Statisíce lidí na východě Ukrajiny sužuje již druhá zima uprostřed konfliktu. Člověk v tísni pomáhá opravou domů, topivem i obnovou podnikání

Kromě potravinové pomoci, kterou již ČvT nabídl téměř čtvrt milionu lidí na obou stranách konfliktu, se nyní soustředí i na boj se zimou. „Přes 37 tisíc lidí vybavilo svoji domácnost na zimu, téměř 3 700 lidí opravilo svůj dům, dalších 25 tisíc lidí dostalo příspěvek na opravu obydlí,“ vypočítává pomoc ČvT koordinátor humanitární pomoci ČvT Tomáš Kocian. „Kromě toho jsme zajistili více než tři čtvrtě milionu lidí přístup k pitné vodě nebo hygieně a přes 30 tisíc lidí, převážně dětí, jsme poskytli psychosociální pomoc,“ dodává s tím, že v oblastech, kde se nebojuje, přes 100 lidí dostalo granty na obnovu podnikání.

V oblastech zasažených konfliktem na východě Ukrajiny jsou zničené obytné domy, školy, nemocnice, lidé nemají buď žádný, nebo jen omezený přístup k potravinám, lékům a dalšímu základnímu zboží a desetitisíce lidí přišli o práci. Základní infrastruktura je často zcela zničená.

Například ve  vesnici Vodjane, asi dva kilometry od Doněckého letiště, již 20 měsíců nefunguje elektřina ani plyn a neteče pitná voda. Přesto tam stále žije 93 lidí. I přes dohodnuté příměří lidé v  oblastech poblíž bojové fronty žijí pod neustálou hrozbou ostřelování. „Už jsme si na to zvykli a ani to nevnímáme,“ komentuje situaci Olga, která ve vesnici zůstala. Její manžel Anatolij se živil jako rybář, ale kvůli dlouhodobému bombardování zemřela většina ryb v místních vodách. Nyní se Anatolimu daří ulovit pár ryb, které sotva stačí na to, aby uživil rodinu. „Jediná věc, která nám teď vadí, je, že nemáme žádná okna. Takže nám domem neustále profukuje a píská vítr,“ říká Olga. Člověk v tísni dopravil do Vodjane benzínový generátor, aby si s jeho pomocí místní lidé alespoň mohli svítit a dobíjet mobilní telefony.

#~gallery-1379~#

Zateplování domů a distribuce kamínek

Ukrajinci se kromě přetrvávajícího válečného konfliktu nyní navíc musí vyrovnat se zimou a třeskutými mrazy. Člověk v tísni jim pomáhá s opravou poničených domů, výměnou střešní krytiny a zasklíváním rozbitých oken. Ve vybraných lokalitách se tým ČvT snaží zajistit rodinám minimálně jednu teplou místnost v každém obydlí. „Rodiny ve vesnicích blízko frontové linie navíc dostávají finanční granty na zajištění nájmu, opravu obydlí a materiál potřebný na zimu jako je dřevo, uhlí, kamna, elektrické konvertory,“ říká koordinátor pomoci ČvT pro Ukrajinu Vladislav Vik.

Pomoc ČvT v roce 2015 v číslech

107 634 rozdaných potravinových balíčků

100 823 rozdaných potravinových poukázek

44 232 rozdaných chlebů

3 687 opravených domů

37 483 jednotlivců obdrželo vybavení domácností na zimu a materiál na opravy domů

25 626 lidí podpořeno formou grantu na bydlení/opravu domu

736 851 jednotlivců získalo přístup k pitné vodě

21 123 individuálních hygienických balíčků

30 776 jednotlivců zahrnuto do projektů ochrany ohrožených osob a dětí

116 jednotlivců získalo grant na obnovu zdrojů obživy

Granty na bydlení dostalo i 25 rodin, které žijí ve vesničce Severnoe. Za tyto peníze si nakoupili palivo na topení, teplé oblečení a někteří si částečně opravili své zničené domy. „Můj manžel si před pár měsíci zlomil nohu, takže jsme si sami nebyli schopni nasbírat dostatek dříví na zimu. A na to, abychom si ho koupili, nemáme dost peněz. Navíc do nejbližšího města, kde se dá koupit nějaké topivo, je to pět kilometrů pěšky a pak autobusem,“ vypráví Ljubov z vesnice Severnoe. „Za pomoc jsme opravdu vděční. Bez dřeva bychom tuto zimu nepřežili,“ dodává.

