Tomáš Lengál: Umožňujeme studentům být sami sebou a opravdu žít

Publikováno: 17. 11. 2022 Doba čtení: 6 minut
Tomáš Lengál: Umožňujeme studentům být sami sebou a opravdu žít
© Foto: Tomáš Princ

Jedenáctým rokem učí Tomáš Lengál na frýdlantském gymnáziu a sedmým rokem tu vede program Světová škola. Jak to vypadá a jaké zážitky to jemu i studentům přináší?

Na konci září se již popáté zaplnil návštěvníky městský park v severočeském Frýdlantu u příležitosti charitativního běhu s názvem „Boříme bariéry aneb spolu to jde líp“. Na akci se pravidelně setkávají lidé s různými hendikepy i bez nich. Výtěžek z charitativního běhu putuje na účty organizací, které v regionu s lidmi s hendikepy pracují. Celou akci pravidelně připravuje tým studentů z frýdlantského gymnázia zapojený do projektu Světová škola. Ten na škole již sedmým rokem vede učitel společenských věd a angličtiny Tomáš Lengál.

Návrat domů

K učení se Tomáš dostal na vysoké škole v Plzni. Studoval tam psychologii, zjistil přitom, že ho baví a naplňuje práce s dětmi, tak se na navazující studium přihlásil na pedagogiku na liberecké univerzitě. „Cesta, kterou šli někteří pedagogové na gymnáziu ve Frýdlantu, kde jsem sám studoval, i na vysoké škole, mi dávala smysl. Říkal jsem si, že bych některé věci ve vzdělávání rád změnil. Jak jinak je změnit než vlastní prací a přístupem,“ vzpomíná dnes Tomáš Lengál na impulsy, které ho přivedly k učení. Po dokončení vysoké školy se chtěl vrátit zpátky na sever Čech. „Mám tady ten region rád. Poslední rok magisterského studia se mi ozvala paní ředitelka z frýdlantského gymnázia, že jim vypadl rodilý mluvčí a potřebují na půlúvazek učitele. Praxi jsem tak absolvoval rovnou tady ve škole,“ doplňuje Tomáš. Na gymnáziu poté učil deset let, vloni odjel na rok pracovat a cestovat do Kanady, teď je na gymnáziu jedenáctým rokem.

Když chceme jít do hloubky

Globální témata a oblast lidských práv ho zajímaly dlouhodobě. Absolvoval několik kurzů pro učitele od Člověka v tísni a na jednom z nich, letní akci nazvané Učitelské lázně, se setkal s programem Světová škola. „Rozhodl jsem se, že s těmito tématy může být dobré pracovat i jiným způsobem než jen ve výuce, dělat je pro zájemce více do hloubky. A tak jsme se do Světové školy přihlásili,“ vzpomíná Tomáš. Program Světová škola na frýdlantském gymnáziu od počátku fungoval jako odpolední volitelný předmět pro zájemce. Nejprve jej Tomáš vedl několik let sám, nyní spolupracuje s jedním z kolegů. S globálními tématy pracuje i v hodinách, často využívá dokumentární filmy a na ně navazují další aktivity a diskuze.

Video, které natočili žáci Gymnázia Frýdlant jako součást přihlášky do Cen inspirace Světové školy.

Síla osobních setkání

Studenti frýdlantského gymnázia se rozhodli, že se v projektu Světová škola budou dlouhodobě věnovat tématu života lidí s hendikepem. Hlavním prvkem celoroční práce s tématem je pořádání zmíněného charitativního běhu. Tématu se ale věnují i během školního roku, spolupracují s místními organizacemi jako Domov Raspenava nebo Jedličkův ústav Liberec a dělají exkurze do jejich zařízení, kde žijí lidé s hendikepem, Některé akce jsou otevřené i pro zájemce z jiných tříd. Někdy pořádají programy pro další třídy a zvou hosty k vybraným tématům do školy. Jednu z tříd tak například navštívila bývalá studentka školy, která je nevidomá, a další hosté.

