Prodloužený víkend na horách: Pro někoho vůbec první možnost vyzkoušet si "sjet kopec"
Publikováno: 10. 2. 2020 Doba čtení: 2 minutyJet na hory, užívat si sníh, lyžovat, snowboardovat, sáňkovat…Pro někoho běžné zimní radovánky, pro někoho těžko splnitelný sen. Proto jsme i letos vzali na hory některé naše děti, které navštěvují doučování, mentoring a komunitní centrum, aby si mohly vyzkoušet spoustu zimních aktivit a užít si prodloužený víkend na čerstvém vzduchu.
Jako už v minulých letech i letos jsme vyrazili s dětmi z našich služeb na hory, aby si užily trochu sněhu a vyzkoušely si různé zimní sporty. Ráno si ve škole vyzvedly vysvědčení a odpoledne už s námi čekaly na nádraží na vlak směr Šumava. Už sama cesta byla velké dobrodružství, protože ve vlaku nebylo moc místa, a tak děti seděly, kde se dalo. Náladu nám to ale nezkazilo a ve zdraví jsme přežili i následnou cestu ve tmě a dešti na chalupu, kde jsme byli ubytovaní.
Počasí nám sice během pobytu moc nepřálo, ale to nás nezastavilo a poctivě jsme lyžovali, snowboardovali a užívali si sněhu. Většina našich dětí byla úplnými začátečníky a pro mnohé to bylo vůbec poprvé v životě, co se dostaly na hory a mohly si vyzkoušet lyže nebo snowboard. Proto jsme se rozhodli pro tzv. Alpalouku, kde mohli zcela nezkušení lyžaři a snowboarďáci sjíždět cvičnou loučku a trošku pokročilejším nabízela i lehce obtížnější sjezdy. Zde se hodí poděkovat skvělým instruktorům z lyžařské školy School4Fun za jejich vedení a vstřícné jednání, díky kterému se i „nelyžařům“ podařilo sjet kopec, a dokonce ho i vyjet na vleku s kotvou, což byl pro některé obzvlášť oříšek.
Na svahu jsme zažili i krizovou situaci, kdy si jedna účastnice narazila koleno a musela si pro ni přijet horská služba a svézt ji ze svahu dolů. Nic vážného to ale naštěstí nebylo a děti alespoň viděly v akci sněžný skútr horské služby a horského záchranáře.
Po večerech jsme hráli deskové a společenské hry, povídali si, poslouchali hudbu, a hlavně jedli a odpočívali. Největší „trhák“ byla hra „elektrika", kde si děti posílají stiskem ruky signály a učí se, že pod stresem může chybu udělat každý a svět se kvůli tomu nezboří. Děti se také se zájmem zapojily do přípravy jídla nebo do úklidu. Společné vaření byla velká legrace a všem, kdo přiložili ruku k dílu, pak chutnalo o to lépe.
Cesta domů byla smutná, dětem se nechtělo, ale už ve vlaku si vyměňovaly kontakty a těšily se na fotky a na videa. Určitě tak na horách vznikla nová kamarádství!
Tento výlet jsme mohli zrealizovat díky podpoře z OP PPR, OPZ, Nadace Avast a také soukromým dárcům, a tímto všem moc děkujeme!