Do vesnice Umanskoje v blízkosti frontové linie Člověk v tísni dopravil uhlí pro 55 místních rodin. Ve vesnici zůstali především senioři, většina mladých lidí kvůli nedostatku práce a přetrvávajícímu konfliktu odešla. „V naší vesnici se bohužel uhlí vůbec nedá koupit, protože ho sem nikdo nepřiveze. My bychom si ho stejně nemohli dovolit, protože je příliš drahé,“ říká Vladimir Petrovič. Průměrná cena za tunu uhlí se pohybuje okolo 2 350 ukrajinských hřiven. Za jednu zimu spotřebuje rodina minimálně 3 tuny uhlí, což by stálo více než 7 000 hřiven. To je při průměrném důchodu 1 300 hřiven pro místní obyvatele nedosažitelné. „Uhlí od Člověka v tísni nám pomohlo přečkat zimu,“ doplňuje Vladimir.

S poklesem teplot lidé potřebují také více jídla, aby měli dostatek energie. Zvyšuje se proto i objem potravinových balíčků. „Náš tým distribuuje potravinové balíčky především v oblastech kolem frontové linie, kde nejsou fungující obchody,“ říká Vladislav Vik. Tam, kde trh funguje, dostávají lidé, kteří mají omezené finanční prostředky, potravinové poukázky. Ty pak mohou využít v místních obchodech.

Obnova živobytí pro vnitřní uprchlíky

Od listopadu 2014 opustily oblasti konfliktu statisíce lidí. Podle Úřadu Vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) je nyní na Ukrajině registrováno 1,6 milionu vnitřních uprchlíků a až milion z nich žije na vládou kontrolovaných územích. Trh a místní ekonomika jsou poničené, proto je nyní potřeba se zaměřit i na dlouhodobou pomoc, aby si lidé nevybudovali závislost na humanitární pomoci. „Vybraným domácnostem vnitřních uprchlíků pomáháme obnovit zdroj obživy, o který kvůli konfliktu přišli. Poskytujeme jim drobné finanční granty, aby mohli obnovit svoji živnost v místech, kam utekli,“ říká Vladislav Vik.

„Dříve se nám s mým mužem Vladimirem dařilo dobře. Pracovali jsme jako zahradní architekti a neměli jsme problém se uživit. Kvůli válečnému konfliktu jsme ale museli z našeho domova odejít. Byli jsme zoufalí a nevěděli, co si počít.“ vzpomíná Ljudmila, která se svým manželem a bratrem odešla z Doněcka do zchátralého domu po babičce. Konflikt z nich udělal uprchlíky ve vlastní zemi. Museli začít od nuly. Zaměřili se na výrobu sýra, která je přivedla až na myšlenku založit si vlastní živnost. Aby mohli soukromou výrobu pro vlastní potřebu rozšířit na oficiální produkci, potřebovali základní vybavení. Proto se rozhodli přihlásit do programu Člověka v tísni na obnovu živobytí.

„Dostali jsme grant 24 tisíc hřiven. Za to jsme si koupili pasterizátor mléka a stroj na vakuové balení. Nechali jsme si také předělat auto z benzínového na plyn, benzín je v poslední době příliš drahý. Dnes vyrábíme okolo 50 kilogramů různých druhů sýra každý den a máme vlastní značku,“ popisuje začátky podnikání Ljudmila. „Touto prací navíc podporujeme nejméně 25 místních rodin, protože od nich denně kupujeme čerstvé mléko. Rádi bychom výrobu ještě rozšířili a pořídili si minimálně dvě další lednice. Pokud se to podaří, mohli bychom podporovat až na 60 rodin z okolí,“ říká Ljudmila. „Nikdy by mě nenapadlo, že se budu živit výrobou sýra. Bez pomoci, bychom to nikdy nedokázali,“ dodává.

