Přečtěte si příběhy našich kolegů, kteří pracují ve finančním oddělení Člověka v tísni

Publikováno: 26. 1. 2022 Doba čtení: 6 minut
Přečtěte si příběhy našich kolegů, kteří pracují ve finančním oddělení Člověka v tísni
© Foto: CVT

Zeptali jsme se našich kolegů z financí, jaký je jejich životní příběh, který je dovedl k práci v Člověku v tísni a přinášíme vám první část tohoto seriálu.

Příběh Martiny: „Člověk v tísni je velice vstřícný k potřebám každého – ať už se stará o nemocné rodiče nebo má doma malé dítě."

Pracuji na pražské centrále na finančním oddělení v týmu žen, které jsou neuvěřitelné milé, skromné, ochotné, chápající a napomáhající například v době mé nemoci. Archivuji smlouvy, vypomáhám se zahraničními cesťáky či administrativou. Po rodičovské dovolené jsem se nechtěla vracet do staré firmy, a protože mě netlačil čas, rozhodla jsem se hledat práci, která má smysl a kde mi vyjdou vstříc, vzhledem k mým rodičovským povinnostem. Hledala jsem práci, kde bych mohla pracovat na zkrácený úvazek z domova a s víceméně volnou pracovní dobou. Člověk v tísni je velice vstřícný k potřebám každého – ať už se stará o nemocné rodiče nebo má doma malé dítě. A v tomto smyslu jsem si nemohla vybrat lépe. 

Využívám i benefit ve formě školky, kterou děti zbožňují. Vyhovuje mi střídání práce z domova a z kanceláře, takže mám dostatek času věnovat se čtyřleté dceři, která se jinak ráda účastní společných online porad a je tak trochu součástí týmu 😊. Člověka v tísni jsem sledovala dlouho, protože jsem pravidelným dárcem a práce pro tuto organizaci mi dává dobrý pocit z toho, co dělám a pro koho pracuji, to o své minulé práci v soukromém sektoru říct nemohu. Líbí se mi, že je moje práce pestrá, nerutinní a leckdy i dobrodružná (pomoc pro Moravu zasaženou tornádem nebo Milostivé léto pomáhající lidem s exekucemi). Zkrátka jsem ještě neměla moc času se nudit. Nikdo se nemusí bát říct si o pomoc, svěřit se s trablemi... A hodně se spolu nasmějeme!

Příběh Jitky: „Neumím si představit lepší příležitost než tu, kterou mi nabídl Člověk v tísni.”

„Když jsem se v posledních letech studia zamýšlela nad svojí budoucí kariérou, dospěla jsem k závěru, že mým hlavním kritériem je dělat něco smysluplného, čím bych mohla obohatit svět a že moje úsilí vede k něčemu, s čím se hodnotově ztotožňuju. Zapojila jsem se do Člověka v tísni při studiu posledního semestru na VŠE. Začala jsem jako neplacená stážistka a dalo mi to dobrý vhled do toho, jak organizace funguje. Po ukončení studia jsem dostala nabídku zaměstnání na pozici Finance Desk Officer pro Sýrii, která mě vtáhla do kontextu syrského programu, což je největší program Člověka v tísni na globální úrovni. Občas jsem navštěvovala naši kancelář v Turecku, odkud se program řídí, a po roce jsem se tam přestěhovala s novou rolí Programme Finance Manager, což byla velká výzva. 

Setkala jsem se s názorem, že je skvělé začít práci v soukromém sektoru, načerpat zkušenosti a potom rozeznat příležitost pro druhou kariéru v nezisku. To jsem ale odmítla, protože mi přišlo, že když chci něco dělat, tak to nemůžu odkládat.

První roky byly hodně náročné, ale měla jsem výhodu, že jsem se svými ne příliš velkými zkušenostmi mohla úzce spolupracovat s hlavním finančním manažerem a učit se od něj. Po dvou letech jsem měla přestávku ve formě rodičovské dovolené, ale potom jsme se s rodinou zase vrátili na misi. V současnosti působím na pozici Head of Systems and Operations. Jsem odpovědná za oddělení logistiky, HR a financí, která zajišťují podporu pro implementaci našich programů. Zodpovídají tedy za to, že jsou naše systémy, procesy a směrnice adekvátní naší struktuře, kontextu a typu aktivit; také za to, že jsme v souladu s místní legislativou, s podmínkami našich donorů a s organizačními předpisy. 

