Nejlepším filmem Jednoho světa 2021 je dokument Z deště pod okap

Publikováno: 20. 5. 2021 Doba čtení: 6 minut
Nejlepším filmem Jednoho světa 2021 je dokument Z deště pod okap
© Foto: Lukáš Bíba pro Jeden svět

Vyhlášení oceněných filmů 23. ročníku festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět proběhlo 19. května od 20:30 hodin online na sociálních sítích festivalu a platformě Jeden svět online. Tam se diváci už nyní mohou podívat i na oceněné filmy. Porotci soutěžních kategorií se nepotkali fyzicky tváří v tvář, ale o dokumentech rokovali, jako by se znali odjakživa. Setkání nad filmy v kategoriích Mezinárodní soutěž, Česká soutěž a Máte právo vědět totiž stejně jako první část festivalu probíhala online. Festival středečním vyhlášením završil svou první část Jeden svět živě, která nabídla více než 40 streamovaných debat s tvůrci a tvůrkyněmi a odborníky a odbornicemi. Od 20. května do 6. června jsou všechny filmy přístupné ke shlédnutí na platformě Jeden svět online. Na vybrané premiéry zahraničních a českých filmů se mohou diváci těšit do letních a autokin a to od 20. do 28. května v Praze a v mnoha dalších městech po celé republice. 

Porota mezinárodní soutěže

Mezinárodní porota udělila Cenu za nejlepší film a Cenu za nejlepší režii. Vybírala z celkem 10 snímků, které vynikají svým autorským rukopisem a přinášejí svědectví o stavu lidských práv.

V porotě mezinárodní soutěže zasedl francouzský režisér a producent Thomas Balmés, jehož film Zazpívej mi byl oceněn na loňském ročníku festivalu, Sigrid Dyekjær, která patří k nejzkušenějším dánským producentkám a pořádá kurzy a přednášky na filmových školách po celém světě a vedoucí výroby dokumentárních filmů v HBO Europe Hana Kastelicová.

Cenu za nejlepší film získává snímek Z deště pod okap (This Rain Will Never Stop l Ukrajina, Lotyšsko, Německo, Katar 2020 | 103 min.) režisérky Aliny Gorlovy. Dokument sleduje tenkou linii mezi válkou a mírem, tradicí a pokrokem a do kontrastu staví geografickou separaci a rodinnou pospolitost. Ve vizuálně propracovaných a podmanivých černobílých kompozicích představuje obraz člověka, který se stává pouhou tečkou na mapě velkých geopolitických událostí. „Dokonale vystavěný příběh nádherně nasnímaný černobílou technikou je uvážlivě dramaticky rozčleněný do devíti kapitol. Obdivovali jsme, jak pečlivě, důsledně a promyšleně buduje postavy a jejich příběhy. Film je znamenitou ukázkou všech aspektů filmové práce,“ zdůvodňuje své rozhodnutí porota. Dodává, že vybrat vítěze bylo snadné, protože nejlepší dokument představuje ryzí umění, které porotu překvapilo a chytilo za srdce. Zároveň ji ohromil talent mladé režisérky a jejího tvůrčího týmu.

Hlavní cenu poroty za režii získali Delphine Deloget a Stéphan Correa, režisérka a režisér snímku O muži, který hledal svého syna ( The Man Who Was Looking For His Son l Francie, Slovinsko, Kosovo, Srbsko, Montenegro 2021 | 76 min.). Tento příběh poukazuje na to, že že v Číně zmizí každoročně beze stopy obrovské množství dětí, po kterých zoufalí rodiče neúnavně pátrají. Jedním z nich je i hlavní protagonista filmu Wu. Ten svého syna hledá už deset let. K ocenění porota říká: „Tento film je působivým příběhem oddaného otce, který navzdory tragickým okolnostem nepřestává milovat své dítě a dál mu na něm záleží. Příběh nám také přibližuje atmosféru života v dnešní Číně. Režisérům se podařilo obě dějové linie organicky propojit a vytvořit ucelený a emocionální příběh.“

Porota letos udělila i zvláštní cenu za režii. Toto ocenění získal režisér Aliaksej Paluyan za film Kuráž (Courage l Německo, Bělorusko 2021 | 90 min.). Režiséra zahajovací snímek festivalu o Běloruském svobodném divadle, který zachycuje protivládní protesty a aktuální situaci v Bělorusku, porota ocenila za odvahu, která byla nutná před kamerou i za kamerou.

Porota Václava Havla

Porota Václava Havla vybírala z dokumentů uváděných v kategorii Máte právo vědět a oceňuje film, který výjimečným způsobem přispívá k ochraně lidských práv. V porotě se sešli zakladatelka organizace Defende Venezuala, která bojuje za odpovědnost a spravedlnost pro oběti politického pronásledování, svévolně zadržované osoby a další, kteří byli vystaveni útokům schváleným vládou Génesis Dávila, běloruský herec a aktivista a člen Svobodného běloruského divadla Kiryl Masheka a zakladatelka společnosti Manara Resources, vysoce působící nevládní organizace pod vedením žen, která se zaměřuje na posílení postavení arabských žen v Izraeli Lian Ryan-Hume.

