Represe a výhrůžky během konference OBSE

Publikováno: 24. 11. 2016 Doba čtení: 3 minuty
Represe a výhrůžky během konference OBSE
© Foto: ČvT archiv

Každý rok probíhá ve Varšavě konference Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), na níž se setkávají představitelé vlád a občanské společnosti všech 57 členských zemí. Představitelé nezávislých občanských organizací mnoha autoritářských režimů zde mají unikátní možnost svobodně a bezpečně představit své zprávy o porušování lidských práv ve svých zemích. Zpravidla jejich vystoupení neměla represivní dohry. Až do letošního roku.

Konference Human Dimension Implementation Meeting trvá dvanáct dnů a má za cíl diskutovat o lidskoprávních tématech a dodržování podepsaných dohod v této oblasti. Navzdory často vášnivým debatám mezi představiteli vlád a jejich spoluobčany z řad nezávislých organizací měla tato událost vždy charakter svobodných diskuzí a vzájemného respektu. Bohužel právě letos se někteří z lidskoprávních aktivistů, zejména z Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, kvůli svým vystoupením stali terčem nátlaku.

Tádžikistán proti „teroristům“

První den konference 19. září byl poznamenán protestem představitelů tádžické opoziční strany Strana islámského zrození, kteří si oblékli trička s tvářemi vězněných kolegů a během prvního zasedání na protest mlčky povstali. Strana islámského zrození byla součástí vládnoucího systému až do roku 2015, kdy v Tádžikistánu začaly masové represe proti jejím představitelům. Režim prezidenta Emomaliho Rahmona, který vládne od roku 1993, se zaměřil na své skutečné či smyšlené odpůrce. Za ty jsou považováni především lidskoprávní aktivisté, novináři či advokáti, kteří tyto lidi zastupují u soudů.

Už den po varšavském protestu přišly zprávy z Tádžikistánu, že bezpečnostní složky na akci okamžitě zareagovaly pronásledováním příbuzných účastníků. Někteří byli zatčeni a podrobeni výslechu, jiní se ocitli pod tlakem „spontánních“ protestů „obyčejných občanů“, kteří jim vyhrožovali před dveřmi jejich bytu, a dokonce zbili devítiletou dceru jedné z účastníků varšavského protestu. Konaly se rovněž demonstrace před zastoupením OBSE v Dušanbe, kde se protestovalo proti přítomnosti „teroristů“ na konferenci ve Varšavě. Není pochyb, že vše proběhlo s posvěcením režimu, protože nezávislé demonstrace jsou v Tádžikistánu pod různými záminkami dlouhodobě zakazovány.

Kyrgyzská manipulace

V Kyrgyzstánu se dvě přední obhájkyně lidských práv staly terčem režimu poté, co byly zveřejněny jejich fotografie z konference. Na jedné z nich jsou zachyceny ve společnosti Kadyržana Batyrova, jehož kyrgyzské úřady obviňují ze separatismu. To stačilo, aby populističtí poslanci požadovali stíhání Tolekan Ismajilové a Azizy Abdirasulové, které dlouhodobě obhajují lidská práva ve své zemi.  V médiích a na internetu padla další obvinění ze zrady.

Kyrgyzské úřady se už několik let snaží, aby byl na Batyrova, který od roku 2010 žije ve Švédsku, vydán mezinárodní zatykač. Interpol však takový zatykač odmítá vydat, protože obvinění považuje za politicky motivovaná. Batyrov je představitelem uzbecké menšiny na jihu Kyrgyzstánu a byl v nepřítomnosti odsouzen na doživotí za údajný separatismus po etnických nepokojích v roce 2010.

Jestliže kyrgyzské poslance a část občanů pobouřila přítomnost obhájkyň lidských práv ve společnosti Kadyržana Batyrova, ani náznak protestu se neobjevil, když s ním v kuloárech během konference mluvili členové oficiální kyrgyzské delegace, jak podtrhla Aziza Abdirasulová.

 

V Kyrgyzstánu se v poslední době stalo módou, že k útokům proti obhájcům lidských práv je třeba využít každou příležitost. Není také náhoda, že oběťmi takové manipulace se staly právě Tolekan Ismajilová a Aziza Abdirasulová. Obě ženy se soudí s prezidentem, kterého zažalovaly za pomluvu a újmu na cti. Prezident je totiž veřejně označil za zahraniční agenty financované ze Západu.

Situace se vyostřuje

Oba případy svědčí o zhoršení situace aktivistů a obhájců lidských práv v Tádžikistánu a Kyrgyzstánu, kde za „pobouřením národa“ často stojí úřady a politici. Ti manipulují s fakty, aby tak mohli své protivníky označit za teroristy, separatisty anebo zrádce. Populismus slouží nejen k diskreditaci těch, kdo bojují za lidská práva, ale také je ohrožuje – stávají se terčem fyzického násilí. Cílem je donutit lidskoprávní aktivisty, aby více času věnovali osobní ochraně před útoky než pozorování, jak jsou v zemi porušována lidská práva.

Přihlašte se a budete pravidelně dostávat Východoevropský žurnál:

 

Autor: Východoevropský program ČvT

Související články