Obhajovat lidská práva v Ázerbájdžánu může stát život

Publikováno: 5. 3. 2013 Doba čtení: 7 minut
Obhajovat lidská práva v Ázerbájdžánu může stát život
©

Ázerbájdžánský právník Intigam Alijev převzal v Pražské křižovatce cenu Homo Homini za svou odvahu a nasazení při obhajobě lidských práv v Ázerbájdžánu.  Během slavnostního zahájení festivalu dokumentárních filmů Jeden svět mu ji předal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Intigam Alijev je neobyčejně odvážný a důsledný při obhajobě nespravedlivě stíhaných lidí v Ázerbájdžánu,” říká Marek Svoboda, ředitel Centra pro demokracii a lidská práva společnosti Člověk v tísni, která cenu každoročně uděluje.

Ve svém projevu Intigam Alijev připomněl, že v jeho zemi jsou stále pošlapávána zákládní práva a svobody a vzpomněl osud několika odpůrců tamního režimu. “Obhajovat lidská práva v Árezbájdžánu je stále velmi riskantní a život ohrožující činnost. Může vás to stát život, když chráníte lidská práva: jako například novináře Elmara Huseynova a spisovatele Rafiqa Tagiho,” uvedl. 

Hovořil také o stovkách lidí, kteří byly v jeho zemi v posledních dvaceti letech uvězněni z politických důvodů. I přes úsílí mnoha lidí i mezinárodních organizací se nedaří tento problém řešit. “Mnoho lidí v mé zemi začíná chápat, že se téma politických vězňů nevyřeší, dokud nebudou zajištěny politické svobody, nezávislé soudy a parlament nevzejde ze svobodných a spravedlivých voleb,” řekl. Alijev kritizoval české představitele, kteří v Radě Evropy hlasovali proti Strasserovu seznamu politických vězňů a podpořili tak autoritářský režim, který pak ještě zesílil své represe. 

Alijev poukázal také na rozšířenou praktiku vlády, která si různými úplatky snaží koupit přízeň některých Ázerbájdžánců i zahraničních diplomatů a vlád, aniž by však zajistila základní infrastrukturu v zemi. 

S blížícími se volbami očekává ještě přísnější kontrolu občanské společnosti. cítí však, že ve společnosti roste odpor proti feudálnímu systému, který v zemi vládne.

“Podpora mezinárodního společenství má pro nás velký význam. Články, filmy, popisování situace v zemi, podpisy peticí, kampaně za propuštění politických vězňů a otevírání těchto problémů při debatách v Radě Evropy, Evropské unie, OSN a dalších vlivných institucí ohromně přispívají našemu úsilí,” dodal na závěr svého projevu.

Celý projev Intigama Alijeva v aj naleznete zde.
Rozhovor pro Události komentáře zde.

 

Překlad projevu Intigama Alijeva

Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře zahraničních věcí a členové vlády České republiky, vážení členové nominační komise,

rád bych srdečně poděkoval všem, kdo se rozhodli poctít mě tímto vlivným oceněním. Jsem hrdý, že mohu patřit mezi světové osobnosti, které jej získaly.

Osobně vnímám cenu Homo Homini jako satisfakci a uznání snah všech ázerbajdžánských občanských aktivistů, kteří usilují o zajištění lidských práv a budování spravedlivé společnosti v naší zemi.

Ázerbájdžán byl jednou z republik Sovětského svazu. Je bohatý na nerostné suroviny. Země má nádhernou přírodu. A velmi přátelské obyvatele. Nicméně většina těchto obyvatel je nespokojená. Protože aby se mohli cítit spokojeně, musí požívat občanských práv a svobod ve své vlastní zemi.

 

K mé hluboké lítosti obyvatelům mé země chybí tyto základní svobody již po mnoho let.

