Tábor ve městě i za městem

Tento rok se kvůli „dobám koronapotvůrkovým“ nekonal tradiční přespávací tábor, jak ho naše děti znají a vždycky se na něj moc těší, místo toho jsme pět dní po sobě vyráželi na různorodé akce a výlety, které jim měly zpříjemnit a zpestřit všední srpnové dny. 

Natěšené děti už v pondělí ráno asi hodinu před domluveným srazem postávaly u klubu a čekaly, až začne první den toho našeho „divného“ tábora. A dočkaly se. Jako první jsme vyrazili na lezeckou stěnu, kde se pod vedením dvou skvělých instruktorů děti pověsily na lana a zkusily překonat samy sebe, někdy dokonce i strach z výšek. Byly skvělé, lezení na vysoké stěně zakončilo odpočinkové blbnutí na boulderu a svačinka. V klubu už na nás čekal obídek, hry a vyrábění kouzelnických hůlek, zakončené promítáním oblíbeného Harry Pottera.

Úterý patřilo celodennímu koupání v Libušínském jezírku, které je asi nejkouzelnější částí Kladna. Děti byly plné očekávání, neboť doposud znaly jen břehy rybníka v Hřebči, kde jsme se často potýkali s davy lidí a kamenitým dnem. Děti byly z vody nadšené, zpočátku nedůvěřivé, ale v průběhu dne se trhaly rekordy v délce pobytu ve vodě. Ke konci dne dostaly děti za úkol najít a zachránit jednorožce, kterého Lord Voldemort zranil v lese. I přes velkou snahu našeho brigádníka Tadeáše plyšového koníka ukrýt co nejlépe, dětem netrvalo dlouho, aby ho našly. Pak koník ochutnal základy první pomoci, děti si na něm zkoušely masáž srdce, popisovaly jsme si spolu popáleniny, zlomeniny a další zranění.

Středa se nesla v akčním duchu, neboť jsme vyrazili na Parkour a celé osazenstvo tábora se změnilo v poletující superhrdiny. Šťastné děti lítaly napříč tělocvičnou 5.ZŠ celé dvě hodiny. Po cestě na zpět jsme se zastavili na Sletišti, kde děti využily venkovní posilovnu i dětské hřiště. Vyčerpaní a hladoví jsme dorazili do klubu, kde na nás čekal vynikající pokrm v podobě špaget, omáčky a sýra, který nám připravila kolegyně Edita. 

Ve čtvrtek jsme z města vyrazily vláčkem, jímž některé děti jely poprvé a nakonec seznaly, že se v něm opravdu není čeho bát. Cílem naší cesty byl zoopark v Zájezdě, kde po vosami obklíčeném obědě přišla na řadu prohlídka zoo s milou paní průvodkyní, která dětem ukázala opičky, rysa, surikaty i terárium plné roztodivného hmyzu a členovců. Hlazení želvy bylo pro děti velkým zážitkem, nakonec přišla na řadu i kontaktní část zoo, kde se děti potkaly s kozami, králíky či prasátky.

A konečně přišel pátek a patřil všem dětským radovánkám, které si dovedete představit, tedy pizze, zmrzlině, nekonečnému cachtání na koupališti, dechberoucím sjezdům po skluzavkách i tobogánech. To vše stále zalité sluncem, radostným křikem a smíchem. 

No prostě, tábor to byl sice „nezvyklý“, ale myslím, že bychom na něj vyrazily příští rok klidně znova.

Autor: Lucie Donovalová, Kontaktní pracovnice NZDM