Peníze půjčené z Evropského sociálního fondu vláda musí vrátit co nejdřív. Chybí sociálním službám

Publikováno: 13. 7. 2022 Doba čtení: 5 minut
Peníze půjčené z Evropského sociálního fondu vláda musí vrátit co nejdřív. Chybí sociálním službám
© Towfiqu Barbhuiya, Unsplash

Navzdory příslibům vláda Petra Fialy dosud nevrátila do Evropského sociálního fondu zhruba 200 milionů eur. Jde o finanční prostředky, které kabinet Andreje Babiše i přes doporučení odborníků a Evropské komise přesunul do infrastrukturních fondů.

„Pokud premiér Fiala slibuje, že se v případě potřeby 10 % prostředků vyvedených z programu do něj vrátí, tak je ta potřeba právě teď. Důsledkem covidu, energetické krize a války na Ukrajině tady máme nejhorší krizi za poslední dobu, přitom podpora dotačních programů je nižší než dřív, kdy už jsme pociťovali nedostatek kapacit ve službách. Nejvíce se nás dotýká, že jsou kráceny preventivní aktivity, jako je dluhové poradenství,“ upozorňuje metodička Člověka v tísni Vlastimila Sachrová.

Organizace a jednotlivci sdružení pod hlavičkou iniciativy Za bydlení vládu proto opakovaně žádají o navrácení financí zpět do sociálních služeb, kde jsou nyní potřeba více než kdy jindy.

Chceme jasný závazek vlády, že peníze budou vráceny

„Chtěli jsme po Petru Fialovi jasné slovo, že prostředky, které Andrej Babiš vyvedl ze sociální oblasti a vzdělávání do betonu, budou vráceny. Jasné slovo jsme však od pana premiéra Fialy zatím neobdrželi. S tím vzhledem k prohlubující se socioekonomické krizi nemůžeme souhlasit, chceme jasný závazek vlády, že peníze budou vráceny nazpět,“ říká Iva Kuchyňková z iniciativy Za bydlení, která v jednání zastupuje čtyři desítky neziskových a lidskoprávních organizací, představitele akademického sektoru a další aktéry.

Prostředky Evropského sociálního fondu (ESF+) jsou u nás čerpány prostřednictvím Operačního programu zaměstnanost (OPZ+) a Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) a přispívají k řešení společenských problémů, u kterých v programovém období 2021–2027 hrozí zhoršování. Jde například o podporu fungování sociálních služeb, programů na zajištění dostupného bydlení, programů na podporu zaměstnanosti, či o podpůrné služby pro seniory a rodiny s dětmi.

Převedení financí z procedurálního hlediska nic nebrání

Původní doporučení Evropské komise navrhovalo alokovat do OPZ+ 1,6 miliardy eur. Předchozí vláda Andreje Babiše se navzdory doporučení Evropské komise i celé řady odborníků rozhodla tento příspěvek zkrátit a převést zhruba 10 % financí z ESF+ do Fondu soudržnosti zaměřeného na rozvoj infrastruktury. Investice do lidských zdrojů tak měly být v podstatě nahrazeny investicemi do betonu. Současný kabinet Petra Fialy sice přislíbil, že rozhodnutí předchozí vlády reviduje, s navrácením 10% alokace zpět do ESF+ však vyčkává. Převedení finančních prostředků přitom z procedurálního hlediska nic nebrání.

„Navrácené prostředky by v rámci ESF+ bylo žádoucí směřovat do podpory sociálního bydlení, kde už nyní očekáváme dvojnásobnou absorpční kapacitu oproti alokaci. Jsou zde i další oblasti: preventivní služby, například bezplatné odborné poradenství, kterého je velký nedostatek v ambulantní i terénní formě, prorodinné sociální služby, jichž je významný deficit od počátku koronavirové pandemie a jejich potřebnost narostla i v důsledku příchodu uprchlíků z Ukrajiny, péče pro seniory a seniorky a také služeb pro děti, které v sociální sféře dlouhodobě chybí,“ vyjmenovává Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení.

