Multisektorovým přístupem Člověk v tísni snižuje podvýživu v Jižním Súdánu
Publikováno: 8. 6. 2015 Doba čtení: 3 minuty
Podle posledního antropometrického průzkumu je až šestnáct procent dětí žijících v jihosúdanském regionu Jižní Bahr el Ghazal podvýživených. Nejenže mají nedostatečnou hmotnost vůči své výšce, ale také jsou náchynější k nemocem a trpí omezeným rozvojem kognitivních schopností. Zatímco je podvýživa často spojována s nedostatkem jídel, dostupné výzkumy ukazují, že za její vznik mohou i další faktory.
„Děti ztrácí váhu například kvůli průjmovým onemocněním. Náš výzkum na potravinovou bezpečnost ukázal, že průjmem v posledních dvou týdnech trpělo třiapadesát procent dětí. Mohou za to nevhodné hygienické praktiky, pití neupravené vody a nedostatečná péčí o dítě,“ vysvětluje Michele Favoro, manažer nutričního programu, který v Jižním Súdánu implementuje Člověk v tísni společně s italskou organizací Cesvi. Peníze na něj dala Evropská unie. „Pokud chceme doopravdy omezit podvýživu, nepomůže zaměřit pozornost pouze na zemědělství. Musíme pracovat také na odstranění dalších příčin toho, proč jsou děti podvyživené,“ dodává Favoro.
Na odstranění multisektoriálních příčin podvýživy dostaly Člověk v tísni a jeho partnerská organizace Cesvi peníze od Evropské unie. Společně tak implementují projekt zaměřený nejen na zlepšení zemědělství, ale také na změnu chování spojenou s hygienou.
Zemědělci se znovu učí orbu pluhem
Cílem zemědělského komponentu je zlepšit potravinovou produkci místních farmářů, a tak jim pomoci zajistit si dostatek živin na tzv. odbodí hladu, neboli dobu mezi zasetím a sklizní, kdy je potravin nejméně a naopak narůsté počet dětí trpících podvýživou. „Učíme zemědělce používat pro obdělávání polí tažných zvířat, čímž mohou značně zvýšit množství půdy, na níž hospodaří. Pluhy byly v Súdánu běžně používány před válkou, ale po jejím skončení bylo jen málo lidí, kteří pluhy stále měli a uměli je používat ,“ říká vedoucí projektu James Mathiang a dodává, že stovkám farmářů také Člověk v tísni pomohl rozšířit skladbu pěstovaných plodin o různé odrudy listové zeleniny. „Ty jsou bohaté na živiny a značně obohatí jídelníček místních,“ dodává Mathiang.
#~gallery-1318~#
Jedna část projektových aktivit je zaměřena také na lokální prodejce zemědělských potřeb, kterým ulehčuje získávání i prodej dosud na místním trhu nedostupných semen, sazenic i nářadí, jež jsou důležité pro zvýšení výnosnosti polí a zajištění vyšších úrod.
Podvýživa vzniká souběhem několika faktorů
Aby však nebylo veškeré zlepšení v oblasti výživy ztraceno při průjmových onemocněních je součástí projektu také změna chování v oblasti hygieny a péče o dítě. „Náš tým nejprve udělal průzkum stávajících hygienických praktik, abychom lépe pochopili, jak se místní o své děti starají, a kde jsou obstrukce ke správné hygieně. Poté jsme se lidem snažili vysvětlit, jak a proč by své chování měli změnit, aby se zdraví jejich dětí zlepšilo,“ vysvětluje Michele Favero.
Jihosúdánský multisektoriální projekt sleduje stejný přístup jako Člověkem v tísni navržený IPIN, neboli Implemented for Improved Nutrition. „IPIN je založený na jednoduché premise: podvýživa vzniká ze souběhu několika faktorů a může být vyřešena jedině akcí ve všech z nich zároveň,“ vysvětluje Petr Schmied, odborník Člověka v tísni na oblast výživy. V současné době jsou projekty na bázi IPINu Člověkem v tísni implementovány v Angole, Afghánistánu, Konžské demokratické republice a Etiopii.