Stravování zdarma zvyšuje docházku a zlepšuje výsledky

Publikováno: 26. 3. 2018 Doba čtení: 7 minut
Ilustrační foto
© fmsc (CC by 2.0)

Platit či neplatit? A když platit, tak komu? Úplně všem, nebo jen někomu? Řeč je o obědech zdarma pro děti z mateřských či základních škol. Nadace Open Society Fund si před časem nechala zpracovat studii, která se na tyto otázky snaží najít odpovědi. Ve výsledcích analýzy se mimo jiné dočteme, že 70 % oslovených mateřských škol, které chudým dětem dotují stravné, potvrzují u těchto dětí znatelné zlepšení docházky. Podle 60 % respondentů dochází také zlepšení jejich výsledků. Více než třetina z nich pak zaznamenalo po zavedení možnosti dotace stravného zvýšení počtu chudších dětí ve školce. Kromě toho se zlepšila i vzájemná spolupráce mezi rodiči a školou. Analýza také říká, že 71 % veřejnosti zastává názor, že by se jejich kraj do programu na dotování stravného nejchudším dětem zapojit měl. V krajích s největším počtem sociálně vyloučených lokalit je podpora programu veřejností nadprůměrná.

Docházku dětí do mateřských škol ovlivňuje řada faktorů, např. blízkost a kapacita školek či důvěra a spolupráce školek a rodičů. Mezi časté bariéry patří také finance. Náklady spojené se stravným jsou častým důvodem, proč rodiče z chudých rodin děti do školek neposílají a nehrazení stravného zároveň bývá příčinou ukončení docházky dítěte do mateřinky. Od září 2017, kdy byla zavedena jednoletá povinná předškolní docházka, školky již nemohou dítě pro neplacení stravného vyloučit, ale prostředky mohou následně vymáhat občansko-právní cestou, případně se obrátit na odbor sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). Právě vymáhání pohledávek za stravné patří mezi nejčastější obavy, které školky při posuzování zavádění povinné předškolní výchovy zmiňují.

Podpořte nás prosím
Chci vstoupit do Klubu přátel

Jak moc jsou jejich obavy oprávněné ještě nelze říci, avšak je dobré si uvědomit, že se tyto problémy netýkají pouze chudých rodin žijících v sociálně vyloučených lokalitách. Podle Eurostatu žije cca 20 % českých dětí v ohrožení příjmovou chudobou či sociálním vyloučením. Hrazení stravného v mateřských školách by dle autorů analýzy představovalo cílenou podporu přibližně pro 70 000 dětí, které již mateřské školy navštěvují, a tisíce dětí z nejnižších socioekonomických skupin společnosti, které do mateřských škol nedochází.

Statistika:

40: 
na tolik procent mateřských a základních škol chodí dle výsledků analýzy OSF děti, jejichž rodiče mají problém platit obědy.
62: tolik procent ředitelů oslovených škol si myslí, že by měl stát stravné některým dětem plně dotovat.
71: tolik procent lidí si myslí, že by se jejich kraj měl zapojit do některého programu, který dětem stravné dotuje.

Obědy zdarma nabízí dva programy

V současné době existují v ČR dva souběžné programy, které se touto otázkou věcí (MPSV) poskytuje pomocí operačního programu stravné zdarma dětem z mateřských a základních škol. Ministerstvo školství (MŠMT) má k dispozici dotační program, ten však poskytuje obědy zdarma dětem pouze na základních školách.

Program MPSV je financován ze zdrojů Fondu evropské pomoci nejchudším rodinám a poběží do roku 2020. Podmínkou pro přijetí dětí je hmotná nouze jejich rodin trvající minimálně 3 měsíce. Žadatelem projektu musí být kraj, partnery jsou příslušné školy a školky, jejich zapojení musí schválit zřizovatel. Je evidentní, že mezi výzvou programu a pomocí konkrétnímu dítěti stojí řada aktérů, což může celý proces značně zkomplikovat. A to například hned na začátku, stačí, aby kraj o tyto peníze vůbec nepožádal. V letošním školním roce tento program využívá osm krajů, zbylých šest však nikoliv.

Podmínky nároku na oběd zdarma u MŠMT nejsou striktně dané – záleží nastavení neziskových organizací, přes které financování probíhá. Finance uvolňuje ze svého rozpočtu, celý program je závislý na politické vůli vedení ministerstva.

Agendu zvládají v rámci běžné práce

Ale vraťme se k programu, který vypisuje Ministerstvo spravedlnosti. Zmíněná analýza říká, že jedním z hlavních důvodů, které kraje nezapojené do tohoto programu pro své rozhodnutí uvádějí, je příliš velká administrativní zátěž. Nicméně již zapojené kraje podle předkládané studie žádnou mimořádnou zátěž neuvádějí. V Libereckém kraji, který je do programu zapojen od počátku jeho trvání, zvládá agendu metodička školního stravování, a to v rámci svého původního úvazku. Co se týče škol, tak těm není z fondu hrazen pouze příspěvek na stravné dítěte, ale i 5% paušál, který slouží k úhradě nákladů školy spojených právě s administrativou.

Dalším důvodem pro nepřistoupení k programu ministerstva uvádí dle studie Ústecký kraj. Ten zmiňuje, že důvodem nevyužívání programu je nesouhlas kraje s úzkým vymezením cílové skupiny. Podle jeho zástupců se jedná o duplicitní pomoc lidem, kteří už dávky pobírají, a preferovali by změnu zacílení programu právě na lidi, kteří z různých důvodů na dávky v hmotné nouzi nedosahují. Podle zástupců kraje by však školy v kraji o zapojení zájem měly.

