Na Ukrajině zůstává více než 6,2 milionu vnitřních uprchlíků. Na západ se před zimou může přesunout 500 000 lidí
Publikováno: 29. 7. 2022 Doba čtení: 4 minuty
Zhruba polovina lidí, kteří opustili své domovy v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, se nyní vrátila, a to většinou do Kyjeva a na sever země. Přestože se však vrátilo více než 5,5 milionu lidí, počet vnitřních uprchlíků zůstává nadále vysoký - přes 6,2 milionu. Dalších šest milionů lidí hledá útočiště v jiných evropských zemích. Podle úřadů se dá očekávat, že se do začátku zimy v rámci Ukrajiny přesune na západ více než 500 000 lidí.
Podle poslední zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) 12 % těch, kteří se vrátili (cca 666 000 osob) zvažuje, že kvůli válce znovu opustí své domovy. Většina (74 %, tj. 4,1 milionu osob) však hodlá zůstat.
K 23. červnu 2022 je počet těch, kteří se vrátili a plánují kvůli válce znovu opustit své domovy, nejvyšší na východě a jihu země. Zde 21 % (na východě) a 19 % (na jihu) vracejících se uvádí, že uvažují o opětovném stěhování. Počet těch, kteří nad tím uvažují, bude v následujících měsících pravděpodobně ještě vyšší.
Předsedkyně ukrajinské vlády již upozornila, že se dá předpokládat, že se před zimou přesune na západ země více než 500 000 lidí - s tím, že kromě nutnosti utéct před boji budou muset mnozí opustit místa, kde budou přerušeny dodávky plynu a vody. Již nyní představují vnitřní uprchlíci z východní Ukrajiny 61 % všech vnitřních uprchlíků na Ukrajině. Podle všeobecného průzkumu mezi obyvatelstvem pochází nejvíce těchto lidí z Doněcké (21 %) a Charkovské (21 %) oblasti.
Nejhorší zima od vyhlášení nezávislosti Ukrajiny
Většina vnitřních uprchlíků (44 %) žije v současné době v pronajatých domech a téměř třetina z nich se zdržuje v místech, která patří rodině nebo přátelům. Značná část vnitřních uprchlíků také zůstává v kolektivních centrech. Mezi vnitřními uprchlíky 29 % všech respondentů uvedlo, že jejich domov (definovaný jako jejich primární bydliště před válkou) byl během útoků zasažen. Z těch, kteří se vrátili, uvedlo 15 %, že došlo k poškození jejich domovů.
Podle plánu zazimování by se mohlo jednat o nejhorší zimu od doby, kdy se Ukrajina stala v roce 1991 nezávislou zemí. Miliony Ukrajinců žijí v poškozených domech nebo v budovách, které nejsou v zimě schopny poskytnout dostatečnou ochranu před drsnými povětrnostními podmínkami. Vzhledem k tomu, že teplota v zimě obvykle klesá až k minus 20 stupňům Celsia, bude se tento problém týkat milionů lidí.
Vláda odhaduje, že přibližně 950 000 vnitřních uprchlíků v současné době žije v 5 670 kolektivních centrech a značný počet kolektivních center bude vyžadovat určitou formu opravy, aby byla připravena na zimu. Kromě toho válka způsobila v mnoha oblastech značné škody na veřejných službách a infrastruktuře, takže více než 650 000 lidí na celé Ukrajině nemá přístup k elektřině a plynu.
15,7 milionu lidí, kteří potřebují pomoc
Podle zprávy OCHA OSN zůstává humanitární situace na Ukrajině celkově velmi vážná: humanitární pomoc potřebuje 15,7 milionu lidí. Vzhledem k tomu, že aktivní boje a nepřátelské akce pokračují, očekává se, že se bude potřeba pomoci zvyšovat, zejména až začnou klesat teploty.
12 200 civilních obětí
Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) potvrdila, že k 24. červenci došlo k 12 272 civilním obětem (ty zahrnují 5 237 mrtvých a 7 053 zraněných). Více než polovina obětí byla zaznamenána na východě, v Doněcké a Luhanské oblasti. Podle OSN jsou skutečná čísla podstatně vyšší.
13 milionů lidí potřebuje vodu
Přibližně 13 milionů lidí na Ukrajině potřebuje pomoc, pokud jde o vodu, sanitaci a hygienu. Patří mezi ně vnitřní uprchlíci v kolektivních centrech a hostitelských komunitách, lidé postižení škodami na infrastruktuře a omezeními v oblasti spotřebního materiálu pro úpravu vody. Asi 10,2 milionu lidí na celé Ukrajině naléhavě potřebuje pomoc, pokud jde o potraviny a zdroje obživy.
Přibližně 11,2 milionu lidí potřebuje pomoci s bydlením a podporu v oblasti materiální pomoci (NFI). Kromě toho 1,7 milionu lidí potřebuje pomoc před zimou, kam spadají především opravy přístřeší a činnosti spojené s distribucí materiální pomoci.
369 útoků na zdravotnická zařízení
Světová zdravotnická organizace (WHO) k 10. červenci potvrdila, že od 24. února došlo k 369 útokům na zdravotnická zařízení, přepravu zdravotnického materiálu, sklady, zásoby, zdravotnický personál a pacienty, které si vyžádaly 79 mrtvých a 64 zraněných. WHO rovněž upřesnila, že těmito útoky bylo přímo postiženo 314 zdravotnických zařízení, 31 zaměstnanců a 14 pacientů. Odhaduje se, že na Ukrajině potřebuje zdravotní pomoc přibližně 12,1 milionu lidí.
Válkou je postiženo 5,7 milionu dětí školního věku.
Od začátku války bylo nějakým způsobem zasaženo 5,7 milionu dětí školního věku, z toho 3,6 milionu v důsledku uzavření vzdělávacích institucí. Schopnost učit se byla vážně ovlivněna akutním a trvalým vystavením traumatu a psychickému stresu souvisejícímu s konfliktem, což vedlo k vyšší míře předčasného ukončení školní docházky a rozvoji negativních mechanismů zvládání stresu.
Ukrajinské ministerstvo školství a vědy (MESU) oznámilo, že na celé Ukrajině bylo poškozeno více než 2 200 vzdělávacích zařízení a 220 jich bylo zničeno.