Vítězem kategorie Máte právo vědět se stal dokument Jedním dechem (In The Same Breath l Čína, USA, 2021 | 95 min.) režisérky Nanfu Wang. Snímek zachycuje průběh koronavirové krize v Číně. Režisérka vyslala své spolupracovníky do ulic, nemocnic a na hřbitovy a záběry pak dává do kontrastu s čínskou televizní propagandou, která místo převzetí odpovědnosti za situaci od počátku lhala, zlehčovala závažnost nákazy a popírala její důsledky. Porota své rozhodnutí odůvodňuje takto: „V dokumentu vyplývá na povrch celá řada otázek, které souvisejí s lidskými právy, včetně práva vědět a práva na zdraví a mnoha dalších. Vnímáme ho jako film, který vyzývá k zamyšlení a umožňuje nám, divákům, přehodnotit úlohu vlády při prosazování a ochraně lidských práv a vztah mezi vládou a občany v post-covidovém světě.“

Zvláštní cenu poroty Václava Havla si virtuálně odnesla režisérka Celin Escher za dokument Naše svoboda ( Fly So Far l Švédsko, Salvador 2020 | 90 min.). O snímku o životní cestě Teodory Vásquez, která byla salvadorským soudem obviněna, že záměrně porodila mrtvé dítě porota řekla: „Rádi bychom udělili zvláštní uznání filmu, který je příběhem skutečné síly a boje za lidská práva zejména (ale nejen) žen. Ohromila nás vnitřní síla a přesvědčení, že spravedlnost existuje. Chceme upozornit na strašlivé zacházení s lidmi ve věznicích, ke kterému dochází i v 21. století. Film nás zaujal, protože jsme se dokázali vcítit do protagonistek prostřednictvím jejich hluboce osobních příběhů bezpráví. V 21. století bychom měli být v určitých věcech schopní nastolit stejnou spravedlnost pro všechny v každém národě a posunout se dál.“

Česká soutěž

K tradičním kategoriím patří také Česká soutěž. O nejlepším českém dokumentu rozhoduje porota složená ze zástupců mezinárodních festivalů. Jejími členy byli ředitel Mezinárodního filmového festivalu v Soluni a Thessaloniki Documentary Festival Orestis Andreadakis, dramaturgyně týmu Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Docudays UA (Kyjev) Darya Bassel a výkonná ředitelka Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů FIPADOC ve Francii Christine Camdessus.


Hlavní cenu Poroty České soutěže získal film režisérky Viery Čákanyové Bílá na bílé ( White On White l Česká republika, Slovensko | 2020 | 74 min). Videodeník z Antarktidy vznikal při natáčení jejího oceňovaného filmu FREM. Porota ocenila dokument jako originální, inovativní film s přesahem, který se nejen působivě vyjadřuje k environmentální krizi, ale připomíná také bezvýhradnou krásu tohoto světa a upozorňuje, že každá krize je krizí vědomí.

Zvláštní cena poroty pak patří filmu Bydlet proti všem (Housing Against Everyone l Česká republika, Slovensko | 2021 | 89 min.) režiséra Tomáše Hlaváčka, který řeší jeden z nejpalčivějších problémů dnešní doby dostupnost bydlení. Porota na dokumentu ocenila zachycení snahy změnit systém s cílem zlepšit životní podmínky obyvatel Brna.

Cena regionální poroty

Regionální porota se skládá ze tří zástupců regionálních festivalů. Porotcem nesmí být nikdo z organizačního týmu, ale někdo, kdo je Jednomu světu nakloněn a podporuje jej. Vítězný film je zařazen do výběru dokumentů v programu Promítej i ty! V porotě zasedli: Dana Calábková, pracovnice z Vědecké knihovny v Olomouci, kde několikrát ročně organizuje promítání filmů z cyklu Promítej i ty!, Pavel Trčka, který už deset let pořádá projekce v rámci Promítej i ty! Na Valašsku a Barbora Bryksí Stunová, vysokoškolská pedagožka, která se zabývá dopady slévárenství a průmyslových technologií na životní prostředí.

Na porotu nejvíce zapůsobil dokument Naše svoboda ( Fly So Far l Švédsko, Salvador 2020 | 90 min.). Ve svém vyjádření porota uvedla: „Emotivní dějová linka uceleně staví příběh bezpráví s vyhlídkou pozitivního konce a vypráví jej na pozadí úžasných obrazů ať už tváří lidí, města či salvadorského venkova. Ani v jednadvacátém století není svoboda a spravedlnost samozřejmostí a je nutno za ně bojovat.“ 

Autor: Nikola Páleníčková

Související články