"Není to tady k žití, ale co mám dělat... hlavně že budeme spolu."

Publikováno: 6. 12. 2016 Doba čtení: 3 minuty
© Tomáš Morávek

ANKETA - Už zase se nám blíží Vánoce, kdyby si toho snad někdo náhodou nevšiml. O tom však pochybuji, neboť obchodní centra jsou vánočně vyzdobená už několik týdnů, na každém rohu vidíme reklamy na nejlepší vánoční dárky, které nesmí chybět pod stromečkem. Téma Vánoc v poslední době přichází na přetřes i v terénu, při práci s dospělými klienty.

Mezi řešením nejrůznějších záležitostí a problémů se totiž občas najde chvilka na povídání o všem možném. Teď jsou to právě Vánoce. Jak a jestli se na vánoční svátky vůbec těší a o tom, jak je prožívají, jsem mluvila se třemi ženami – maminkami na jedné z kladenských ubytoven.

Vlasta (42 let, 4 děti)
„Abych řekla pravdu, nemám na Vánoce vůbec pomyšlení. Tyhle svátky pro mě, ani pro děti, nebudou dobrý. Před pár týdny zavřeli mýho muže. Udělal blbost, ani jsem o tom nevěděla, nic mi neřekl. Tak teď bude pár měsíců pryč. Ještě nikdy jsme od sebe tak dlouho nebyli, je to pro mě těžký. Jsem na něj naštvaná, že na nás nemyslel a takhle mě tu nechal samotnou s dětmi. Ale taky mě mrzí, že nebudeme celá rodina spolu. Asi nebudeme mít ani žádné dárky, protože s penězi je to teď špatný. Děti to budou muset pochopit, jsou už větší, ale i tak mně je to líto.“

Kateřina (33 let, 3 děti)
„Kdybych nebyla tady na ubytovně, tak by ty Vánoce byly úplně jiný. Nejradši bych odsud zmizela, nic mě tu nebaví. Ani nějaký zdobení, vždyť se podívejte, jak to tu vypadá. Chtěla jsem pořídit stromeček kvůli dětem, snad se nám sem vejde. Aspoň pro ty děti to nějak udělat. Hlavně pro ně. Nejhorší je, že jim nemůžu dát takový dárky, jaký by chtěly. Už jsem přemýšlela i o nějaké té půjčce, víte, jak jsem vám říkala minulý týden. Ale asi bych to vážně nezvládla s tím placením. Jsem ráda, že k vám (pozn. do nízkoprahového klubu pro děti a mládež) aspoň můžou jít děti na Mikuláše a čerty.“

Jana (30 let, 3 děti)
„Jéé, já mám Vánoce hrozně ráda. Takovou tu pohodu, koledy si pouštím – to se mi tady všichni smějou, na pohádky se koukáme, na tu – Popelku! To mám asi po tátovi, ten měl Vánoc hrozně rád a vždycky je pro nás udělal pěkný. Snad i něco upeču, to mě baví. Víte ale, na co jsem zvědavá? Jak tady budeme všechny ženský v kuchyni na jednom sporáku na Štědrej den vařit, to si neumím představit. Nebo až se budeme koukat na ty pohádky a v půlce nám vypnou elektřinu. To bude „pohoda“! Nejradši bych byla někde jinde, není to tady k žití s těma dětma, ale co mám dělat. Tak hlavně že budeme spolu.“

Ráda bych klientům služby terénní programy k Vánocům popřála, aby třeba ty příští svátky mohli strávit v lepším prostředí než v tom, jaké znají z ubytovny, aby naši službu v budoucnu nejlépe vůbec nepotřebovali a aby si i letošní Vánoce užili v rodinném kruhu, ve zdraví a lásce.

Autor: Zuzana Kavková, koordinátorka terénních (sociálních) pracovníků, terénní pracovnice

Související články