Šest měsíců pragmatismu a spolupráce: České předsednictví EU

Publikováno: 15. 12. 2022 Doba čtení: 3 minuty
Český premiér Petr Fiala a předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola.
© European Parliament (CC BY 4.0)

Česká vláda v době předsednictví EU jasně prokázala svou hodnotovou orientaci a naplnila heslo "Evropa jako úkol" smysluplným obsahem. Kromě plánované agendy na vládu čekala řada aktuálních a akutních krizí, vyvolaných ruským útokem na Ukrajinu. Patří sem samotný vojenský konflikt, energetická a potravinová krize, a dramatický růst životních nákladů ve všech zemích EU. K výrazným úspěchům patří také české vedení EU delegace na klimatické konferenci COP27.

Jako největší českou nevládní organizaci nás zajímalo, jakým směrem se bude české předsednictví ubírat. Motivovalo nás k tomu několik faktorů: byl to pocit hrdosti, že naše země přebírá štafetu vedení Evropy v mimořádně vypjaté chvíli, a jako globální humanitární a lidskoprávní aktér jsme také doufali, že se české předsednictví ponese v duchu ohleduplnosti k méně šťastným členům našeho, evropského i celosvětového společenství.

V uplynulých šesti měsících jsme byli svědky toho, že se české předsednictví ujalo vedení různých iniciativ, které úzce souvisejí s naší prací. Oceňujeme především principiální a konzistentní postoj v boji proti ruské agresi na Ukrajině, včetně úsilí za financování obnovy Ukrajiny. Skvělým úspěchem bylo také prosazení instrumentu Ztrát a škod na konferenci COP27.

První z těchto bodů, boj proti ruské agresi na Ukrajině, je naprosto klíčový. Už jen ochota pojmenovat agresi pravým jménem je základním nástrojem, jak dát ostatním najevo nepřijatelnost takového jednání. Česká vláda svým nekompromisním postojem pomohla motivovat také běžné české občany k podpoře ukrajinských obyvatel, kteří byli válkou ohroženi na životě, zdraví či majetku.

Česká vláda čelí na domácí půdě řadě krizí, které také vnímáme jako zásadní a v naší práce na ně reagujeme. I proto je důležité ocenit, že se české předsednictví neupnulo čistě na tato témata. Jak ukazuje nutnost řešení klimatických ztrát a škod a dopad války na Ukrajině na světové zásoby potravin, krize na jednom místě mohou drasticky ovlivňovat místa jiná.

Delší komentář si zasluhuje instrument Ztrát a škod, projednaný a přijatý na konferenci OSN o změně klimatu COP27. Stručně řečeno, jde o způsob, jak sdílet finanční zátěž v kontextu globální klimatické krize. Tento krok má zásadní význam v boji proti změně klimatu. Většina škod způsobených nepříznivými důsledky klimatických změn – jako jsou extrémní výkyvy počasí, stoupající hladiny moří, zvyšování teplot, okyselování oceánů, zasolování, eroze půdy a degradace lesů, ztráta biologické rozmanitosti a rozšiřování pouští – má bezprostřednější a dramatičtější dopady právě v zemích, kde často působíme. Zároveň jsou to často země, které svými emisemi ke klimatické změně přispěly v porovnání s rozvinutými zeměmi jen velmi málo. Jako příklad můžeme vzít africký kontinent, kde žije 16 procent světové populace, ale produkují se zde pouze 4 procenta světových emisí.

Česká vláda čelí na domácí půdě řadě krizí, které také vnímáme jako zásadní a v naší práci na ně reagujeme. I proto je důležité ocenit, že se české předsednictví neupnulo čistě na tato témata. Jak ukazuje nutnost řešení klimatických ztrát a škod a dopad války na Ukrajině na světové zásoby potravin, krize na jednom místě mohou drasticky ovlivňovat místa jiná. České předsednictví v tomto neklidném období prokázalo odhodlání udržovat kontakt s řešením problémů i v jiných částech světa.

Autor: Člověk v tísni

Související články