Přílivem uprchlíků naše podpora v nouzi lidí z Česka neskončila
Publikováno: 5. 4. 2022 Doba čtení: 4 minuty
Týmy krajských poboček Člověka v tísni zaměstnává příchod uprchlíků nad rámec jejich běžné práce. V rámci programů sociální integrace dál pokračují s pomocí Čechům, kteří se ocitli v tíživé sociální situaci, kterou v metropoli zahájil Člověk v tísni již před třiadvaceti lety. Nabízejí klientům poradenství, terénní sociální práci, vzdělávací programy a další potřebné služby.
„Dobrý den, jmenuji se Kristýna Kuhn a věnuji se především dluhovému poradenství, ale i otázkám okolo bydlení, dávek, pracovněprávních vztahů atp. Konzultaci tu poskytujeme bezplatně a může být anonymní, trvá hodinu a půl maximálně s tím, že pokud by byla potřeba ještě nějaká další, zaeviduji vás do čekací listiny, nebo vám doporučím další služby,“ zahajuje Kristýna Kuhn v pražské pobočce na Smíchově jednu z konzultací takzvaného volného příjmu poradny. Tomu je vyhrazen jeden den v týdnu, kdy zájemci mohou přicházet se svými problémy i bez předchozího objednání.
„Vím, že přicházím za pět minut dvanáct. Mám v péči pět dětí, nejmladšímu je rok. S dcerou, teď už konečně zletilou, jsme bydlely na ubytovně. Byla to katastrofa, ale šly jsme tam z ulice, takže jsme byly rády, že máme střechu nad hlavou. Děti byly ale poštípané od štěnic, švábi nám lezli do jídla, voda tam tekla jen rezavá,“ popisuje svou situaci paní Věra, zatímco dvě z dětí se vrhají do kouta na připravené hračky.
Z dnešního pohledu už špatná náhoda je dva měsíce zpátky přivedla k možnosti bydlet ve dvoupokojovém bytě. Věra zaplatila zálohu 6 tisíc korun, víc neměla, s tím, že až jí přijdou dávky sociální podpory, doplatí zbytek nájmu. Zažádala si také o mimořádnou okamžitou pomoc, ale majitel objektu nechce na peníze čekat a hodlá je vystěhovat. Už za dva dny. „Co mám dělat, přece nemůžu jít s dětmi na ulici, nemůžu o ně přijít, starám se o ně už čtyři roky,“ neskrývá zoufalství Věra.
Poradkyně seznamuje Věru s jejími právy, které vyplývají z podepsání podnájemní smlouvy, a obvolává azylové domy s okamžitými krizovými lůžky. Po hodině a půl střídá Věru v poradně Alena. Ta se díky nepřízni osudu dostala do dluhové tísně. S manželem bydlela v bytě, který si upravili na vlastní náklady a řádně platili nájem. Kromě toho však po nich majitel chtěl stále nějaké doplatky, prý v důsledku zdražování. Aleně se to nezdálo fér, a tak se rozhodla s manželem přestěhovat jinam. Na kompenzaci zhodnocení bytu rekonstrukcí se však s jeho majitelem nedohodli, a tak se rozhodli vyřešit to po svém a nezaplatit nájem za poslední půl druhého měsíce. Spor skončil u soudu, majitel přitom „zneužil situace” a zažaloval částku mnohonásobně vyšší. Alena se v první chvíli písemně bránila, ale pak se kvůli nemoci nedostavila na jednání soudu a dnes s manželem nesou na svých bedrech potenciální exekuci kvůli částce přesahující dvě stě tisíc korun.
„Proti rozsudku pro uznání se odvolat už nedá. Proč vás v tuto chvíli vyzývají k zaplacení poplatku za odvolání, mi není jasné. Dávalo by to smysl ve fázi před vydáním finálního rozhodnutí soudu. Pravděpodobně došlo k nějaké administrativní chybě,“ Kristýna vyťukává do klávesnice notebooku potřebné údaje a vzápětí se snaží zjistit telefonicky, zda je rozsudek evidován už jako pravomocný.
Volného příjmu v ten den využili ještě další čtyři klienti. Všichni byli prokazatelně v nepříznivé sociální situaci a sami by si jen těžko dokázali poradit. V rámci individuálního poradenství Člověk v tísni poskytuje pomoc při hledání bydlení, práce, komunikaci s úřady aj. Kromě toho také nabízí dluhové poradenství, které se snaží lidem pomoci z jejich dluhových pastí. Značnou část energie pracovníci věnují dětem a mladým lidem. „To jsou naše děti, dnes tu máme jen čtyři,“ hlásí vychovatelka předškolního klubu Zdena Janovská od chumlu, kterému jasně vévodí klučina s nápisem Policie přes půl zad. Ten navštěvuje, když nejsou zrovna nemocné, 16 dětí. Cíl je jasný - zvládnout nástup do první třídy základní školy. Starším dětem, které potřebují z určitých důvodů podpořit, smíchovská pobočka nabízí doučování, deváťákům kariérní poradenství. Volnočasový klub pro starší děti navštěvuje čtyřiatřicet dětí.
„S příchodem uprchlíků z Ukrajiny se na náplni naší práce zatím tolik nezměnilo. Vzhledem k tomu, že v Praze je mnoho organizací specializujících se na cizince, z nichž některé podporujeme v tuto chvíli finančně, zvládáme se dál plně věnovat i práci s našimi klienty,“ konstatuje ředitel pražské pobočky Václav Kučera s tím, že v tuto chvíli vytváří tým dobrovolníků a profesionálů, kteří zatím například monitorují připravenost městských částí na výzvy spojené s přílivem uprchlíků. Zda mají přehled o počtech ukrajinských dětí, volných místech ve školkách a školách, neboť je to důležité i proto, aby jejich matky mohly nastoupit do práce. Větší potřebnost ze strany běženců očekává pražská pobočka Člověka v tísni později.
*Jména klientů byla záměrně změněna.
úvodní foto: Děti v předškolním klubu, pražská pobočka Člověka v tísni (Lucie Mannová)
