Počet telefonátů na naši psychosociální linku se po ruské invazi na Ukrajinu zvýšil o 73 %, říká ukrajinská psycholožka pracující pro Člověka v tísni

Jako psycholožka organizace Člověk v tísni pracujete již dlouhou dobu. Jak se změnila psychická pohoda lidí, se kterými se denně setkáváte, před ruskou invazí na Ukrajinu a po ní?

Válka změnila hodně. Na úrovni státu se odehrává kolektivní trauma psychického rázu. Lidé se dostali do celé řady situací, kdy procházejí hrůzou, panikou, šokem, zmatkem, odmítáním toho, co se děje, strachem z náhlé smrti a ztráty příbuzných, přátel, majetku....

Z mnohých lidí se stali vnitřní uprchlíci a opustili své domovy, někteří už o domov a možnost, že se vrátí, přišli. Někteří nejsou v kontaktu s příbuznými a někteří ztratili své blízké a truchlí. Všechny tyto události, které navíc komplikuje nedostatek bezpečí a víry v budoucnost, mají vážný negativní dopad na duševní a fyzické zdraví lidí, se kterými pracuji.

Když mluvíme o duševní pohodě, je narušena v mnoha ohledech a na různých úrovních. Nejsou uspokojovány základní lidské potřeby a na celém území není zcela bezpečno.

Jak byste popsala psychologický dopad války na lidi, které podporujete?

U osob, na které válka dopadá, byly zjištěny různé reakce na stresové situace - od zamrznutí až po projevy agrese a autoagrese.

Na jedné straně se objevuje smutek a apatie, což souvisí s únavou způsobenou tím, že je válka vleklá, s nepohodlnými životními podmínkami, nedostatkem práce a nejistotou z budoucnosti. Plány, které si lidé budovali před válkou, jsou zničeny a není možné plánovat dopředu. Domovy mnoha lidí jsou v troskách nebo poškozeny.

Na druhé straně je vidět hodně agrese. Mnoho lidí, které vytáhli z trosek a kteří utekli při ostřelování, přišlo o své doklady. Pro mnohé je čekací doba na obnovení dokladů delší než měsíc. Místo, kde se vydávají pasy, bylo zničeno, což způsobilo velké problémy. Lidé čekají na vydání dokladů dlouhé týdny a bez nich nemají šanci získat dávku peněžní pomoci. Stává se z toho začarovaný kruh, kdy lidé nemohou ovlivnit situaci, ve které se nachází, což vyvolává velký hněv.

V západní části země navíc existuje jazykový problém a jsou již zaznamenány případy šikany ve školách i na pracovišti. Očekáváme, že se tento problém ještě zhorší, až v září začne školní rok. 

Úzkost, strach, nejistota, potíže s adaptací...

Myslíte si, že v blízké budoucnosti bude psychologická podpora více potřeba?

Ano, samozřejmě, potřeby budou jen narůstat a změny budou možné, až bude úplně bezpečno. Lidé potřebují, aby byly uspokojeny jejich základní potřeby.

S jakými hlavními problémy se lidé svěřují psychologickým týmům Člověka v tísni v terénu?

Hlavními problémy jsou úzkost, strach z budoucnosti, nejistota, stížnosti na fyzický stav, deprese, menší kontrola nad emocemi, apatie, smutek, agrese, podrážděnost, těžká adaptace, touha vrátit se domů, hledání přátel a blízkých, konflikty s místními kvůli jazykové bariéře, strach ze ztráty majetku, truchlení, smutek ze ztráty blízkých, přerušení rodinných vazeb, nedostatek práce a nespokojenost s životními podmínkami. 

Kolik psychologů Člověka v tísni nyní pracuje na Ukrajině?

K dnešnímu dni máme 14 psychologů v mobilních týmech a 10 psychologů na lince psychosociální podpory 0800210160.

Kolik regionů Ukrajiny je nyní pokryto psychologickými službami/týmy ČVT?

Helplinka  funguje na celostátní úrovni po celé Ukrajině. Mobilní týmy pracují ve 4 oblastech: Lvov, Ternopil, Kirovohrad a Dnipro. Kromě toho poskytujeme podporu prostřednictvím našich partnerů ve 3 oblastech: v Mykolajivu ve Lvovské oblasti, ve Chmelnické a Černovické oblasti. 

Plánujete rozšířit svou působnost?

Ano, plánujeme rozšířit psychologickou podporu do všech regionů, kde působíme.

Kdo jsou hlavní klienti našich psychologických služeb? Zaměřujete se především na vnitřní uprchlíky nebo také na hostitelské komunity?