Baví mě na tom ta dynamika, když se věci hýbou a nestojí na místě, když mohu vidět posun. Náš tým funguje skvěle, jsme určitá sociální bublina, tak jako v jiných pracovních kolektivech. Máme stejné porozuměnítomu proč děláme, co děláme, máme mezi sebou vzájemný respekt. Své kolegy mám upřímně ráda, nejen jako kolegy, ale i jako přátele. Setkala jsem se s názorem, že je skvělé začít práci v soukromém sektoru, načerpat zkušenosti a potom rozeznat příležitost pro druhou kariéru v nezisku. To jsem ale odmítla, protože mi přišlo, že když chci něco dělat, tak to nemůžu odkládat.”

Příběh Lenky: „Nejvíce se mi líbí, že se držíme původních hodnot. Organizace má pořád trochu punkové srdíčko.”

Mojí prací jsou ekonomické agendy centrály, takže především příprava rozpočtu, jeho správa a kontrola čerpání, schvalování účetních dokladů a smluv, tvorba reportů a analýz, podílení se na účetních závěrkách. Svoji kariéru jsem začínala v klasickém korporátu, kam jsem nastoupila bez praxe a získala cenné zkušenosti. Po sedmi letech jsem dospěla k tomu, že potřebuji od práce nejen zajímavý obsah a fajn partu, ale také se podílet na něčem, co má přidanou hodnotu pro společnost. Z toho důvodu jsem opustila dobrou pozici a začala pracovat v jedné z nejlepších nemocnic v ČR. Práce ve státním sektoru pro mě po pár letech byla demotivující pro svou byrokracii a omezený přístup některých lidí. 

Pracuju samostatně, nikdo nestojí za zády a nekontroluje každý můj krok, zároveň se můžu podílet na změnách, které posouvají organizaci dopředu.

Během toho jsem již pomáhala s financemi malé vznikající neziskové organizaci a líbilo se mi, jaké lidi neziskový sektor přitahuje, a možnost dělat něco, co má smysl. Moje další pozice proto byla v nezisku, kde mi však chybělo hospodárné zacházení s penězi dárců. Při hledání dalšího místa jsem tedy už měla jasno v tom, co od svého zaměstnavatele očekávám, a Člověk v tísni to vše splňoval – důležité pro mě bylo, že většina výdajů jde opravdu tam, kde jsou potřeba. 

Práce je tady jedinečná díky vědomí, že jsem součástí organizace, která se zabývá pomoci druhým, spolupracuji s lidmi, kteří svoji práci dělají dobře a rádi. Celá organizace funguje jako tým a panuje tady stále rodinná atmosféra. Zaměstnanec není jen číslo, ale člověk, který má právo na osobní život – ocenila jsem, když jsem během práce z domova mohla během dne využít světla a práci si dodělat večer po tmě. Pracuju samostatně, nikdo nestojí za zády a nekontroluje každý můj krok, zároveň se můžu podílet na změnách, které posouvají organizaci dopředu.

A jaké příběhy si budete moci přečíst příště? 

O cestě Lenky, která mohla skloubit práci s péčí o dcerku s vývojovou vadou a nemocného tatínka; Lukáše, který oceňuje, že jeho práce může mít dopad na věci, které ho ve světě velmi trápí a Kateřiny, která začínala v organizaci při studiích jako stážistka.

Finanční oddělení je bezpochyby jedno z největších v organizaci, možností jak se uplatnit je tedy opravdu mnoho. Uplatní se u nás junioři s potenciálem cestování na mise, kteří načerpají široké spektrum nových zkušeností, rodiče po rodičovské na částečné úvazky, tak zkušení senioři, kteří chtějí využít bohaté zkušenosti pro dobrou věc. 

V roce 2020 byl náš obrat 2,3 miliard Kč a pečlivě monitorujeme každý tok - elektronicky archivujeme dokumenty, kontrolujeme plnění rozpočtů, reportujeme pravidelně donorům a sledujeme čerpání veškerých projektů. O zdrojích dotací a jejich čerpání se můžete detailně dočíst v naší výroční zprávě. Pracujeme s účetním a evidenčním systémem Navision, archivačním systémem ELO a programy od Microsoftu. 

Aktuální finanční pozice

Autor: Tereza Skovajsová

Související články