 

Je jim odepřeno právo na svobodné a spravedlivé volby, které jsou jedinou legitimní cestou k vytvoření vlády. Všechny ázerbajdžánské volby za posledních dvacet let nezávislosti na Sovětském svazu byly zmanipulovány a nikdy se nepřiblížily mezinárodním standardům.

 

Po letech systematické a nepřetržité represivní politiky s cílem zničit a oslabit opozici, vznikl jednostranický politický systém. Parlament, média i soudy jsou pod skutečnou kontrolou vlády.

 

Být obhájcem lidských práv zůstává v Ázerbájdžánu i nadále riskantní a život ohrožující činností. Ochrana lidských práv vás může stát i život, jak jsme mohli vidět v případě zavraždění novináře Elmara Husajnova a spisovatele Rafika Tagiho. Případně vám mohou tajně vložit drogy do vaší kapsy a následně vás zatknout tak, jako se to stalo satirikovi Mirzu Sakitimovi nebo mladému opozičnímu aktivistovi Jabbaru Savalanlımovi.

 

Nebo můžete být napadeni při poklidném posezení v restauraci s přáteli a poté uvězněni za vandalství, jako se stalo v případě bloggerů Adnana Hajizadeho a člena velké poroty tohoto festivalu Jeden svět Emina Milliho.

 

Nebo s pomocí skryté kamery může být váš soukromý život nahrán a vysílán v televizi jako v případě Khadije Ismailové, která je reportérkou Rádia svobodná Evropa/Rádia Svoboda a autorkou seriálu investigativních článku odhalujících korupční kauzy na vysoké vládní úrovni.

 

Dále můžete být uvězněni na základě falešných obvinění kvůli ostré kritice vlády, jako se stalo například editorům Avazu Zeynallımovi a Hilalu Mammadovovi, kandidátu prezidentských voleb  pro rok 2013 a vůdci hnutí REAL Ilgaru Mamedovovi, jednomu z vůdců opoziční strany „Musavat“ Tofiku Yagubluovi a desítkám a desítkám dalších zástupců občanské společnosti.

 

Za posledních dvacet let byly z politických důvodů zatčeny stovky lidí, z nichž se stali političtí vězni. Každý rok zadržují úřady pod záminkou falešných obvinění desítky osob - od politiků přes novináře a mládežnické aktivisty po obhájce lidských práv. Tito lidé věznění po několik let jsou propouštěni na základě mezinárodního nátlaku, aby po nich byli uvězněni zase jiní. A takto se tento politický kolotoč točí dokola a dokola.

 

Již přes dvacet let horlivě usilují aktivisté občanské společnosti spolu s Radou Evropy a dalšími mezinárodními organizacemi o vyřešení problematiky politických vězňů a hledají způsob, jak skoncovat se zatýkáním na základě politicky motivovaných obvinění. Tyto vleklé problémy významně zasahují do našich životů, berou nám čas i energii. Přesto zůstávají stále nevyřešené a představují prioritu v našich agendách. Mnoho lidí v mé zemi začíná chápat, že otázka politických vězňů zůstane nevyřešena tak dlouho, dokud nebudou zajištěny politické svobody, zformovány svobodné soudy a dokud vláda nebude ustanovena po svobodných a spravedlivých parlamentních volbách. Pokud politické strany, nevládní organizace a média nedokáží veřejné kontrolovat tyto instituce, zůstane problém otevřený a vláda se bude pokoušet z něj profitovat při jednání s občanskou společností a mezinárodními organizacemi.

 

Mimochodem, občanská společnost v naší zemi přijala s hlubokým zklamáním zprávu, že při zimním zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy byli mezi poslanci, kteří hlasovali proti Strässerově seznamu politických vězňů v Ázerbájdžánu i zástupci České republiky.

Lidé se podivovali: jak je možné, že se poslanci demokratických zemí postaví za zkorumpovaný a autoritářský režim, podporují stíhání osob z politických důvodů, a hlasují pro existenci tak ostudného fenoménu, jakým jsou političtí vězni? Povzbuzeni tímto úspěchem a podporou ázerbájdžánské orgány odpověděly novým zatýkáním a kriminalizací dalších občanských aktivistů, takže byl seznam politických vězňů doplněn o další jména. Je to velmi smutné.

 

Nikdy nebylo jednoduché být v opozici a kritizovat vládní politiku. V poslední době tím více. Vláda se nespokojuje pouze s bitím, ponižováním a zatýkáním svých oponentů. Ale kupuje si opozici, novináře i advokáty lidských práv miliardami ukradenými ázerbájdžánskému lidu. Lidé, kteří neustoupí před bitím, zatýkáním nebo strachem ze smrti selhávají před tímto pokušením. Vláda se neomezila na kupování a uplácení pouze svých lidí, ale i mezinárodních organizací, zahraničních diplomatů, poslanců i zahraničních vlád. Zpráva nazvaná “Kaviárová diplomacie” dobře popisuje tyto aktivity ázerbajdžánské vlády v Radě Evropy. Vláda, která platí ubohých 150-200 euro měsíčně svým učitelům a lékařům a která není schopna zajistit svým vesnicím dodávky plynu, elektřiny a vody, utrácí mnohem více peněz než Německo, Švýcarsko a Norsko za hostování pěvecké soutěže Eurovize. Utrácí miliony na opravu muzea Louvre, na otevření parku pojmenovaném po Hejdaru Alijevovi v Mexiku a na mnoha dalších podobných projektech. Tato ohavné situace má poškozující vliv na školství, vědu, literaturu, ale také na morálku atd. Fakta dokazují, jak nebezpečná je ázerbájdžánská vláda.

V Ázerbájdžánu se budou za necelý rok konat prezidentské volby. Vláda se snaží více omezit již uzavřený politický prostor, což dále zvyšuje tlak na občanskou společnost. Úřady se snaží kontrolovat finanční zdroje neziskových organizací, omezit aktivity mezinárodních organizací v zemi, zvýšit postihy za účast na pokojných demonstracích a vytvořit překážky u vstupních víz do země. Touto represivní politikou se vláda snaží uchránit samu sebe od širších lidových nepokojů a neočekávaného vývoje.

 

Navzdory pokračujícím ostrým zásahům a represím, jsou zde viditelné znaky obrození v Ázerbájdžánu. Lidé už nechtějí žít pod feudálními zákony 21. století. Vlády Ázerbájdžánu, Ruska, Arménie, Běloruska a dalších podobných režimů by si měly uvědomit, že lidská touha po svobodě je tak velká síla, že ji represe, zatýkání ani zabíjení nemůže zastavit.

 

Pomoc mezinárodního společenství pro nás hraje důležitou roli. Psaní článků a natáčení dokumentů odhalujících situaci v zemi, podepisování petic, kampaně za osvobození politických vězňů a nadnášení problému v diskuzích v Radě Evropy, EU, OSN a dalších vlivných institucích má významný přínos pro naše úsilí.

 

V mé zemi je mnoho vzácných lidí, kteří navzdory útlaku a omezení pokračují v boji za změnu a proti autoritářství. Mezi mými klienty je mnoho odvážných lidí. Někteří z nich, včetně novinářů, politiků, občanských aktivistů jsou stále za mřížemi. Toto ocenění podpoří úsilí takových osobností a skupin lidí, kteří horlivě bojují o zajištění svobod v zemi.

 

V neposlední řadě vyjadřuji hlubokou vděčnost všem, kdo podporují naši občanskou společnost a demokratické síly v těchto těžkých časech.

 

Žít ve spravedlivé společnosti by mělo být pro člověka nejvyšší poctou. Přeji všem, aby byli oceněni touto odměnou.

 

Intigam Alijev

Autor: Adéla Pospíchalová, Centrum pro demokracii a lidská práva Člověka v tísni