Pokud mluvíme helplince důvěry, našimi klienty jsou všichni obyvatelé Ukrajiny. Naše mobilní týmy pracují především v kolektivních centrech pro vnitřní uprchlíky. Kromě toho poskytujeme podporu dobrovolníkům i hostitelským komunitám, protože i ty často potřebují pomoc. 

Nabízejí vaše týmy psychologickou podporu dětem? V čem se práce s nimi liší?

Ano, samozřejmě. Děti patří do nejzranitelnější kategorie. Naše práce je odlišná a přizpůsobuje se věku a schopnostem jejich vnímání. 

Jak vybíráte místa, která navštíví náš tým psychologů?

Služba psychologa je zahrnuta v nabídce naší obecné humanitární pomoci. Pokud je při vyhodnocování toho, co je potřeba v dané lokalitě, zjištěna potřeba psychologické podpory, rozhodně ji poskytujeme.

Chápou lidé, co psychologická podpora znamená a jaké jsou její přínosy? Nebo trvá nějakou dobu, než se začnou svěřovat se svými problémy?

To opravdu záleží, někteří lidé si své psychologické potřeby uvědomují a reagují okamžitě, jiní předtím potřebují skupinová sezení, aby si k psychologovi vybudovali důvěru. V takovém případě jsou velmi užitečná psychologická vzdělávací sezení, kde se lidé naučí rozlišit psychiatra od psychologa a zjistí, co mohou od spolupráce s psychologem očekávat.

Po konzultaci s psychologem je emoční stav lidí stabilnější

Jaká je obvykle zpětná vazba lidí na psychologickou podporu?

Po konzultacích s psychologem lidé uváděli, že díky nástrojům a dovednostem pro seberegulaci, které dostali, se snížila jejich emoční zátěž, míra úzkosti a svalové napětí. Zlepšila se jim nálada a jejich emoční stav byl stabilnější. 

Kolik sezení obvykle organizujete v jednom kolektivním centru? Jak často se váš tým vrací na stejné místo?

Podpora je nabízena podle potřeb obyvatel. Vše záleží na počtu obyvatel jednoho kolektivního centra a na tom, jak dlouho v něm pobývají. Jsou místa, kde jsou lidé až 5 dní, někdo odchází, někdo přichází.

Provozujete také individuální poradenství?

Samozřejmě, zaměřujeme se na něj v rámci krizového poradenství. 

Jak pracujete s lidmi, kteří mají vážné psychické problémy a potřebují dlouhodobou odbornou podporu?

Pokud vidíme, že naše podpora nestačí, odkazujeme je na specializované odborníky z jiných organizací.

Říkala jste, že deset psychologů Člověka v tísni poskytuje podporu prostřednictvím linky 0800210160. Kolik hovorů denně přijímají?

Psychologové na helplince přijímají až 50 hovorů denně, obvykle více než 300 týdně a v průměru 1 300 měsíčně.

Zvýšil se počet telefonátů po ruské invazi na Ukrajinu?

Ano, počet hovorů se zvýšil o více než 73 %.

Jaké jsou hlavní problémy, s nimiž se lidé prostřednictvím této helplinky svěřují?

Od prvních dnů sdíleli šok, paniku, problémy s rozhodováním během evakuace, myšlenky na sebevraždu, zoufalství a nejrůznější obavy... 

Pomoc druhým je pro psychology zdrojem energie

Poslouchat každý den příběhy lidí prchajících před válkou může být opravdu náročné. Jak se vám daří relaxovat?

Psychologové mají možnost získat neomezenou supervizní podporu ve skupinové i individuální formě. Kromě toho využívají stejné dovednosti a nástroje, které poskytují lidem. Osobně praktikuji meditaci a používám techniky uzemnění. Hodně mi pomáhají dechová cvičení.

Psychologové ČVT přicházejí do styku s lidmi, které z domovů vyhnala válka a odtrhla je od rodin atd. Kde je váš zdroj energie, abyste pokračovala a pomáhala druhým?

Pomáhat druhým je to, co mi jako psycholožce dodává energii.

Poskytujete možnost psychologické podpory i kolegům v týmu Člověka v tísni? Využívají této nabídky?

Ano, tento druh podpory nabízíme a uspořádali jsme již několik skupinových setkání. 

Jak dlouho podle vás budou lidé na Ukrajině potřebovat odbornou psychologickou podporu, aby se vyrovnali s traumatem z války?

Ještě nejméně pět let po skončení války. Trauma z války se léčí několik let za předpokladu, že je člověk již v bezpečí a žije v normálních podmínkách, včetně ekonomické stability.