Nová zpráva ukazuje, že státy přijímající nejvíce uprchlíků z Ukrajiny jsou zároveň nejméně připravené

Nová zpráva ukazuje, že státy přijímající nejvíce uprchlíků z Ukrajiny jsou zároveň nejméně připravené

Publikováno: 28. 4. 2022 Doba čtení: 2 minuty

Pro mnohé evropské státy znamená vřelé přijímání ukrajinských uprchlíků zásadní historický obrat. Jak nicméně vyplývá z právě publikované komparativní zprávy, některé z těchto zemí, a zejména pak ty, které s Ukrajinou sousedí, mají zároveň značné nedostatky co se týká nastavení dlouhodobých integračních politik.

Zpráva vycházející v rámci projektu NIEM (National Integration Evaluation Mechanism) – jenž se zaměřuje na monitoring a hodnocení integračních politik ve 14 členských státech EU – upozorňuje na značné rozdíly mezi státy, respektive státními politikami v oblastech jako je vzdělávání, zaměstnávání či bydlení.

Zatímco některé státy získaly vysoké hodnocení (příkladem je Švédsko s výsledným skóre 72,5 ze 100), jiné, například Maďarsko (32,8), Polsko (36,9), Bulharsko (37,1) a Rumunsko (38,5) se ocitají na opačném konci spektra.

Režim dočasné ochrany, zavedený pro lidi prchající z Ukrajiny, samozřejmě disponuje s ohledem na integraci vlastním souborem právních předpisů. Mnohé z indikátorů, s nimiž výzkum pracoval, se nicméně vztahují k integrační infrastruktuře jako celku a ve výsledku jasně demonstrují, do jaké míry se jednotlivé státy v oblasti integrace uprchlíků řídí ucelenou strategií.

“Zpráva svědčí o tom, že v integračních politikách některých členských zemí EU došlo za poslední dva roky ke stagnaci, a někdy dokonce regresu. Podstatné je, že zpráva pro tyto země, včetně těch, které hostí velké množství ukrajinských uprchlíků, poskytuje cosi jako cestovní mapu – navrhuje konkrétní kroky, které mohou podniknout, aby byly jejich politiky více inkluzivní a dokázaly lépe integrovat uprchlíky do společnosti.” – Alexander Wolffhardt, zástupce ředitele think tanku Migration Policy Group a spoluautor zprávy.

Zpráva kromě mnoha dalších poznatků dokládá, že existuje zřejmá korelace mezi státy, které mají inkluzivnější integrační politiku a těmi, kde měli uprchlíci relativně nejlepší životní podmínky v době covidové pandemie.

Shrnutí klíčových poznatků zprávy:

  • Za dva roky, které uplynuly od poslední hodnotící zprávy NIEM, došlo ve 14 zkoumaných zemích jen k minimálnímu, nebo vůbec žádnému pokroku.
  • V některých státech bylo dokonce zaznamenáno zhoršení, a to konkrétně v oblastech pobytu, bydlení a sociálního zabezpečení. Mírný pokrok byl naproti tomu zaznamenán v oblastech občanství, spolupráce mezi státními a nestátními aktéry, slučování rodin, jazykové výuky a sociální orientace.
  • Ve všech zkoumaných státech existuje mezera mezi tím, jak jsou oblasti pobytu a rovného přístupu oficiálně nastaveny, a tím, jak jsou integrace, spolupráce mezi sektory a státní podpora občanské společnosti a místních samospráv reálně prosazovány.
  • Během pandemie covidu-19 dokázaly státy s inkluzivněji nastavenými integračními politikami úspěšněji minimalizovat dopady viru na uprchlickou populaci.
  • Systém integrace uprchlíků v Česku patří v kontextu střední Evropy mezi nejsofistikovanější. Ve srovnání s nejvyspělejšími systémy EU má nicméně stále rezervy, přičemž za poslední dva roky nezaznamenal výraznější progres.

Ke stažení:

The European benchmark for refugee integration. Evaluation 2: Comprehensive report

Kontakt:

Jakub Andrle

koordinátor Programu migrace

gsm: +420 608 151 362

e-mail: jakub.andrle@clovekvtisni.cz

www.forintegration.eu


Autor: Jakub Andrle, koordinátor Programu migrace, Člověk v tísni, o.p.s.

Související články