Kromě fyzického strádání zanechává pokračující konflikt stopy in psychice lidí v postižených oblastech. Podle zjištění Dětského fondu OSN (UNICEF) zasáhl konflikt do života 580 tisíc dětí poblíž oblastí bojů. Každé třetí z těchto dětí akutně potřebuje psychosociální pomoc. Více než 215 tisíc dětí je také mezi vnitřními uprchlíky, jen loni při konfliktu 20 dětí zahynulo a přes 40 jich bylo zraněno především kvůli nevybuchlé munici. Poničená nebo zcela zničená je každá pátá škola.  Na téma dětí zasažených válečným konfliktem upozorňuje také výstava fotografií s názvem Pomáháme dětem na Ukrajině, která je nyní umístěná v sídle EU v Bruselu. Výstava, na které jsou i snímky Člověka v tísni, zachycuje humanitární pomoc poskytovanou ukrajinským dětem, ale také problémy, kterým denně čelí.

Obrovské úsilí desítek zaměstnanců Člověka v tísni a dalších místních i mezinárodních nevládních organizací na východě Ukrajiny však může pouze zmírňovat utrpení statisíců lidí. „Hlavním důvodem přetrvávající humanitární krize na východě Ukrajiny je pokračování bojů, slábnoucí ekonomika, celková nejistota a absence trvalého politického řešení. Problémem pro poskytování humanitární pomoci zůstává přístup do oblastí, které nejsou pod kontrolou Ukrajiny a s tím spojená byrokracie,“ říká ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, který východ Ukrajiny minulý týden navštívil. „Na místě jsem viděl, že velké množství lidí je na humanitární pomoc zcela odkázáno a v současnosti by se bez ní dostali do velmi vážné situace. Jen malé množství zahraničních organizací přitom získalo povolení pracovat na územích pod nadvládou separatistů, což efektivní pomoc jen komplikuje,“ dodává.

V září 2015 autority v takzvané Luhanské lidové republice zamítly registrace humanitárním organizacím, což zásadně ohrozilo životy tamních obyvatel. Člověk v tísni splnil všechny potřebné požadavky a na začátku roku 2016 mu byla akreditace opět udělena. Hned poté byl do tzv. Luhanské lidové republiky vyslán první konvoj, který přivezl 5 000 potravinových balíků a vybavení pro zásobování vodou, především čerpadla a nádrže. Tato pomoc bude distribuována lidem v blízkosti fronty. Člověk v tísni má nyní svoje stálé kanceláře ve Slavjansku, Doněcku a Stachanovu a přes dvě stovky zaměstnanců ČvT nadále pomáhají statisícům nejpotřebnějších lidí na obou stranách konfliktu.

Pomoc Člověka v tísni na Ukrajině je možná pouze díky podpoře dárců, kterými jsou Evropská komise (ECHO), americký Úřad pro zahraniční pomoc při katastrofách (OFDA), Světový potravinový program (WFP), britské Oddělení pro mezinárodní rozvoj (DFID), Vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR), Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF) a Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Člověk v tísni navíc na okamžitou pomoc přispěl 1,5 milionem korun z humanitárního fondu Klubu přátel Člověka v tísni a 12,6 milionem korun z veřejné sbírky SOS Ukrajina. Člověk v tísni děkuje všem dárcům za jejich podporu.

Pro více informací prosím kontaktujte:

Vladislav Vik, koordinátor pomoci ČvT pro Ukrajinu, +420 778 531 399, vladislav.vik@peopleinneed.cz

Tomáš Kocian, koordinátor humanitární pomoci ČvT,+420 777 787 970,Tomas.Kocian@peopleinneed.cz

Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni, +420 777 787 913, Simon.Panek@clovekvtisni.cz