Průvodce moravskou tísní - Dluhové poradenství

Průvodce moravskou tísní - Dluhové poradenství

Jako většina mých kolegů z olomoucké pobočky jsem studovala VOŠ Caritas obor sociální a humanitární práce. Zpočátku jsem tíhla k humanitární pomoci, nicméně nejsem dobrodružný typ, takže jsem na pár let zakotvila doma s dětmi. Když děti povyrostly, začala jsem se poohlížet po práci v sociální sféře. Měla jsem štěstí, vzali mě na prvním výběrku, právě do Člověka v tísni.

Upřímně, o Člověku v tísni jsem věděla především to, že působí v zahraničí. Moje kamarádka s nimi byla tehdy na misi v Etiopii. Taky jsem věděla, že pomáhali při povodních, což mi bylo sympatické. Když jsem posílala finanční příspěvek, narazila jsem zároveň na inzerát s nabídkou pracovní pozice v Olomouci. A tak jsem se rozhodla to zkusit.

Chtěla jsem pracovat s rodinami, především s dětmi, a to se až do dnešní doby plní. Později se vyskytla možnost zaměřit se také na zadlužené lidi. Bylo to pro mě nové a zpočátku mi to přišlo hodně složité, řešit statisícové až miliónové dluhové kauzy. Klienti byli dost vystresovaní, nešťastní a mně hodně rychle došlo, že tahle práce není jen o číslech. Dluhy jsou jen vyústěním různých těžkých životních osudů každého klienta. Jsou mezi nimi mladí i staří, vzdělaní i ti méně vzdělaní a nelze říct, že by se dluhy týkaly jen určité skupiny lidí. Postupně jsem poznávala příběhy, u kterých jsem zjišťovala, jak je v dnešní době jednoduché se zadlužit v životní těžké situaci, navíc většina lidí nezná svoje práva, nebo nemá jiné možnosti, například fungující a podporující rodinu.

A nejen to. Celý systém vymáhání dluhů, sankce a různé poplatky s tím spojené, jsou neúměrně vysoké a často doslova likvidační.

Z médií občas zaznamenám tvrzení, že si za to lidé můžou sami, ale už málokdy se většinová společnost dozvídá o nesčetných nekalých praktikách různých finančních společností. S tím vším se setkávám já i moji kolegové. Společně se snažíme na tyto věci upozorňovat, měnit toto pokřivené prostředí. Zároveň lidem vysvětlujeme jejich práva a pomáháme jim čelit nespravedlivému jednání.

Díky svojí práci a především lidem, které jsem zatím potkala, jsem si uvědomila, že věci nejsou vždy tak, jak vypadají. Že nelze házet všechny do jednoho pytle a že je důležité brát každého člověka jako jedinečnou osobnost a stejně tak k němu přistupovat. Je bláhové se domnívat, že když se nám teď v životě daří, bude to tak napořád.

Na závěr bych chtěla dodat, že mám svoji práci ráda a to nejen pro práci samotnou. Jako velké plus vnímám i prostředí, ve kterém pracuji a náš tým, který mě vždy podpoří a poradí mi.

Autor: Lucie Holubcová, insolvenční poradkyně