Moderní sociální bydlení
Publikováno: 30. 3. 2016 Doba čtení: 3 minutyDnes mnoha lidmi skloňované sociální bydlení nabírá konečně na významu díky schválení koncepce o sociálním bydlení a také díky přípravě zákona o něm. Všichni sice mluví o sociálním bydlení, ale málokdo ví, co stojí za tím vším. Většina lidí argumentuje jen tím, že je to potřeba a maximálně zmíní výdaje na sociální dávky.
Dne 16. 3. 2016 jsem se zúčastnila v Kongresovém centru v Praze konference Habitat, během které proběhl také blok určený právě sociálnímu bydlení a celkově ukončování bezdomovectví. Tam mi právě došlo, že všichni přítomní mluví o sociálním bydlení jen jako o nástroji, který chtějí používat a pomoci si tak z problémů, které v městech řeší. To v žádném případě nezlehčuji, ale když si vzpomenu na mé zkušenosti s lidmi, kteří za mnou chodí a mají problémy s bydlením, nemohu si v hlavě odpustit poznámku, že každý by měl vidět tu beznaděj, kdy s tím nemůžete nic dělat.
Obecně je problémem nekvalitní a drahé bydlení. Drahé bydlení nebo nízké příjmy finančně doplňuje příspěvek na bydlení (SSP). Pak existuje také skupina lidí v Hmotné nouzi, která navíc ještě potřebuje doplatek na bydlení. To jsou lidé s žádnými příjmy nebo s příjmy o hodně menšími než je životní minimum rodiny.[1] Pokud se zaměřím jen na tuto skupinu obyvatel je potřeba dodat tyto informace: Za 1. Polovinu roku 2015 bylo vydáno 1,6 mld. Kč na doplatek na bydlení, což bylo 69,2 tisíc doplatků na bydlení. Největší část byla vyplacena pro jednotlivce 46,8% a to z 60,8% do nájemního bydlení. Průměrná výše dávky byla 3 642 Kč.[2] Příjemci této dávky mají často domov v nejistém bydlení jako je ubytovna, u příbuzných, jsou ohrožení vystěhováním, bydlí v provizorním bydlení, anebo jednoduše mají bydlení nekvalitní.[3] V Ústeckém kraji bylo vydáno ve stejném období 12,2 tisíc dávek na doplatek na bydlení v hodnotě 233,9 mil Kč, což je druhé největší číslo po Jihomoravském kraji.[4]
Základní příčinou nekvalitního a nedostupného bydlení je cena za bydlení a služby a s tím spojený nízký příjem domácností. S bydlením pak souvisí další problémy, jako je privatizace městských bytových fondů, vysoké kauce, deregulace nájemného, diskriminace na trhu s byty a nastavení dávek na bydlení. Významná je i vysoká míra nezaměstnanost v kraji a počet ubytoven, které využívají bezvýchodnosti situace těchto lidí. V Ústí nad Labem je jich v tuto chvíli minimálně 7. Důsledkem života v těchto podmínkách je selhávání jednotlivce i rodiny v oblastech jako je: zaměstnání, vzdělávání, výchova, zdraví, atd. To vše pak zatěžuje nejen státní finance ve formě výdajů na dávky, ale má vliv také na míru chudoby, míru sociálního vyloučení a na celkovou náladu ve společnosti, přitom je bydlení považováno za jedno z lidských práv, které jako stát schvalujeme.
Nezapomínejme tedy, že sociální bydlení je jen nástrojem pro nápravu komplexního problému, který jako společnost musíme řešit, jelikož je tento vývoj trvale neudržitelný.
[1] Řídí se zákonem 111/2006 Sb. O pomoci v hmotné nouzi a 110/2006 Sb. O životním a existenčním minimu
[2] Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2015, MPSV, textová část
[3] ETHOS – Evropská typologie bezdomovectví a vyloučení z bydlení v podmínkách ČR
[4] Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2015, MPSV, tabulka č. 20 a 21