Přes tři tisíce konžských dětí a matek se díky Člověku v tísni vyléčilo z podvýživy

„Za posledních šestnáct měsíců jsme místním zdravotníkům dodali již bezmála tisíc krabic Plumpynutu, což je vysoce energetická pasta obsahující kromě arašídů, cukru, oleje a sušeného mléka také spoustu vitamínů a minerálů, a skoro sto krabic terapeutického mléka F100 a F75,“ objasňuje koordinátor nutričních aktivit Louis Migani. „Celkově bylo díky našim dodávkám v regionu Lulingu, kde působíme, vyléčeno přes 3300 lidí. Většinou to byly děti do pěti let, ale Plumpynut dostávaly také podvyživené kojící matky a těhotné ženy,“ uvádí Migani.

„S váhou se jí vrátila i dobrá nálada“

Jednou z léčených byla i sednáctiměsíční holčička Judith z vesnice Katchungu. Ta nejprve onemocněla horečkou, kvůli níž přestala jíst. Zhubla a posléze se jí objevily endemické otoky vznikající z nedostatečného příjmu živin. „Tehdy jsem už poznala, že holčička trpí podvýživou. Šla jsem s ní proto do nemocnice, kde ji dva týdny léčili terapeutickým mlékem a Plumpynutem,“ vypráví její matka Marceline Kikuni.

„Terapeutické mléko dáváme dětem s těžkou podvýživou, které ani nechtějí přijímat mléko od matky z prsu. Jakmile u nich nastane zlepšení, pokračujeme v léčbě Plumpynutem. Dávkování u obou se počítá podle váhy dítěte,“ říká lékař John Wuatonda Musolwa z katchungské nemocnice, která měsíčně přijme asi deset podvyživených se zdravotními koplikacemi, většinou mladších pěti let. „Děti v tomto věku jsou podvýživou ohroženy nejvíce, z celé populace jsou totiž nejzranitelnější. Podle rozšíření podvýživy v této věkové kategorii se dá usuzovat na zdraví zbytku obyvatelstva,“ doplňuje doktora Louis Migani.

#~gallery-1319~#

Díky léčbě Plumpynutem získala malá Juditha brzy zpět ztracenou váhu. Přibírala průměrně sto gramů za den. „S váhou se jí vrátil apetit i dobrá nálada,“ říká Marceline Kikuni a dodává, že za zdraví svého dítěte vděčí kromě Člověka v tísni také místním zdravotnickým dobrovolníkům. „Díky jejich školení jsem totiž věděla, co to podvýživa je, a jak ji rozpoznat.“

Bez zdravotnických dobrovolníků by to nešlo

Kamalebo Mwaga Celestine pomáhá jako zdravotnický dobrovolník už pět let, a hlavně jeho zásluhou mladá matka Marceline Kikuni poznala, že její holčička trpí podvýživou. Při jedné z pravidelných návštěv ji totiž vysvětlil, jaké jsou příznaky podvýživy a co přesně má u svého dítěte sledovat.

„Pracuji v katchungské nemocnici Maranata, a tak mám ke zdraví a výživě blízko,“ říká Celestine a pokračuje: „Dobrovolničení ve prospěch komunity beru jako svoji povinnost. Snažím se své sousedy informovat o všem, co jim pomůže zlepšit  zdraví jejich dětí, spadnou-li totiž v mládí do podvýživy, ovlivní to negativně jejich tělesný i mentální vývoj.“

Kamalebo Mwaga Celestine byl nejprve s dalšími dobrovolníky Člověkem v tísni vyškolen v rozpoznávání podvýživy, nutnosti očkování a používání moskytiér, správných hygienických návycích i vhodné výživě malých dětí. Nyní se tyto znalosti snaží předávat svým sousedům. „Mám svůj rajón s padesáti domácnostmi, které pravidelně navštěvuji. Ty s kojenci a dětmi do pěti let obcházím dvakrát měsíčně,“ uvádí Celestine.

Ve zdravotním okrsku Lulingu spolupracuje Člověk v tísni s celkem 322 zdravotnickými dobrovolníky, jejichž aktivní zapojení je pro podchycení podvýživy klíčové. Podvyživené děti totiž aktivně vyhledávají a kromě informací o zdraví a výživě také místním radí, aby se chodili léčit do zdravotních středisek. Ti to totiž kvůli vzdálenosti a značným finančním nákladům často nedělají.

Doprava Plumpynutu letadlem i na hlavách

Problémy s obtížnou dostupností a vzdáleností jednotlivých míst v  Lulingu však neřeší jen místní. Vypořádat se s nimi musí i logistika Člověka v tísni, když do jednotlivých zdravotních středisek a nemocnic dodávají krabice Plumpynutu a terapeutického mléka. „Z naší základny v Bukavu cestují léčiva nejprve hodinu malým letadlem doprostřed pralesa, odkud je dále rozvážíme na motorkách nebo terénním autem. Některé vesnice jsou však tak odlehlé a nedostupné, že se do nich krabice musejí nosit na hlavách,“ uvádí šéf logistiky Raphael Papon.

Člověk v tísni dodává zdravotnickým střediskům léčiva proti podvýživě jako součást projektu financovaného Pooled Fundem a pravidelnými dary členů Klubu přátel Člověka v tísni. Cílem projektu je zlepšit zdraví, hygienu i výživu obyvatel Lulingu se zaměřením na děti do pěti let, jejich matky a těhotné ženy. Pracovníci Člověka v tísni se této změny snaží dosáhnout kombinací osvěty, léčby podvýživy, zlepšení stravovacích návyků i osobní hygieny a přístupu k pitné vodě.