Očima humanitárního pracovníka: Dodáváme lidem na východní Ukrajině vodu i během pandemie COVID-19

Když začal v Donbasu ozbrojený konflikt, přemýšlel Dmitrij, jak by mohl pomoci lidem, kteří žijí v blízkosti frontové linie a kteří trpí nedostatečným přístupem k vodě. Nakonec se rozhodl, že se stane humanitárním pracovníkem.

Proč jsi začal pracovat pro Člověka v tísni?

S manželkou a dcerou žiji ve Slavjansku a po vypuknutí konfliktu jsem odtud neodešel. Moc dobře znám problémy, kterým lidé v téhle oblasti čelí. Viděl jsem, že humanitární organizace začaly podporovat místní obyvatele, kteří byli v nouzi. Člověk v tísni je z nich ve Slavjansku největší a poskytuje různé druhy humanitární pomoci. Viděl jsem logo Člověka v tísni na krabicích s humanitární pomocí, na letácích i na autech a zajímalo mě, jestli je možné stát se součástí jejich týmu. Přihlásil jsem se na pozici inženýra a stal se součástí týmu, který má na starosti pomoc v oblasti vody, hygieny a sanitace.

Na jaké problémy v terénu narážíš?

Mnoho obtíží souvisí s přístupem k čisté vodě v osadách v Donbasu. Systém dodávek vody je kvůli bojům často poničený a je třeba ho opravit. Některé vesnice nejsou napojené na vodovodní řad a lidé jsou odkázáni jen na studny a pitnou vodu, kterou jim dodá Člověk v tísni. Například Pisky a Opytne, dvě vesnice ležící na území frontové linie v blízkosti letiště v Doněcku, nemají absolutně žádnou tekoucí vodu a zničené vodovodní potrubí nelze opravit kvůli blízkosti bojů. Do těchto oblastí dovážíme vodu nákladními auty. Dodávky vody jsou naprosto nezbytné, obzvlášť teď v době pandemie COVID-19.

Co všechno musíš v souvislosti s pandemií COVID-19 překonávat?

Když se pandemie COVID-19 dostala na Ukrajinu, zpočátku mi nedocházelo, jak vážné to je. S karanténními opatřeními nastaly i jisté změny v našem provozu. Výjezdy do terénu se omezily a aktuálně máme nová nařízení týkající se naší práce v této době. Rychle jsem se ovšem těmto pravidlům přizpůsobil a pracuji s nadšením i nadále.

Změnila tě nějakým způsobem práce v humanitárním sektoru?

Ano. Pracuji se spoustou lidí, setkávám se s těmi, kterým pomáháme, komunikuji s partnery a dalšími subjekty. Tato práce mě naučila naslouchat ostatním lidem, jsem mnohem pozornější. Kromě toho mi má práce poskytuje vhodnou příležitost pro seberozvoj a cítím se při práci sebevědoměji.

Ovlivnil COVID-19 také tvůj sociální život?

Novým výzvám se rychle přizpůsobuji, takže nepociťuji nějaké vážné problémy ve spojitosti s pandemií COVID-19. Určitě víc dbám na zdraví své rodiny, na osobní hygienu a také se víc starám o lidi, které navštěvuji v terénu. Dodržuji všechna opatření jako sociální odstup, nošení roušek, používání dezinfekce a další. To ale pro mě nepředstavuje žádný zásadní problém.