Radiožurnál: Na help linku volá stále více lidí, kteří čelí důsledkům protiepidemických opatření, říká naše dluhová poradkyně Petra Alžběta Baslová
Publikováno: 12. 1. 2021 Doba čtení: 2 minutyLoňský rok byly v důsledku protiepidemických opatření dočasně umožněny odklady splátek, došlo k pozastavení exekucí a dalším úlevám. Některá ochranná moratoria ale již skončila a jak uvedla pro Radiožurnál naše kolegyně Petra Alžběta Baslová, důsledkem je zvyšující se počet lidí, kteří volají na help linku Člověka v tísni a žádají o radu s řešením složité situace. Stoupá přitom primárně počet volajících, kteří ještě donedávna žádné finanční problémy neměli.
Po začátku pandemie přijaly banky více než 400 tisíc žádostí o půlroční odložení splátek. Velká část ochranných moratorií, včetně toho splátkového, ale během podzimu loňského roku skončila. Lidé, kteří o odklad zažádali, museli hypotéku či jiné úvěry začít znovu splácet. Radiožurnál oslovil naši kolegyni, dluhovou poradkyni Petru Alžbětu Baslovou, aby zjistil, zda se v důsledku konce ochranných moratorií zvyšuje počet osob, kteří se na Člověka v tísni obracejí s žádostí o pomoc. Podle Baslové se důsledky současné situace projevují zejména v tom, že stoupá počet volajících, kteří ještě do jara loňského roku žádné finanční potíže neměli.
Chráněný účet a zkrácená doba oddlužení
Všechna ochranná moratoria ale ukončena nebyla. Již dvakrát byly pozastaveny například exekuce prodejem nemovitých i movitých věcí dlužníka. Aktuální odklad skončí na konci ledna. Prodloužena byla také úleva pro lidi v osobním bankrotu. Další úlevy by se dlužníci mohli dočkat v dubnu, nově by jim totiž mělo být umožněno zřízení chráněného účtu. Lidé by tak nemohli přijít o nezabavitelné minimum, které exekutoři mnohdy zabavují i přesto, že na to nemají nárok. Pozitivní je také skutečnost, že částka, která dlužníkovi nesmí být zabavena, v minulém roce vzrostla přibližně na 7800 korun. Tato částka se dále navyšuje o téměř 2600 korun na každou další vyživovanou osobu.
Rozhodovat se v následujících dnech bude také o tom, zda sněmovnou projde novela insolvenčního zákona vycházejícího z evropské směrnici o restrukturalizaci a insolvenci, díky které by se zkrátila doba oddlužení z pěti let na tři roky.
