Terorismus a islamismus v Německu

Jakým nebezpečím je v Německu terorismus?

Také Německo je cílem islamistických extremistů. Podle Spolkového úřadu na ochranu ústavy (vnitřní zpravodajská služba) v současnosti představují nebezpečí především takzvaní navrátilci, neboli militantní islamisté z Německa, kteří bojovali v Sýrii, Iráku, nebo dalších oblastech a vracejí se do Spolkové republiky se zkušenostmi z boje a s užíváním zbraní. Nebezpečí útoku je spojené především s „seberadikalizujícími se jednotlivými pachateli a mikroskupinami“, „osobami se zákazem vycestování“ a „dlouhodobě usazenými neaktivními agenty teroristických organizací“. (Zdroj: Zpráva o ochraně ústavy, Spolkové ministerstvo vnitra 2015)

Kolik je v Německu militantních islamistů?

Prezident Spolkového úřadu pro ochranu ústavy Hans-Georg Maaßen v rozhovoru zveřejněném na konci roku 2015 upozornil, že v Německu je kolem 1 100 islamistů ochotných k násilnostem. Počet takzvaných „ohrožovatelů“ je podle informací spolkového ministerstva vnitra (BMI) 549. Asi polovina z nich se v tuto chvíli zdržuje v Německu, z čehož 80 je ve vazbě (prosinec 2016). Pojmem „ohrožovatel“ vláda označuje osoby, které by mohly spáchat „závažné politicky motivované trestné činy“. K nim patří těžké zločiny ve smyslu § 100a trestně procesního řádu (StPO), jako například financování terorismu nebo příprava násilného činu ohrožujícího stát. Kromě toho BMI hovoří o dalších 360 „relevantních osobách“. To jsou podle spolkového úřadu osoby z okolí ohrožovatelů, které jsou „ochotné logisticky napomáhat nebo podporovat spáchání závažného politicky motivovaného trestného činu“.

Co víme o „džihádistech“ vyjíždějících z Německa?

Podle údajů spolkového ministerstva vnitra více než 890 islamistů vycestovalo směr Sýrie a Irák, aby „se zapojili do bojových akcí po boku Islámského státu a dalších teroristických skupin nebo je jiným způsobem podpořili“ (prosinec 2016). Ze Zprávy o ochraně ústavy vyplývá, že „trend k vycestování“ oslabuje, příčiny však nejsou dostatečně vyjasněné. Mimo jiné zde mohou hrát roli faktory, jako jsou známé případy úmrtí německých islamistů v Sýrii a Iráku nebo zacházení IS s „provinilci“ ve svých řadách. Jak sdělilo ministerstvo vnitra, mělo počátku konfliktu v Sýrii přijít o život 140 džihádistů, kteří přicestovali z Německa.

Spolkový kriminální úřad, Spolkový úřad na ochranu ústavy a Hesenské informační a kompetenční centrum proti extremismu společně vydali analýzu, která zkoumá průběh radikalizace vycestovalých džihádistů. Ta shrnuje pozadí radikalizace 784 osob, které z Německa vycestovaly nebo se o to pokusily:

• nejvíce z nich patří k věkové skupině 22-25 let
• 79 procent jsou muži
• 61 procent se narodilo v Německu a 81 procent má migrační původ
• Analýza obsahuje také informace o dosaženém vzdělání: u 72 z 784 osob je známo, že až do chvíle vycestování byli žáky. Čtvrtina z nich navštěvovala gymnázium nebo střední odbornou školu. U 289 osob je známé jejich nejvyšší dosažené vzdělání: 36 procent získalo maturitu, 23 procent dokončilo reálku (střední škola s maturitou neopravňující ke studiu) nebo absolvovalo učební obor, 27 procent mělo základní vzdělání. 7 procent získalo „jiné vzdělání“, dalších 7 procent žádné.
• 134 osob byli konvertité
• Dvě třetiny vycestovalců již měly policejní záznam

Podle údajů Spolkového ministerstva vnitra mají bezpečnostní orgány o více než 70 lidech informace, podle kterých „se aktivně podíleli na bojích v Sýrii nebo Iráku a absolvovali příslušný výcvik“. (prosinec 2016)

Jak se dá proti tomu postupovat právní cestou?

12. září 2014 ministr vnitra Thomas de Maizière (CDU) zakázal činnost teroristické organizace Islámský stát. Zákaz se vztahuje mimo jiné i na účast na jejích akcích nebo nošení jejích symbolů.

Spolková vláda mimoto zavedla některé změny zákonů, aby islamistickým bojovníkům zabránila ve vycestování ze země: v dubnu 2015 Spolkový sněm schválil příslušný zákon, který vstoupil v platnost v červnu 2015. Ten nařizuje podezřelým sebrat pas a nahradit jej dokumentem, který neopravňuje k vycestování. Kromě toho byla přijata reforma trestního zákoníku, podle které je trestné vycestovat do oblastí, kde fungují výcvikové tábory pro budoucí teroristy, pokud by měla být součástí přípravy závažného násilného činu ohrožujícího stát. Trestné jsou také všechny formy financování terorismu.

Na pozadí změn stojí rezoluce OSN ze září 2014, podle které se státy zavazují, že zabrání vycestování militantních islamistů.

Kolik je "navrátilců"?

Takzvaní navrátilci jsou islamisté, kteří vycestují z Evropy do válečných oblastí v Sýrii nebo Iráku a poté zase pobývají v Německu. V mnoha případech v zahraničí nasbírají zkušenosti s užíváním zbraní.

