Najít vhodné ubytování pro uprchlíky je čím dál obtížnější. Naplněným rekreačním objektům navíc brzy začne sezona

Najít vhodné ubytování pro uprchlíky je čím dál obtížnější. Naplněným rekreačním objektům navíc brzy začne sezona

Publikováno: 8. 4. 2022 Doba čtení: 5 minut

Daria utekla před válkou z Ukrajiny se svým synem, sestrou a neteří. Jejich cesta do bezpečí skončila v Plzni. Na ubytovně, kde si nemohou ani nic uvařit. Šestnáctiletý syn Mykola je však těžce nemocný, podstupuje speciální léčbu v plzeňské nemocnici a potřebuje minimálně pravidelně jíst. To mu ovšem Daria nebyla schopná sama zajistit, a proto se obrátila na Help linku Člověka v tísni. Najít ubytování s dlouhodobější perspektivou je v Česku čím dál obtížnější.

„Je to komplikovaná situace, snažíme se pro ně sehnat lepší ubytování, ale zatím neúspěšně. Měli jsme jedno slíbené, v pátek se měli stěhovat. Ve čtvrtek mi ale volala paní, se kterou jsem to domlouvala, že si to rozmysleli, že byt je dětí a že ho mají na hypotéku. Ale že nabízí jiný, vlastní, kam se budou moci nastěhovat v pondělí. Jenomže pak jsem se dozvěděla, že je to vlastně kancelář, že se tam netopí a že si nejsou úplně jistí, jestli to bude pro rodinu s nemocným dítětem vhodné,“ líčí poradkyně Help linky Alena Čorna ubytovávací trampoty, které v tomto případě neberou konce. Vedoucí Help linky Vlastimila Sachrová jim zatím zajistila možnost stravy zdarma z místní kantýny. O víkendech, kdy mají zavřeno, jim vozí prostřednictvím pracovníka Help linky smluvené jídlo kurýr.

Chceme zamezit ubytovávání uprchlíků v nedůstojných podmínkách

„Hledání ubytování prostřednictvím portálu pomahejukrajine.cz se stalo součástí i naší běžné agendy. Ve zmiňované plzeňské ubytovně je v tuto chvíli asi 250 lidí v ne úplně vyhovujících podmínkách. My tam proto docházíme, zjišťujeme jejich potřeby a snažíme se situaci vylepšit našimi službami. Zřídili jsme tam ve spolupráci s Diakonií dětský koutek a postupně chceme ty lidi někam přemístit,“ říká k situaci Jakub Paleček, ředitel plzeňské pobočky Člověka v tísni, která zároveň také pomáhá provozovat nouzové přístřeší města pro běžence v tamním kulturním domě. Tam zajišťuje poradenství a psychosociální pomoc.

Rozdíly mezi solidárním ubytováním, ubytováním ve volných bytech soukromých majitelů a bydlením v některých ubytovnách bývají propastné. Nejsou ojedinělé i velmi zanedbané objekty se starým poničeným nábytkem, špínou a nepořádkem. „My se v Praze hodláme také zapojit do prověřování kvality bydlení na ubytovnách, protože to se ukazuje jako velmi potřebné. Chceme zamezit ubytovávání uprchlíků v nevhodných a nedůstojných podmínkách,“ říká Václav Kučera, ředitel pražské pobočky Člověka v tísni.

Najít ubytování s dlouhodobější perspektivou je čím dál obtížnější

Na nízkou kvalitu některých ubytovacích kapacit s ukrajinskými uprchlíky narážejí i v Ústeckém kraji. „Řešili jsme situaci například v jednom kempu – špatné bydlení i strava. Několik lidí se nám podařilo přestěhovat jinam. Nyní už tam s provozem pomáhá Naděje,“ doplňuje ředitel ústecké pobočky Vít Kučera.

