SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROTIÚSTAVNOSTI VLÁDNÍHO NAŘÍZENÍ KUBÁNSKÉ VLÁDY Č. 370
Publikováno: 15. 6. 2020 Doba čtení: 5 minutČlověk v tísni podepsal společně s dalšími organizacemi a médii prohlášení, prostřednictvím kterého volá po ochraně lidských práv na Kubě a požaduje, aby kubánská vláda okamžitě ukončila internetový dohled nad lidmi, kteří vyjadřují své názory na sociálních sítích nebo jiných platformách, a aby zastavila pronásledování novinářů a lidskoprávních aktivistů.
Níže podepsané organizace a média podpořily petici odevzdanou 8. června kubánskému Národnímu shromáždění, Státní radě, Nejvyššímu soudu, Úřadu generálního prokurátora a prezidenta republiky, která prohlašuje vládní nařízení č. 370 z roku 2019 za protiústavní (1). Tuto petici podepsalo 64 jednotlivců, kteří tak učinili jménem více než 500 Kubánců, 3100 kubánských emigrantů a státních příslušníků 83 zemí, kteří podepsali „Declaración contra el Decreto Ley 370: Ley Azote“ („Prohlášení proti nařízení vlády č. 370: zákon Azote“), zveřejněnou na platformě Avaaz (2).
Vládní nařízení č. 370 bylo charakterizováno jako účinný prostředek pro upevnění kybernetické bezpečnosti na Kubě, technologické suverenity, bezpečnosti a obrany státu. Toto nařízení však také podřizuje rozvoj informačních a komunikačních technologií (IKT) potřebám státu a tak omezuje požívání základních práv, jako je právo na účast na politickem dění, svoboda projevu, právo na soukromí a sdružování. Některá omezení, která nařízení stanoví, stojí za to zmínit:
- Nařízení trestá šíření informací na sociálních sítích, které jsou v rozporu se „společenským zájmem“, „morálkou“ a „dobrými zvyky.“ Řadí mezi ně ale i informace, které nemají charakter protiprávního jednání a tím znemožňuje svobodnou debatu ve veřejném a politickém prostoru.
- Nařízení ukládá tresty a umožňuje pronásledování výzkumných pracovníků zabývajících se počítačovou bezpečností, kteří zveřejňují a upozorňují na existenci slabých míst v zabezpečení počítačových systémů.
- Nařízení dává ministerstvu komunikací (MINCOM) volnou pravomoc vydávat licence na počítačové programy a aplikace aniž by zmiňovalo povinnost odůvodnit odmítnutí vydání licence, což může vést k svévolnému rozhodování orgánů.
- Nařízení nepřípustně omezuje bez povolení vyrábět, instalovat a propagovat všechna zařízení používaná v oblasti IKT, což dopadá negativně na rozvoj internetových sítí a na zvyšování přístupu k internetu nezbytné na zmenšení tzv. „digitální propasti“.
- Nařízení znemožňuje, pokud se nejedná o replikace primárního webu umístěného na národním serveru, hostování webových stránek na zahraničních serverech, což zakazuje používání osobních blogů a nezávislých médií, kterým je takto odepřen přístup ke kubánské doméně „.cu“. Takto může vláda kontrolovat a získávat přístup k osobním údajům uživatelů.
Tato omezení porušují ustanovení článků 8, 40, 41, 47, 54 a 228 kubánské ústavy a mezinárodních smluv ratifikovaných státem, které jsou součástí vnitrostátního právního systému chránícího svobodu projevu. Mezi tyto mezinárodní smlouvy patří Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace (3), Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (4), Úmluva o právech dítěte (5) a Úmluva o právech osob se zdravotním postižením (6).
Podepsáním Všeobecné deklarace lidských práv a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech se kubánský stát zavázal chránit svobodu projevu. Tento závazek je potvrzen v článku 47 kubánské ústavy, který uznává právo jednotlivců na svobodný rozvoj jejich osobnosti a článek 54 ukládá státu povinnost zaručit svobodu projevu. Svoboda projevu je nezbytná pro požívání ostatních lidských práv a jejich nelegitimní omezení porušuje nedělitelnost, vzájemnou závislost a provázanost lidských práv uznaných v článku 41.
