Mydlení rukou může zachránit miliony dětí, učí ho i Člověk v tísni

Publikováno: 14. 10. 2014 Doba čtení: 4 minuty
Mydlení rukou může zachránit miliony dětí, učí ho i Člověk v tísni
©

„Nezapomeň si umýt ruce mýdlem, až půjdeš ze záchodu.“ Pro vás běžná věta, kterou jste za svůj život slyšeli a vyřkli nespočetněkrát. Avšak pro miliony lidí z rozvojových zemí světa stále není tento základní hygienický návyk samozřejmostí. Povědomí o jeho důležitosti má zvýšit mimo jiné i Mezinárodní den mytí rukou připadající na 15. října. Člověk v tísni se hygienické osvětě, jejíž součástí je i správné mytí rukou, věnuje například v Angole, Kambodži, Demokratické republice Kongo nebo v Etiopii.

Úplavice, tyfus, cholera, žaludeční i střevní infekce, ale také chřipka nebo zápal plic jsou nemoci, jejichž původci se přenášejí lidskými výkaly a celosvětově mají na svědomí životy milionů dětí i dospělých, převážně z rozvojových zemí. Na jejich šíření však existuje jednoduchá a levná prevence – mýdlo a mytí rukou.

Použití mýdla po toaletě či po přebalování dítěte totiž narušuje cyklus, při němž jsou původci průjmových i některých respiračních onemocnění přenášeni z výkalů nakaženého jedince prostřednictvím nemytých rukou. Platí tedy jednoduchá nepřímá úměra: více mýdla, méně nemocí.

Dva ze tří lidí si nemyjí ruce mýdlem

Avšak ne ve všech zemích světa je tento hygienický návyk běžný. Průzkumy uvádějí, že v rozvojových zemích dosahuje použití mýdla v situacích kritických pro přenos původců nemocí, tedy po užití toalety a jiném kontaktu s lidskými exkrementy, maximálně 34 procent. Jinými slovy, dva ze tří lidí si ruce nemyjí mýdlem, a značně tak zvyšují možnost nákazou některou z výše uvedených nemocí.

Jak uvádí kampaň Global Handwashing, nízké procento případů použití mýdla prý jen zřídkakdy souvisí s nedostatkem tohoto hygienického prostředku. Většina domácností rozvojového světa mýdlo má, avšak používá jej převážně k praní a osobní hygieně. Stejně tak na vině není přístup k vodě. Může se to zdát překvapivé, ale příčinou jsou především špatné návyky.

#~gallery-887~#

Z výzkumů chování vyplývá, že lidé v rozvojových zemích většinou nemají návyk mýt si po použití toalety ruce mýdlem. A pokud si ho vypěstují, není to z důvodů obav o své zdraví. Zjištění výzkumníků ukazují, že lidé si myjí ruce proto, aby jako správní rodiče ukázali dětem odpovídající vzor chování či přímo své děti chránili proti nemocem.

Přitom pozitivní dopady tohoto hygienického návyku na zdraví dokládají mnohé výzkumy. Například Lorna Fewtrell se svými kolegy zjistila, že umývání rukou mýdlem významně snižuje riziko vzniku průjmů, a to o 30 až 50 procent. Podle Val Curtis a Sandyho Cairncrosse se navíc snižuje až o 45 procent výskyt infekcí dýchacího traktu. Díky těmto vlastnostem je mýdlo účinnější a levnější prevencí než většina očkovacích látek.

Průjem jako druhý největší zabiják dětí

Nemytí rukou způsobuje i zákeřná průjmová onemocnění. Podle zjištění Světové zdravotnické organizace (WHO) na ně ročně umírá 1,87 milionů dětí mladších pěti let. UNICEF uvádí, že vlivem průjmů zemře průměrně každých třicet vteřin jedno dítě, což z těchto nemocí dělá druhou nejčastější příčinu úmrtnosti dětí do pěti let.

Avšak zdravotní potíže způsobené nemytýma rukama mohou mít na život dítěte a jeho vývoj i méně fatální, přesto závažné důsledky.  Je-li dítě nemocné, chybí ve škole a úroveň jeho vzdělání pokulhává za vrstevníky. Studie ukázala, že používání mýdla pomáhá omezit školní absenci o 42 procent. Mytí rukou a správná hygiena tedy pomůže nejen zdraví, ale také školní docházce dítěte, a potažmo také jeho budoucímu uplatnění.

Mýt ruce učí zdravotník, učitel, úředník nebo divadlo

Člověk v tísni se hygienické osvětě, jejíž součástí je i správné mytí rukou, věnuje v několika zemích. Konkrétně se jedná o Angolu, Kambodžu, Demokratickou republiku Kongo nebo Etiopii. „Zde všude spojujeme osvětové aktivity s budováním zdrojů pitné vody či toalet. Například v etiopském Regionu jižních národů stavíme přívody pitné vody pro 75 tisíc lidí, současně však zvyšujeme jejich povědomí prostřednictvím různých kampaní a školení o hygieně a sanitaci,“ uvedl Jan Faltus, který se v Člověku v tísni věnuje projektům spojeným s vodou, hygienou a sanitací.

#~gallery-888~#

„Nejprve naši pracovníci vyškolí místní učitele, zdravotníky a úředníky, kteří pak svým spoluobčanům na komunitních setkáních, při školní výuce nebo zdravotních prohlídkách předají informace o správné hygieně a používání mýdla,“ říká Jan Faltus a dodává, že při letošním Mezinárodním dnu mytí rukou v Etiopii probíhá kontaktní kampaň v ulicích, rozdávání triček a propagačních materiálů i hraní divadla, které divákům názorně ukáže, jak dbát o osobní hygienu.

Osvětou k používání mýdla

Několik mezinárodních neziskových organizací se zapojilo do kampaně Global Handwashing. Společně s více než 200 miliony lidí po celém světě si každý rok 15. října připomínají Mezinárodní den mytí rukou, který má přitáhnout pozornost k tomuto tématu a pomocí osvěty šířit povědomí o důležitosti používání mýdla.

Pokrok v oblasti hygieny je navíc důležitý pro dosažení jednoho z Rozvojových cílů tisíciletí, jímž je omezení úmrtnosti dětí pod pět let do roku 2015 o dvě třetiny. I to je jedním z důvodů, proč je Mezinárodní den mytí rukou zaměřen právě na děti. Ty jsou totiž nejen často obětí průjmových onemocnění, ale jsou také těmi, kteří mohou pomoci ke změně chování v jejich rodinách a komunitách. 

Autor: Jan Blinka