„Nesmíme také zapomenout, že v ESF+ již byly prostředky sníženy přímo Evropskou komisí, a to z důvodu vyšší míry zaměstnanosti v ČR v rozhodném období. Navíc je vzhledem k aktuální situaci zřejmé, že reálná hodnota finančních prostředků ESF+ vinou inflace významně klesá. Znovu proto požadujeme, aby byla převedená 10 % alokace navrácena z infrastrukturních fondů zpět do ESF+ a nasměrována tam, kam patří,“ říká Iva Kuchyňková a dodává, že potřeba sociálních služeb bude dále narůstat kvůli následkům pandemie covid-19, přijímání a integraci dalších uprchlíků z Ukrajiny a stále rostoucí inflaci a s ní spojenému nárůstu cen základních životních potřeb.

Zástupci iniciativy Za bydlení vládu také žádají o revizi pravidel spolufinancování tak, aby se do nich znovu vrátila nulová spoluúčast nevládních neziskových organizací při čerpání finančních prostředků v sociální oblasti. „Velice oceňujeme snahu MPSV změnit tato pravidla přijetím dodatku. Připravované výzvy však nadále uvádějí spoluúčast 5 % pro celou republiku, 40 % pro Prahu i nevládní neziskové organizace. A jelikož řídící orgán o nulové spoluúčasti rozhodnout nemůže, budou neziskové organizace nadále závislé na rozhodnutí vedení ministerstva, zda je možné prostředky v rozpočtu na tento účel uvolnit,“ upozorňuje Iva Kuchyňková.

Z čeho od ledna zaplatíme dluhové poradenství? Poskytování sociálních služeb hrozí omezení 

Snížení objemu finančních prostředků povede k omezení poskytování sociálních služeb, jako je například dluhové a pracovní poradenství, adiktologické služby, vzdělávání a rekvalifikace či podpora v bydlení. Omezená bude také podpora dobrovolnictví, péče o seniory a další služby. Silně negativně ovlivněn bude také rozvoj sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi – ať už pro příchozí rodiny z Ukrajiny, nebo české domácnosti, které se postupně propadnou do chudoby nebo v ní již jsou. Významným důvodem pro zachování alokace je také stárnutí populace ČR a nová možnost financovat ze zdrojů ESF+ také projekty pro seniory nebo vzdělávání dětí. Při snížení ESF+ došlo také k významnému snížení prostředků na inovace. Přitom se aktuálně celá společnost velmi rychle proměňuje a my budeme muset umět na tyto změny v nadcházejících letech reagovat.

„Prostředky je také nutno směřovat do řešení obchodu s chudobou, a to jak v oblastech bydlení a práce, tak i v oblasti zadluženosti. Čelíme v této době mnoha výzvám a nelze si myslet, že situaci, která nastává, zvládne střední vrstva obyvatel sama bez pomoci. Už vůbec není představitelné, že ji bez pomoci zvládnou chudé rodiny s dětmi, samoživitelé, senioři a mladí osaměle žijící lidé,“ varuje Barbora Bírová.

„My od 1. 1. 2023 například nemáme z čeho zaplatit desítky úvazků v našem týmu dluhových poradců, kteří v loňském roce pomohli v rámci přímého poradenství 4 500 lidem s jejich dluhy a dalším tisícům prostřednictvím naší help linky. V situaci, kdy s penězi nevychází stále více domácností, zvažuje půjčky a může se ocitnout v dluhových pastech, považujeme naši službu za stále potřebnější,“ potvrzuje Vlastimila Sachrová z Člověka v tísni.

Iniciativa Za bydlení a její partneři se proti postupu české vlády ohrazují už od října 2020, kdy se informace o krácení ESF+ poprvé dostaly na veřejnost. Po neúspěšných jednáních s vládou Andreje Babiše se nová vláda Petra Fialy sice ukázala jako otevřenější partner k diskusi, potřebné kroky však dosud nepodnikla. „Přesto věříme, že současná vláda naši výzvu vyslyší, napraví chybné kroky vlády předchozí a pomůže lepším nastavením alokace a čerpání ESF+ obyvatelům naší země překonat turbulentní socioekonomické období. Obzvláště při evropském předsednictví by Česká republika měla být při řešení krize vzorem pro celou Evropu,“ uzavírá Iva Kuchyňková.

Plné znění výzvy inicitivy Za bydlení:

Výzva Vládě České republiky ve věci financování sociálních služeb z evropských fondů

Autor: Jiří Krejčík (iniciativa Za bydlení), ČvT

Související články