Reality show Třída 8. A klade velmi nepříjemné otázky

Už několik čtvrtků za sebou se před desátou hodinou na prvním kanálu České televize vysílá nová reality show nazvaná Třída 8. A. Jde o licenci velmi úspěšného švédského pořadu Klass 9A, kde do přistěhovalecké třídy přišlo několik charismatických učitelů a po zhruba půlročním souboji s kulturními vzorci a osobními nedostatky žáků následoval happy end, kdy si dívky v šátku a černí kluci s kalhotami, co mají rozkrok u kolen, padali do náručí se seversky vyhlížejícími učiteli – intelektuály. Úspěšný pořad pak „opsali“ v několika dalších zemích včetně Slovenska, vždy s víceméně podobným šťastným koncem.

Žádné vzdělání si nezaslouží aneb rovnou k lopatě...

Česká, přesněji brněnská varianta, je však v čemsi jiná. I tady platí to pozitivní, co se dá o pořadu říct obecně: tedy, že dělá ze vzdělávání veřejně diskutované téma, že ukazuje učitele jako „hrdiny“, a to občas i bez uvozovek, že předvádí velmi zpříma, s čím se musí umět učitel v dnešní době docela běžně vypořádat. Jinakost je v tom, že škola kousek od brněnského centra je až na dvě tři děti romská.

Takže diskuse, která se na stránkách pořadu vede, se točí skoro výlučně okolo toho, jestli nemají být učitelé na ty romské flákače přísnější, jestli nepatří radši do pomocné (praktické) školy, že je známkují příliš mírně, že tihle si žádné vzdělání nezaslouží a mají jít rovnou k lopatě. Debata je to na místní poměry pořád ještě docela kultivovaná, přesto mám za to, že není špatné si předtím, než si třeba některou epizodu pustíte, zkusit pár věci uvědomit.

Nenechte se zmást tou jednobarevností třídy. Ano, ledabylost, minimální motivace i oraženost některých žáků jsou nadprůměrné. Ale popravdě se stejnými věcmi se potýkají učitelé běžně i v neromských třídách. Jen je to o chlup méně vyhrocené. Nezvladatelnost rozhodně není jen problém romských žáků.

Není ovšem varující, že jednobarevná třída vůbec mohla vzniknout? Třeba v té švédské bylo přistěhovalců hodně, ale nebyla takhle monokulturní. Jenže v našich školách bohužel přibývá stále rychleji tříd s vybranými dětmi i „vybranými“ dětmi – a nic moc neděláme pro to, aby se to změnilo. Jen se nad těmi druhými pohoršujeme. Ale v takové třídě by selhal nejspíš i Komenský. To není problém učitele, ale fakticky ani těch dětí. Spíš systému, který něco takového dopustí i v centru velkého města.

Není divné, že v takovém prostředí je učitel na všechny děti sám? Ve třídě, kterou zabírá kamera, sice popochází asistentka, ale rozhodně to ­nevypadá, že by pomáhala učiteli zvládnout situaci. Ve Švédsku do mnohem klidnější třídy často posílali do jedné hodiny dva plnohodnotné učitele. Právě proto, aby se vyučování nezměnilo v krocení divé zvěře. Něco takového se v našich školách prakticky nevyskytuje. Není zvláštní, že ti tři „nejlepší učitelé nasazení do nejhorší školy“ byli tak překvapení, s čím se setkali? Všichni tři nadprůměrně uvažují o své profesi; o tom, jak děti zaujmout a motivovat, ale s nezvladatelnou třídou mají nejspíš první zkušenost. Nemělo by to být tak, že taková kvalifikace by měla být součástí cesty k učitelskému diplomu? Neměl by každý učitel projít podobnou třídou třeba právě jako asistent pedagoga?

Nevzdělatelní nebo jen děti s chybami?

Opravdu jsou všichni Romové stejní a nevzdělavatelní? V tomhle je pořad dobrý. Ukazuje osmáky ve třídě, kde jsou občas na zabití, vidíme i jejich rozhovory před kamerou. A najednou je nevnímáme jako líný dav, ale jako konkrétní, velmi rozdílné lidi s pocity a strachy, kteří by vlastně chtěli být lepší, než jsou, jen se jim to sem tam trochu sveze. Zblízka vůbec nepůsobí jako nevzdělavatelná banda, ale jako lidé, jejichž chybám docela osobně a obyčejně rozumíme. Zatím všechny národní varianty třídní reality show skončily optimisticky. Jestli je k tomu nakročeno i v té naší? No, mám o tom pochybnost a nepřijde mi ten výběr romské třídy úplně šťastný. Ale za jedno si tvůrci pochvalu zaslouží určitě. Tenhle pořad klade minulým, současnému i budoucím ministrům školství velmi nepříjemné otázky.

Článek vyšel v 5. čísle časopisu Zvoní, který vychází v rámci projektu Pojďte do školky.

Páté číslo časopisu Zvoní! si můžete prohlédnout zde: