Postřehy ekologa ze summitu COP26: "Změna klimatu je způsobená společenskou nerovností."
Publikováno: 22. 11. 2021 Doba čtení: 2 minuty
Náš expert na změnu klimatu Jakub Zelený se zúčastnil klimatického summitu COP26 a sepsal svoje postřehy v podobě komentáře v Deníku Referendum. Upozorňuje v něm na společenský rozměr problému, který představuje jeden z důležitých příčin změny klimatu a který byl na konferenci viditelný.
Změna klimatu je způsobená společenskou nerovností. Tuto frázi jsem během summitu v Glasgow slyšel opravdu mnohokrát a mnohokrát viděl tuto skutečnost v halách konference a ulicích skotského velkoměsta.
Hlavní aktéry na COP26 bylo možné zhruba rozdělit do dvou táborů: ti, kteří problém způsobili, zbohatli na něm a měli v rukou moc ho vyřešit; a ti, kteří ho nezpůsobili, jsou jím ohroženi a nezbývá jim než se odvolávat na hodnoty lidskosti a morální odpovědnosti.
Klimatická krize v době konání summitu totiž není hudbou budoucnosti; mnozí z globálního Jihu sem přijeli podat svědectví o probíhajících proměnách a jejích následcích, o krutosti a bezohlednosti politiků, investičních bank a těžařů a nesmírném utrpení chudých obyvatel v důsledku zhoršujícího se životního prostředí a nuceného vysídlení. Dozvěděl jsem se, že původní obyvatelé se na cestu do Glasgow často skládali, aby zde ti, kteří se na cestu nakonec vydali, přespávali v parcích a squatech, aniž by byli kýmkoliv vyslyšeni.
Země, kterým hrozí katastrofální důsledky klimatické krize, zatím nedostanou finanční pomoc na adaptaci a místo reparací za škody a ztráty, které v těchto zemích již oteplování způsobilo, jim byla nabídnuta pomoc v podobě odborných konzultací. Závěrečná dohoda tak byla pochopitelně přijata dost různě. Viníci změny klimatu ji vesměs vydávají za skvělý úspěch, zatímco oběti za naprosté fiasko. Delegáti ohrožených zemí se ze Skotska vraceli s pocitem zrady, stejně tak i původní obyvatelé a mladí lidé.
Konference v Glasgow v kondenzované podobě odrážela svět, ve kterém žijeme. Společnost, ve které takzvaně rozvinuté země nehospodárně ohrožují budoucnost lidstva, zatímco takzvané rozvojové země a „přírodní“ národy uchovávají až osmdesát procent veškeré zbývající biodiversity světa, přičemž každý den vedou nerovnou válku o zachování této biodiversity pro nás všechny. Při tom všem mě napadalo: Kdo je tady skutečně „rozvinutý“ a kdo by měl rozhodovat o tom, jak zachovat planetu i pro příští generace?
