Příběh Seemy: Vzdělání v Nepálu otevírá dveře k lepší budoucnosti
Publikováno: 6. 5. 2021 Doba čtení: 4 minuty
„Kvůli dětské obrně jsem přestala normálně chodit. To ale neurčuje, kým jsem,” říká Seema Gupta (23), která vzala svůj život a svou budoucnost do vlastních rukou a rozhodla se stát učitelkou. „Vzdělání mi otevřelo dveře k mému snu pracovat pro renomovanou organizaci."
Seema učí v Komunitním výukovém centru (CLC) ve vesnici, kde žije. Tohle centrum je součástí naší vzdělávací iniciativy v projektu, který vedeme a na jeho provozu se podílí organizace Aasaman Nepal. Ta pracuje s vdanými dospívajícími dívkami, které nemají ukončenou školní docházku. Dívky jsou z oblastí Rautahat a Bara a docházejí do výukového centra na kurzy čtení, psaní, počítání a získají zde i potřebné životní dovednosti.
Seema onemocněla dětskou obrnou, když jí byly tři roky. Obrna jí zasáhla obě nohy a při chůzi jí pomáhá hůl. Seemini rodiče pěstovali zeleninu, kterou pak prodávali na místním trhu. Peníze šly na chod domácnosti a vzdělání čtyř dětí. Přestože peněz bylo vždycky málo, rodiče Seemu ve studiu podporovali a ona se stala prvním z rodiny, kdo získal středoškolské vzdělání. Vysokou školu v současné době nenavštěvuje, ale ve studiu pokračuje a doufá, že v budoucnu se na vysokou školu bude moct přihlásit.
Síla vzdělání
Seema vždy věřila v sílu vzdělání a nedovolila, aby jí její tělesné postižení bránilo ve studiu. „Když jsem byla dítě, učitelé a kamarádi mi pomáhali dostat se do školy na svých kolech nebo motorkách,” říká. „Když jsem občas musela jít sama, přišla jsem pozdě. Bála jsem se, že mi učitelé vynadají nebo mě potrestají, ale nikdy to neudělali. To mě také povzbudilo, abych do školy chodila."
„Ale ne všichni na mě byli tak hodní,” vzpomíná. „Někteří spolužáci se mi posmívali nebo mě litovali. I když mě to štvalo, nenechala jsem si zničit svůj sen o studiu."
Jednoho dne se Seema od bratra dozvěděla o volném místě v projektu Aarambha Leave No Girl Behind. Seema se o místo ucházela a práci získala. Než začala pro projekt pracovat, snila o tom, že finančně pomůže své rodině, protože její sourozenci rodinu finančně nepodporují.
Ve výukovém centru učí Seema 23 dospívajících dívek ze své komunity, které nemají ukončené základní vzdělání a většina z nich je vdaná. Výuku vede Seema každý den ve třech skupinách, šest dní v týdnu. Pro většinu jejích studentek je to poprvé, co chodí do školy a několik z nich už má děti. Seema říká, že ji nesmírně těší, když vidí, jak mezi sebou dívky komunikují a rády se učí nové věci. „Dívky ve výukovém centru mi také pomáhají s psaním na tabuli, nošením pomůcek, na které nedosáhnu a jsou velmi vstřícné, takže je mi s nimi moc příjemně," říká.
Seema je šťastná, že všechny její studentky se naučily základy čtení, psaní a počítání. Doufá, že budou ve vzdělávání dál pokračovat i po ukončení kurzu a říká, že by je ráda nadále ve studiu podporovala.
Seema však musela překonat řadu překážek, než mohla učit v CLC. Musela s holí každý den ujít z domova téměř kilometr, aby se do výukového centra dostala. Nerovné cesty ve vesnici jí tuto každodenní štreku do práce ještě ztěžovaly. Vzhledem ke své tíživé finanční situaci si Seemina rodina nemůže dovolit pořídit speciální třmeny na podporu slabých dolních končetin, které chůzi usnadňují. Seema říká: „Možná to bude trvat, ale šetřím si peníze z platu, abych si je mohla koupit."
Zatím však Seema platí každý měsíc jednomu ze svých příbuzných 800 NPR (zhruba $8 USD) za to, že ji do CLC a zpět domů vozí. Seema nám prozradila, že by si za peníze, které vydělala, také ráda koupila nějaké nové oblečení a zaplatila si léčbu nohou.
Seeminy naděje do budoucna
Seema se chystá ucházet se o práci učitelky v rámci vládního programu zaměřeného na osoby s postižením, protože věří, že vzdělání přináší do života lidí jen pozitivní změny.
Projekt Aarambha Leave No Girl Behind vede Člověk v tísni s podporou fondu Girls´ Education Challenge financovaného britskou vládou .