V prosinci 2016 se podle údajů ministerstva vnitra třetina z asi 890 lidí, kteří takto vycestovali, nacházela zpět v Německu. Z jakých údajných důvodů se vycestovalí islamisté vrátili ukazuje analýza, kterou si nechali zpracovat ministři spolkových zemí v říjnu 2016:

• V deseti procentech případů hrála hlavní roli deziluze a frustrace
• V dalších deseti procentech měl zásadní vliv tlak ze strany rodiny nebo jiných lidí z okruhu blízkých osob
•  V osmi procentech případů úřady předpokládají návrat z taktických důvodů – odpočinout si, či zajistit vybavení nebo peníze
• Čtvrtina navrátilců spolupracuje s bezpečnostními orgány. Ve 22 procentech případů s nimi spolupracují jejich rodiče.

Podle expertů nestačí, když se navrátilci budou zaobírat jen bezpečnostní složky. Řada z nich prodělala v krizových regionech traumatické zkušenosti. Proto potřebují také psychologickou léčbu.

K debatě o uprchlících

Nejpozději od série teroristických útoků v Paříži v listopadu 2015 se i v Německu diskutuje o tom, jestli díky uprchlíkům vzrůstá nebezpečí terorismu. Vysoce postavení politici jako spolkový ministr spravedlnosti Heiko Maas (SPD) nebo spolkový ministr Thomas de Maizière (CDU) v této souvislosti varují před kolektivním podezíráním a paušalizací.

Spolkový kriminální úřad sdělil, že se mezi uprchlíky mohou nacházet také aktivní nebo bývalí členové, podporovatelé a sympatizanti teroristických organizací, jako je tzv. Islámský stát, či jednotlivci s extremistickým pohledem na svět. Bezpečnostní složky na spolkové i zemské úrovni obdržely v této souvislosti 476 jednotlivých indicií ohledně možných bojovníků či příslušníků, podporovatelů nebo sympatizantů teroristických organizací v zahraničí a „islamisticky motivovaných válečných zločinců“, kteří údajně pobývají v Německu. U trestněprávních úřadů v tuto chvíli běží 99 vyšetřovacích procesů (prosinec 2016).

Úřad na ochranu ústavy v tuto chvíli vidí v souvislosti s uprchlíky a militantním islamismem tři možná nebezpečí:

• Členové a podporovatelé teroristických organizací, kteří jsou cíleně propašováni do země, aby prováděli teroristické útoky. K tomu mají zpravodajské služby jednotlivé indicie, které se zatím nepotvrdily. (Zpráva o ochraně ústavy 2015, S. 164)
• Aktivní nebo bývalí členové a podporovatelé teroristických organizací, kteří přicestují do Německa a předstírají, že jsou uprchlíci: Podle tajných služeb existují poukazy v nízkých trojmístných číslech. Počet započatých vyšetřování leží v nízkých dvoumístných číslech. (Zpráva o ochraně ústavy 2015, S. 164)
• Islamisté a islamistické organizace, které se cíleně snaží verbovat uprchlíky do řad svých příznivců: Spolkový úřad na ochranu ústavy registruje dosud 360 případů, kdy se militantní islamisté snažili navázat kontakt k uprchlíkům a získat je na svou stranu (prosinec 2016)

Co dělá Německo v oblasti prevence proti islamistické radikalizaci?

V Německu je oblast takzvané prevence proti islamismu ještě velmi mladá. Státní podpora projektů v této oblasti existuje teprve několik let. V roce 2015 poskytlo Spolkové ministerstvo pro rodinu v rámci programu „Žít demokracii“ celkem 40,5 milionů eur na podporu projektů proti „Pravicovému extremismu, násilí a činů proti lidskosti“. Jen část této sumy ovšem připadla na „prevenci radikalizace“ a z toho opět jen část na „radikální formy islámu odporující demokracii, potažmo právnímu státu“. Zdroj

Stát přispívá k prevenci také přímo:

• Při Spolkovém úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) byla v roce 2012 zřízena centrální Poradna proti radikalizaci s horkou linkou. Zde mohou požádat o podporu příbuzní nebo blízcí lidí, u nichž se objevují první známky možné radikalizace. Do prosince 2016 linka podle informací BAMF odbavila téměř 3500 hovorů. Z nich vzešlo asi 1500 poradenských případů.
• Kromě toho byla založena „Prevenční síť proti salafismu“, v jejímž rámci spolupracují policejní orgány a tajné služby. Projekty zaměřené na prevenci existují také na zemské úrovni a v některých vězeňských zařízeních. Zdroj

Přehled všech projektů pro prevenci poskytuje „Informační služba radikalizace“ Spolkové centrály pro politické vzdělávání. Ta od roku 2015 provozuje databázi, ve které jsou zaznamenány státní i nevládní iniciativy.

Nabídky k deradikalizaci a vystoupení z islamistické scény

Kromě vlastních projektů stát podporuje také občanské iniciativy, kteŕe se cíleně věnují deradikalizaci nebo asistenci při vystoupení z násilných islamistických struktur. V odpovědi Spolkové vlády na dotaz Strany zelených je uvedeno, jak vysoukou podporu tyto iniciativy dostávají:

• 2011 cca 430.000 eur,
• 2012 cca 600.000 eur,
• 2013 cca 717.000 eur a
• 2014 cca 551.000 eur.

Text byl převzat z informační platformy Mediendienst Integration, www.mediendienst-integration.de