„Obecně se nám, myslím, daří mít ve škole respektující atmosféru vůči odlišnostem. Není to zásluha jen těchto projektů, ale určitě ji tím podporujeme. Velmi přínosná jsou v tom ta osobní setkání, sdílení příběhů, kdy můžeme společně jít do hlubších prožitků,“ popisuje Tomáš Lengál dopady těchto programů na celou školu. Všímá si třeba i toho, že studenti jsou v posledních letech více ochotni zapojit se do různých charitativních akcí, když si ta témata propojí s konkrétními lidmi, se kterými se setkali. 

„Poslouchat nebo číst text o někom, koho vůbec neznáte, nebo kdo vám neříká svůj příběh sám, má mnohem menší efekt. Před lety jsem vyprávěl studentům o různých oblastech sám, zkresleně, přes vlastní perspektivu. Nevyvolávalo to takové emoce, jako když žákům vypráví kluk z Afghánistánu o tom, jak musí pracovat a předák mu říká, kolik musí odpracovat. Taková zkušenost je sdělením jiné osoby nepřenositelná,“ doplňuje Tomáš. Podobnou zkušenost má se studenty i ze setkání s lidmi s hendikepem přímo v zařízeních, kde žijí, nebo i z dalších akcí. „V březnu jsme se s týmem Světové školy vydali společně na Neviditelnou výstavu v Praze. Umožnila nám bližší pohled do světa nevidomých lidí a byl to upřímně nádherný zážitek,“ vzpomíná Karolína Lenhartová, jedna ze studentek zapojených na gymnáziu do aktivit Světové školy. 

Další z nevšedních chvil si vybavuje i Tomáš Lengál: „Když jsme byli na exkurzi v Domově Raspenava, kde žijí lidé s kombinovanými hendikepy, část lidí na konci některé studenty spontánně velmi silně objala. Studenti o tom pak mluvili jako o velmi silném zážitku i vzhledem k tomu, že obecně je tu spíš bezdotyková kultura.“ Fotku s tímto objetím má stále u sebe. Když se studenty někdy ztrácí motivaci, proč podobná témata dělat, dodnes se k ní vrací. „Připomíná nám, že i kvůli jednomu podobnému sblížení má smysl na takovou exkurzi jet.“

Být slyšet a opravdu žít

Mezi nejsilnější zážitky, které Tomáš v roli pedagoga zažívá, patří ty, kdy studenti reflektují podobné zážitky a říkají, že si po nich přijdou mnohem kompetentnější pro život v současném světě. „Ve vzdělávání studenti často procházejí tím, co jim vybrali dospělí a nemohou si toho moc vybrat sami. Mnohdy to pokračuje i ve volném čase, kdy jim zase spoustu věcí nastavují rodiče. Mají jen málo možností převzít zodpovědnost za svůj život a opravdu žít. Podobné projekty jim to umožňují,“ hodnotí Tomáš přínos projektů jako je Světová škola. Snaží se i o to, aby on sám v podobných chvílích ustupoval do pozadí a byl studentům jen průvodcem nebo mentorem. 

„Žáci si pak mohou mnohem lépe posilovat vědomí sebe sama jako osoby, která je kompetentní žít svůj život, rozhodovat o věcech, dělat smysluplné věci a žít dobrý život,“ potvrzuje Tomáš. Studenti v reflexích podobný přístup oceňují, uvádí například, že díky podobným zkušenostem dokáží zvednout telefon a mluvit s dospělými jako rovný s rovným. Pro mnohé je to podle jejich slov jediná možnost, kdy je jejich hlas vyslyšený a můžou dělat, co chtějí. Jeho slova potvrzuje i Karolína Lenhartová: „Světová škola mi přináší řadu zážitků i pocitů. Je to dobře strávený čas s kamarády při dozvídání se nových věcí, na druhou stranu je pořádání akcí občas spojené i s velkým vypětím sil a nervů.“ 


Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu “Towards an open, fair and sustainable Europe in the world Third Trio EU Presidency Project” financovaného Evropskou unií. Projekt je realizován organizacemi CONCORD Sweden; Coordination SUD; České fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS); a CONCORD Europe. Obsah tohoto materiálu nevyjadřuje názory dárců a nezakládá žádnou odpovědnost na jejich straně.

Autor: Václav Zeman

Související články