karlových Varů,“ uvádí Kučera.

Lidé podepisují smlouvu o daru elektronicky přes telefon, případně formou papírové smlouvy. Během příštího týdne Člověk v tísni začne rozesílat částku 150 000 Kč prvním rodinám. V případě, že příjemci pomoci nemají bankovní účet, obdrží dar formou šeku.

Během prodlouženého víkendu má Člověk v tísni na místě celkem 16 dvoučlenných týmů. Přestože se jedná o zaměstnance organizace, náplň jejich běžné práce je jiná a na Moravu vyrazili o víkendu pomáhat jako dobrovolníci.

Právě dobrovolníci jsou v zasažených obcích stále potřeba. Ačkoliv jich na prodloužený víkend mělo podle očekávání přijet stovky a tomu bylo uzpůsobeno i parkoviště, nakonec přijelo pár desítek lidí. Na začátku je zájem lidí veliký, postupně ale dobrovolníků ubývá, jak tomu bylo i při pomoci po povodních.




Autor: Markéta Zemánková

Související články