Přehled politických událostí na Ukrajině

Publikováno: 18. 9. 2013 Doba čtení: 4 minuty
Přehled politických událostí na Ukrajině
©

ČERVENEC - SRPEN 2013

Pohár trpělivosti se státními orgány začíná přetékat
V jihoukrajinském městečku Vradijivka se 26. června odehrál otřesný zločin: tři muži – z toho dva policisté – unesli, znásilnili a následně se pokusili zabít mladou ženu. Žena s těžkými zraněními přežila a útočníky později identifikovala. Místní policejní oddělení se snažilo své kolegy krýt, protože oba jsou příbuznými
vlivných lidí. Nikdo nečekal, že právě tento případ vyvolá masivní vlnu hněvu mezi místními obyvateli (podobných případů se zde v posledních letech odehrálo více), kteří první červencovou noc nejprve před místní policejní stanicí protestovali, aby ji posléze vzali útokem „molotovovými koktejly" (viz záznam). Policisté se v budově zabarikádovali, bránili se štíty, obušky a slzným plynem, několik lidí bylo zraněno.
Události ve Vradijivce se ihned dostaly do médií a vyvolaly širokou vlnu solidarity v dalších regionech. Proti policejní i režimní zvůli se protestovalo především v centrálních a západních regionech země. Státní úřady kvůli obavám z eskalace protestů nakonec zadržely viníky a zbavily funkcí místní i oblastní šéfy policie a státní zastupitele. Taktéž slíbily, že z útoku na policejní stanici nebude pro místní obyvatele vyvozena trestní odpovědnost a že zločin bude důkladně prošetřen.
Hněv místních obyvatel vynesl na povrch i starší nevyšetřené případy znásilnění, mučení či neobjasněných úmrtí, na kterých se podíleli policisté. Vradijivka však podle všeho není výjimečným případem – zvůle často frustrovaných „ochránců pořádku" a jejich následné krytí z vyšších míst je rozšířenou realitou ve všech ukrajinských regionech. Nejvíce bezbranní jsou pak vůči ní obyvatelé menších měst a vesnic, ve kterých panuje atmosféra strachu. Před necelým rokem vyvolal masové protesty obdobný zločin, na kterém se podíleli synové místních „papalášů". Prominenti byli po nátlaku veřejnosti nakonec odsouzeni k vysokým trestům (viz článek v angličtině). Důvěra Ukrajinců ve státní instituce je nicméně naprosto mizivá a ve veřejném a mediálním prostoru je stále citelněji přítomné násilí. Násilí jak ze strany útočníků, „přesvědčených" o své nevině, tak ze strany obyvatel, kteří berou spravedlnost do svých rukou.

Moskva vytahuje „civilizační" kartu
Koncem července se v Kyjevě konala ceremonie u příležitosti 1025. výročí přijetí křesťanství Kyjevskou Rusí. První housle během slavností hrál ruský patriarcha Kirill, který od svého zvolení v roce 2009 prosazuje myšlenku „Ruského světa" (Russkij mir), neboli civilizační jednoty Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Fakt, že Kirill a ruská církev nemají na mysli jen jednotu duchovní, připomínala přítomnost prezidenta Putina. Ruský prezident se setkal s ukrajinským kolegou Janukovyčem a účastnil se konference s příznačným názvem Pravoslavně-slovanské hodnoty – základ civilizační volby Ukrajiny. Právě do této roviny se v posledních měsících Kreml a jeho prodloužené ruce na Ukrajině snaží dostat diskuzi o volbě mezi asociací s EU a Celní unií s Ruskem. Podrobněji viz analýza v angličtině.

Obchodní válka na ukrajinsko-ruské hranici
S blížícím se listopadovým summitem EU se zeměmi Východního partnerství ve Vilniusu, během něhož Ukrajina možná podepíše asociační dohodu a dohodu o volném obchodu, přituhuje v ukrajinsko-ruských vztazích. De facto obchodní blokádu na společných hranicích, která v druhé polovině srpna postihla valnou většinu ukrajinských exportérů, je proto potřeba nahlížet politickou optikou. Důvodem nesmyslně přísných kontrol na hranicích tak nejspíš nebyly nedostatečné hygienické či jiné standardy ukrajinského zboží, ale praktická ukázka Kremlu, jak by mohl vypadat obchodní styk mezi těmito dvěma zeměmi, pokud by se Ukrajina rozhodla podepsat smlouvu s Bruselem.
Moskva totiž dlouhodobě usiluje o to, aby se Ukrajina stala členem tzv. Celní unie (Bělorusko, Kazachstán a Rusko), tedy konkurenčního projektu EU, který by Kyjev vehnal znovu do zájmové sféry Ruska. Minimálním cílem Moskvy je alespoň časový posun podpisu smlouvy o přidružení k EU.
Ukrajinský export je velkou měrou závislý na ruském trhu. V první polovině roku 2013 sem ukrajinští exportéři vyvezli čtvrtinu svého zboží v hodnotě 150 miliard korun. Ačkoliv se meziročně jedná o pokles přibližně o 15 %, stále platí, že zejména pro zboží z železářského, strojírenského, ale i potravinářského průmyslu je vzhledem k jeho nízké konkurenceschopnosti ruský trh klíčový. S ohledem na zadluženost a dlouhodobou recesi, ve které se Ukrajina nachází, by vyšší cla a omezení pro pohyb zboží či pracovní síly, znamenala nemalé ztráty pro ukrajinskou pokladnu. Detailní analýza v angličtině zde.

Cenzura v umění
Cenzura je na Ukrajině uplatňována nejen v médiích, ale i v umění. V červenci si ji na vlastní kůži zakusil malíř Volodymyr Kuzněcov, jehož obrovské plátno bylo před vernisáží, kterou navštívil prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč, narychlo přemalováno na černo. Důvod? Dílo zobrazovalo bohaté a vlivné, jak se vaří v pekelném kotli, a protestující (symbolizované „Černobylcem", členkou Pussy Riot či důchodkyní), jak jejich bídný konec pozorují z „ráje". Ředitelka galerie Natalija Zabolotna cenzuru zdůvodnila tím, že dílo bylo „dost odlišné" od toho, na čem se s umělcem dohodla. Článek v angličtině a ukázka díla (před přemalováním) zde.

Autor: