Na tornádu bylo krásně vidět, jak funguje občanská společnost

Na tornádu bylo krásně vidět, jak funguje občanská společnost

6. 9. 2021

Dalimil Toman pochází z Mikulčič, ale nějakou dobu žil spíše v Brně. Pracuje totiž jako programový ředitel Hnutí Brontosaurus. V Mikulčicích se začal více zabydlovat až v poslední době. „Do toho přišlo tornádo, čili to celé nabralo zajímavé obrátky,“ vysvětluje. V Mikulčicích jsou dětské oddíly, které jsou zaměřené na ekologickou výchovu. „ Tyto spolky jsou zde velmi silné. Práce v Brontosauru je spíše manažerská pozice a v Mikulčicích mám ty radostnější činnosti – sázení, vyvěšování ptačích budek v lužních lesích, benefiční koncerty, vedení dětského oddílu. A spoustu dalších věcí, které dělám dobrovolnicky,“ říká Toman.

Těsně před tím, než tornádo zasáhlo vesnice na jihu Moravy, odjel Dalimil Toman do Brna. Navečer otevřel notebook a začal vyřizovat pracovní záležitosti, načež mu volala sestra, že přišli kvůli bouřce o střechu. Rozhodl se, že jí tedy převeze do svého domu v Mikulčicích. Po cestě zpět ale zjistil, že i ten je poškozený. Pak už se nedalo nikomu dovolat, což bylo nejvíce stresující. Za tři čtvrtě hodiny byl u Hodonína a pak se hodinu a půl snažil dostávat do Mikulčic. Celou dobu se snažil uhýbat záchranářským a hasičským vozům. „Jednou auto jsem pustil, kousek popojel a tak stále dál.“ říká. Když dojel k své mámě, zjistil, že její dům je relativně méně zasažený. V té chvíli ale pořád netušili, o jak velkou katastrofu se jedná.

Do svého domu v Mikulčicích se dostal až okolo půlnoci „Bylo to jako když člověk vykrádá vlastní dům, s tou čelovkou a v těch střepech.“ směje se. Ještě tentýž večer ho kontrolovala policie, jestli náhodou nerabuje. Druhý den v pět ráno si začal procházet celou vesnici „Při tom východu slunce to bylo nejsilnější vidět ta obrácená auta, celou tu spoušť.“ První den ještě nešly telefony a pan Dalimil tak bezradně chodil mezi svým domem a domem jeho mámy. „Bylo to strašně velké dílo na to do čeho se nejdříve pustit, co vlastně řešit,“ říká. Po obědě začali přijíždět první známí. Ti pak později nepomáhali pouze Dalimilovi, ale ze stanového městečka, které si udělali si u něj na zahradě, vyráželi do celé vesnice. "Bylo krásně vidět, jak funguje ta občanská společnost," zdůrazňuje Dalimil Toman

"Ten, kdo byl v nějakém spolku, tak měl obrovskou výhodu v těch prvních hodinách. V té době ještě nic kromě profesionální pomoci nefungovalo a tohle bylo hrozně významné. První víkend udělali tito lidé strašně moc práce. Nejen z Brontosaura, ale i třeba folkloristi. Uklízeli a prosekali stromy, takže se sem vůbec dalo projet. Člověk tady chodil půl dne sám a pak najednou přijelo 40 – 50 lidí, to bylo skvělé a hrozně povzbuzující – obrovsky se s tou prací pohnulo.“


Později se začali v Mikulčicích objevovat velké neziskové organizace a pomoc dostávala větší řád. „Já jsem si ze začátku vystačil sám, ale hodně pomáhal dobrovolnický servis – jídlo například. Nebylo totiž kde vařit.

Na finanční pomoc od neziskových organizací někteří lidé dost čekali, zvláště pak ti, kteří neměli žádnou rezervu. V zasažených obcích byla spousta různých darů, ale bylo to dost nevyvážené. Navíc některé věci se stejně musely platit. Tahle forma pomoci byla strašně důležitá, včetně toho faktu, že pracovníci přišli za přímo za těmi lidmi a oni nemuseli nikam chodit. „Prohlédli si dům, řekli, jasně, je to poškozené, už nemusíte nic dokládat,“ říká Toman.

Je důležité, aby spolu lidé mluvili a plánovali

Nyní je stále potřeba zázemí pro dobrovolníky a dále odborníci. Z koordinačního hlediska je třeba propojovat lidi, kteří potřebují pomoci s opravou domu, s řemeslníky, kteří se zde pracují. Často ani není problém v penězích ale v tom, že lidé nevědí, jaké má být zadání, co je přesně potřeba, co mají poptávat. O to více je cenná práce stavařů a řemeslníků na místě. Také je nutné pomoci vytvořit atmosféru, aby spolu lidé mluvili a plánovali co dál. „Ono se stane, že baráky se opraví rychle, ale spory o špatné plánování se můžou táhnout dlouho, třeba i generace,“ vysvětluje Dalimil Toman.

Společně s Hnutím Brontosaurus přemýšlí Dalimil, co by se dalo udělat z enviromentálního hlediska. „Pustili jsme se do koordinace dobrovolnických víkendů, protože s tímto máme velké zkušenosti. Postupně bychom se rádi zapojovali do tématu výsadeb a dalších opatření v krajině“.

Konkrétně u výsadby je důležité aby proběhla rychle, a také aby v extravilánech i v intravilánech odpovídala krajině, která tady je. „Aby zde nezasadili koule, které nedávají žádný stín,“ říká Toman. Za velmi významné také považuje, aby některé výsadby proběhly komunitně a podíleli se na tom lidé z vesnice, neboť taková velká akce může pomoci Mikulčice stmelit.

Podpořte nás prosím
Darovat pravidelně

Přispět můžete také pomocí QR kódu (1 000 Kč). Otevřete si mobilní bankovnictví a zvolte možnost "platba QR kódem":


Autor: PIN