Od 6. května, kdy jsme zveřejnili naše prohlášení (7), ve kterém jsme vyjádřili znepokojení nad vydáním vládního nařízení č. 370, které porušuje právo na svobodu projevu a tisku, se situace nadále zhoršila. Dalších devět lidí bylo potrestáno pokutou v hodnotě 3 000 pesos (120 amerických dolarů), což odpovídá trojnásobku současného průměrného měsíčního platu a nejméně jedna osoba byla dvakrát pokutována v období kratším než 40 dní. Ve všech případech byli tito lidé sankcionováni úředníky ministerstva komunikací (MINCOM) na základě přímého příkazu Státní bezpečnosti. Tento příkaz byl vydán poté, co tito lidé publikovali na sociálních sítích komentáře kritizující způsob řízení kubánské vlády. Tímto se dostáváme k celkovému počtu 27 přestupků souvisejících s implementací zákona.
Ve své zprávě o Kubě z února 2020 Meziamerická komise pro lidská práva (IACHR) uvedla, že nařízení č. 370 „by mohlo vést k nepřiměřenému omezení svobody projevu a shromažďovacího práva v postředí internetu, což může negativně ovlivňovat volný tok informací “(8).
Meziamerická komise dále varovala, že dozor v internetovém prostoru porušuje právo na soukromí a ochranu osobních údajů. Vyjádřila obavu, že tento typ monitorování internetu může být zneužit k identifikaci nezávislých novinářů a politických disidentů, což může vyústit v jejich pronásledování (9).
Kubánský stát musí zaručit svobodný přístup k informacím prostřednictvím jakéhokoli média, zejména prostřednictvím internetu. Zdůrazňujeme, že označení požívání práva na svobodu projevu jako porušení zákona, penalizace tohoto práva, omezování možnosti zveřejňovat informace na internetu a mít k nim přístup z titulu údajného zachování veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti, je porušením kubánské ústavy a mezinárodního práva a je to forma zastrašování vedoucí k omezení svobody projevu a svobody na shromažďování (10).
My, níže podepsaní, podporujeme návrh na prohlášení nařízení č. 370 za protiústavní. A ve všech bodech potvrzujeme obsah našeho prohlášení zveřejněného 6. května. Naléhavě žádáme další spojence z mezinárodního společenství, vlády, organizace občanské společnosti a mezinárodní organizace na ochranu lidských práv, aby požadovali po kubánské vládě okamžité zastavení internetového dohledu nad jednotlivci, kteří vyjadřují své názory na sociálních sítích nebo v jiných médiích, a ukončení pronásledování novinářů a lidskoprávních aktivistů.
(1) Official Gazette of the Republic of Cuba (July 4, 2019): Official Gazette No. 45. Ordinary of 2019. Decree-Law 370 of 2018, “On the Computerization of Cuban Society.” [cit. 4.6.2020]. Dostupné z: https://www.gacetaoficial.gob.cu/es/gaceta-oficial-no-45-ordinaria-de-2019.
(2) Avaaz.Org (May 2020): Petición para la Asamblea Nacional del Poder Popular de Cuba. Declaración contra el Decreto-Ley 370: Ley Azote. [30.5.2020]. Dostupné z: https://secure.avaaz.org/es/community_petitions/asamblea_nacional_del_poder_popular_de_cuba_declaracion_contra_el_decretoley_370_ley_azote/.
(3) Paragraf 8, odstavec d) článku 5. Ratifikováno Kubou dne 15. 2. 1972.
(4) Odstavec h) článku 10. Ratifikován kubánským státem dne 17. 7. 1980
(5) Článek 13. Ratifikován kubánským státem 21. 8. 1991.
(6) Článek 4, první odstavec písm. c, g, h a článek 21. Ratifikován kubánským státem 6. 9. 2007.
(7) Cuba and its Decree-Law 370: annihilating freedom of expression.
(8) Country report on the situation of human rights in Cuba. IACHR (2020). Strana 97. Paragraf 229. Dostupné z: http://www.oas.org/en/iachr/reports/pdfs/Cuba2020-en.pdf
(9) Idem. Strana 98. Paragraf 232.
(10) Access Now (2019): Internet control at its best: Decree 370 of Cuba. Dostupné z: https://www.accessnow.org/control-de-internet-en-su-maxima-expresion-decreto-370-de-cuba/.