PLATIT DĚTEM JÍDLO JE DOBRÁ INVESTICE

Martina Francuchová, metodička předškolních klubů organizace Člověk v tísni nabízí svůj pohled na to, zda by stát měl platit dětem v mateřských a základních školách obědy zdarma.

Člověk v tísni provozuje v České republice v současnosti 15 předškolních klubů. Dostávají v nich děti, které do nich chodí, obědy zdarma?

Bohužel nikoliv. Byli bychom za to velmi rádi, ale není to možné. V našich klubech bychom na to bohužel velmi často nenašli adekvátní prostory. Přeci jen náš klub není mateřská škola, která má k dispozici profesionální kuchyni a velkou jídelnou. My si musíme vystačit s daleko skromnějšími podmínkami.

Přesto, jak se díváte na to, že by měly mít děti obědy zdarma?

Osobně si myslím, že je to rozhodně krok správným směrem. Vycházím přitom především ze zkušeností s rodinami, jejichž děti k nám do klubů dochází. Jedním z důvodů, proč nechodí do běžné mateřinky, jsou často finance. Pokud by ve škole a školce dostaly jejich děti oběd, zvýšilo by to motivaci rodičů do nich své děti posílat. Což je přesně to, co přeci chceme.

Jedna z otázek zní, kdo by měl mít na oběd zdarma nárok. Všichni nebo jen někteří? Pokud jen někteří, jak je určit?

Za mě by byla ideální první varianta, tedy že by oběd byl standardní součástí docházky do školy či školky. Vím, jsou to peníze navíc. Ale utrácet veřejné peníze za jídlo pro naše děti, které tím navíc přivedeme do škol a školek, mi nepřijde jako úplně špatný nápad. Naopak jde o dobrou investici.

Veřejnost je pro

Veřejnost je dotacím školního stravování nakloněná. Dle analýzy by se kraj, ve kterém respondent bydlí, měl do programu zapojit podle 71 % dotázaných. V krajích s největším počtem sociálně vyloučených lokalit – Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský – je podpora programu nadprůměrná. Postoje se liší v tom, kdo by měl mít na dotaci nárok – třetina veřejnosti by volila variantu, ve které by měly nárok na obědy zdarma pouze děti z nejchudších rodin (tedy tak, jak je nastavený program MPSV). Polovina respondentů by byla štědřejší – dle části z nich by měly mít nárok na obědy zdarma děti ze všech rodin s podprůměrným příjmem, druhá část (26 % z nich) by poskytla školní obědy zdarma všem dětem.

Ředitelé jsou v otázce poskytování obědů zdarma mírně přísnější než veřejnost. Přesto si však 62 % z nich myslí, že by stát měl stravné některým dětem plně dotovat. Dle výsledků analýzy v současné době dochází na 40 % mateřských a základních škol děti z chudých poměrů, jejichž rodiče mají problém platit obědy. Výrazně častěji to můžeme pozorovat na základních školách. U mateřských škol uvedla pouze pětina zástupců, že jejich školku navštěvují děti, jejichž rodiče si nemohou dovolit platit svým dětem stravné. Dá se očekávat, že podíl při zavedení povinné předškolní docházky pravděpodobně vzroste, protože strava je nedílnou součástí docházky do MŠ.

Článek vyšel v rámci časopisu Zvoní, který naleznete ve formátu pdf ZDE.

Pozitivní dopady

Rozdíly mezi dětmi, které do MŠ chodily a které ne, jsou dle oslovených zástupců základních škol značné. Děti, které do MŠ chodily, lépe komunikují s učiteli, lépe se začleňují do kolektivu a lépe udrží pozornost (dle zkušeností 70 % zástupců škol), ale jsou i vyspělejší (dle 65 % respondentů). Zástupci mateřských škol, které dotují chudým dětem stravné, také pozorují pozitivní dopady této podpory. Podle zkušenosti 70 % respondentů se u těchto dětí po zavedení dotovaného stravného zlepšila docházka, zlepšily se jejich výsledky (dle 60 % respondentů) a zvýšil se počet chudších dětí ve školce (dle 37 % respondentů). Podle výpovědi zástupkyně Libereckého kraje se kromě již jmenovaných pozitiv znatelně zlepšila i vzájemná komunikace rodičů a škol.

Většina respondentů oslovených v rámci analýzy (zástupci ministerstev, krajů, MŠ i ZŠ) se shoduje, že stávající programy ministerstva práce i ministerstva školství jsou nyní funkční a doplňují se. 76 % zástupců MŠ i ZŠ, které o programu MPSV vědí, ho hodnotí jako velmi či spíše dobrý. Všichni aktéři nicméně považují za nutné hledat systémové řešení, jelikož program MPSV v roce 2020 skončí a program MŠMT má před sebou nejistotu v podobě povolební situace. Inspirací může být například Slovensko, kde dotace školních obědů ze státního rozpočtu zavedli již v roce 2004. Obědy zdarma tam mohou získat děti v mateřských a na základních školách, pokud pochází z chudé rodiny nebo navštěvují školu, kde má na tuto dotaci nárok více než 50 % dětí.

Z hlediska transparentnosti výběru cílové skupiny, ale i minimalizace zmiňovaných negativních efektů dotování obědů zdarma se jako nejlepší jeví poskytování školní stravy zdarma všem dětem (nebo například všem dětem z několika nejmladších ročníků). Tato praxe existuje v některých severských státech (neomezeně, pro všechny děti) či ve Skotsku a Anglii (pro nejmladší děti). Možnost školního stravování zdarma pro všechny školáky zvažovalo i MŠMT, ale kvůli velké finanční náročnosti (téměř 3,5 mld. Kč na jeden školní rok pro děti aktuálně navštěvující MŠ a 3 mld. Kč pro děti na prvním stupni ZŠ) ji nerealizovalo.

Autor: Martin Kovalčík, mediální koordinátor

Související články