Neplatiče nekryjeme!!!

Poslední dobou se díky naší práci např. v Chomutově setkáváme s častými výtkami typu: „Proč pomáháte těm, kteří neplatí své dluhy? Stát se to mně, nikdo by se o mě nestaral…“ Tyto a podobné námitky svědčí o nedostatečné informovanosti o podstatě naší práce s klienty. Chceme proto uvést nejčastější omyly na pravou míru: 

1. Zdůrazňujeme, že dluhy je třeba platit

Nejčastější námitkou, se kterou se setkáváme, je, proč se zastáváme neplatičů. To je však velký omyl. Naší prací je pravý opak - přesvědčit lidi, že své dluhy musí platit. Cesta, kterou našim klientům nabízíme, je vypořádání se se svými závazky.  Zprostředkováváme jim vytvoření splátkového kalendáře, snažíme se je naučit hospodařit s rodinným rozpočtem, varujeme je před braním dalších půjček. Zastáváme názor, že zdravé rodinné rozpočty jsou nutnou podmínkou rozvoje rodin.
Dluhové problematice se věnujeme dlouhodobě, Člověk v tísni provozuje portál www.spotrebitelskyudel.cz , kde je možné nalézt informace o práci s dluhy, metodiky či nabídky vzdělávání pro veřejnou správu.

2. Ne všichni mají stejné startovní podmínky

Vycházíme z faktu, že existují lidé, kteří nedisponují dostatkem kompetencí k samostatnému řízení vlastních životů. Pocházejí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostřední či nemají dostatečné vzdělání. Na existenční dno se snadno dostane také např. dlouhodobě nemocný člověk (mezi nejohroženější patří duševně nemocní), někdo, kdo si prošel institucionální výchovou (dětské domovy, návrat z vězení apod.), mladá samoživitelka či důchodnce.

3. V jakékoli situaci musí být zachována lidská práva a důstojnost

Starost o sociálně vyloučené je známkou vyspělé společnosti. Sociální politika státu má sloužit jako záchranná síť pro lidi, kteří se dostali na okraj. V rámci této politiky musí existovat jakési „sociální minimum“, tedy nástroj, který nenechá člověka žijícího v demokratické společnosti „umřít hlady“. Dává mu šanci na restart jeho života a tím mu zachovává alespoň špetku důstojnosti.
Právo na toto minimum je podle našeho názoru nezpochybnitelné. Přesto jsme v Chomutově svědky, že lidé pobírající sociální dávky z nich (kromě umazání dluhu – což je v pořádku) musí zaplatit několikatisícovou odměnu exekutorovi. A přitom zcela zbytečně, magistrát mohl tyto exekuce za běžný správní poplatek provádět sám, popř. mohl zvolit náhradního příjemce dávky (viz. níže).

4. Důsledné uplatňování nástrojů sociální politiky

Hlavní zbraní v boji proti chudobě je efektivní sociální politika. Samospráva pak musí používat zvolené nástroje a řešit jimi zásadní negativní dopady sociálního vyloučení. Přestože účinná sociální politika v ČR teprve vzniká, již nyní existuje několik nástrojů, které dávají státu (obci) možnosti vzniklou situaci účinně řešit. Problémem je, že se tak neděje.
V případě města Chomutov jsme dlouhodobě upozorňovali na nutnost stanovení zvláštního příjemce sociální dávky, aby nedošlo k enormnímu nárůstu dluhů. Město toto mohlo a mělo dávno udělat, leč nestalo se tak. (Institut zvláštního příjemce umožňuje, aby byla část sociální dávky připsána na účet věřitele. To vše je možné bez souhlasu dlužníka. Dlužník tak svůj dluh postupně umazává /a nemá na výběr/ a věřitel získá svou pohledávku zpět).

5. Snažíme se upozornit na účelové překrucování zákona

Výklad zákonů nemusí být vždy jednoznačný. Co by však mělo být vždy jasné na první pohled je účel, proč zákon existuje. A my věříme, že každý občan má nárok, aby s ním bylo v intencích tohoto ducha zákona zacházeno.
Zároveň si myslíme, že zákony nemají být účelově ohýbány podle aktuálních potřeb politiků. A právě takovéhoto překrucování jsme svědky např. v Chomutově. Dávky hmotné nouze jsou účelově vázané peníze, které slouží k zajištění základních potřeb. Jejich účelem  je, aby nedošlo k dalšímu sociálnímu propadu a naopak, aby se odkázaná osoba co nejdříve uplatnila na trhu práce a standardně participovala na aktivitách ve společnosti běžných. Chomutovský magistrát má několik možností, jak získat své peníze zpět. Jsou účinné, levnější, avšak nejsou tak mediálně zajímavé.

6. Prevence šetří peníze

Naším cílem je, aby novodobá ghetta vůbec nevznikala. K tomu je potřeba určitých finančních prostředků. Celková suma, kterou bychom my všichni museli z našich daní za účinnou sociální politiku zaplatit, je podle nás několikanásobně nižší než částka, kterou musíme zaplatit ve chvíli, kdy se situace vyostří tak jako v Chomutově. Neschopnost samosprávy vyřešit sociální problémy pak vede nejen k prohospodařovávání peněz ze státního rozpočtu,  ale i k rostoucí aktivitě neonacistických spolků, které se umě snaží celou situaci využít ve svůj vlastní prospěch.

7. Závěrem

Naše organizace poskytuje některé druhy terénních sociálních služeb, které mají potenciál podpořit sociálně vyloučené osoby v plnění vlastních povinností a na druhé straně jim pomoci v přístupu k naplnění základních práv. Tato práce není samozřejmě úspěšná vždy a navíc velmi často naráží na selhání dalších aktérů nutných pro zdárné řešení problému. Tím řešením je sociální politika, která má mnoho nástrojů - od podpůrných, přes kontrolní až k represivním.

Obecně by však mělo platit, že tomu, kdo chce svou nedobrou životní situaci změnit, by se mělo dostat podpory. Svou cestu zpět do společnosti totiž bez pomoci profesionálních sociálních pracovníků jen těžko zvládá. Terénní sociální pracovníci dokáží, díky dobré znalosti problematiky a prostředí rodin, navrhnout individuální přístup a účinné možnosti řešení.

Je velmi jednoduché odsoudit sociálně vyloučeného člověka jako nepřizpůsobivého. Měli bychom však mít na paměti, že propad na dno se může přihodit komukoliv z nás a pak budeme takovou pomoc potřebovat také…