Najít ubytování s dlouhodobější perspektivou je čím dál obtížnější. Nejhorší situace je dle zkušeností na Help lince v Karlovarském a Plzeňském kraji. Ještě větší problém ovšem nastane ve chvíli, kdy zejména rekreačním objektům začne sezóna. To je případ ubytovny uprostřed lesa na Příbramsku, kde 10. března ubytovali 90 běženců. „Majitel povolal sezónní pracovníky do kuchyně a na vlastní náklady jim vaří i topí. Ukrajinské ženy v kuchyni pomáhají. Spojil síly s jednou dobrovolnicí, která dokázala sehnat kola, aby se uprchlíci měli jak dostat do čtyři kilometry vzdáleného městečka. Pomohla jim zařídit finance, zdravotní pojištění i kontrolu víz. Po skupinkách je s dobrovolnými řidiči a jejich auty vozili do banky, aby si mohli založit účty. V areálu funguje ukrajinská psycholožka i učitelka,“ popisuje koordinátorka odborného sociálního poradenství středočeské pobočky Helena Šebková příklad solidárního přístupu majitele objektu s dobře fungující pomocí české dobrovolnice a svépomocí Ukrajinců.

Jenomže od začátku všichni vědí, že tady „rekreace“ uprchlíkům končí 30. dubna. Co bude dál, nikdo z nich netuší. „Majitelé ubytovacích zařízení obecně se teď začínají ptát, co s těmi lidmi bude? Máme je naložit do autobusů a odvézt do Krajského centra pomoci Ukrajině? Těm lidem ani není možné domlouvat práci, zařizovat nástup do školky nebo školy, protože jsou pouze v dočasném bydlení a fakt v tuto chvíli nikdo neví, kam za měsíc půjdou,“ upozorňuje projektová manažerka sociálních služeb Kateřina Volfová.

Klíčové je rovnoměrně rozmístit statisíce uprchlíků po celé republice

Člověk v tísni již delší čas upozorňuje, že nastavení chytré podpory bydlení uprchlíků je naprosto zásadní. Vychází ze zkušeností sociální práce v terénu, humanitární pomoci při válečných konfliktech, z uprchlických vln a obnovy po katastrofách. Důležité je rovnoměrně rozmístit statisíce uprchlíků po celé České republice a zamezit jejich kumulaci na několika málo místech.

Tábory nebo nouzová přístřeší nejsou z hlediska dlouhodobější perspektivy řešením. „Klíčové je teď masivní navýšení kapacit dlouhodobého ubytování pro uprchlíky, aby to zároveň nevyhnalo z bydlení chudé lidi. Největší potenciál je, dle dostupných dat, ve využití volných bytů, které nejsou z různých důvodů pronajímány. Někdy jde o vícegenerační byty, nebo byty pro děti a podobně. Zde je potřeba nabídnout majitelům větší kompenzaci a delší časovou perspektivu, než zatím stát nabízí,“ říká Daniel Hůle, odborník na sociální začleňování a dluhovou problematiku.

Člověk v tísni navrhuje také využít tisíce volných obecních bytů. Doporučuje také zprovoznit za finanční podpory státu další nevyužívané budovy, jako jsou bývalé pošty a obchody. Za určitých podmínek dává ke zvážení také možnost, že by stát financoval úpravy bytů a objektů vhodných k bydlení i v soukromém vlastnictví. A navrhuje také výstavbu modulárních domů, která by byla jednodušší než stavba domů klasických. V případě návratu uprchlíků zpět domů na Ukrajinu by je pak bylo možné využít jako sociální bydlení.

Ubytovny tvoří podle Člověka v tísni mezi krátkodobějšími formami ubytování zvláštní kategorii. Bývají útočištěm chudých lidí, pro které v Česku neexistuje alternativa. A zatímco pro hotel je výše stanoveného kompenzačního příspěvku 250 Kč hluboko pod tržní cenou, pro ubytovny by to mohla být zajímavá nabídka, což by mohlo ohrozit bydlení pro dosavadní nájemníky. Z pochopitelných důvodů proto v případě ubytoven Člověk v tísni navrhuje výrazné snížení kompenzace.

*Jména klientů byla záměrně změněna.

úvodní foto: jedna z ubytoven, kde jsou ubytovaní ukrajinští uprchlíci (Člověk v tísni)

Autor: Eva Kroupová

Související články