Trauma, chudoba a život v ruinách – Člověk v tísni pomáhá vysídleným lidem na severu Iráku
Publikováno: 9. 5. 2016 Doba čtení: 2 minuty
Irák v současné době čelí komplexní humanitární krizi, která doposud zasáhla vice než 13 milionů lidí. Z toho je 10 milionů lidí závislých na určité formě humanitární pomoci. Od ledna roku 2014 uprchlo ze svých domovů na území ovládaném takzvaným Islámským státem více než 3,2 milionu obyvatel. Člověk v tísni dlouhodobě pomáhá vnitřně přesídleným lidem, kteří museli odejít z domova a čelí nedostatku finančních i materiálních prostředků. Jedním z příjemců pomoci je pan Hamid, který jako jeden z 2600 uprchlíků získal finanční pomoc pro svou rodinu.
Šedesátiletý Hamid Khalaf Suleiman žil se svou rodinou do roku 2014 v Sindžáru, který se nachází v provincii Ninive. Těsně před tím, než došlo k masakru více než 2000 jezídských mužů bojovníky islámského státu, se podařilo panu Hamidovi s částí jeho rodiny uprchnout. Dodnes na to vzpomíná: “Bojovníci přišli a zabili mého syna společně s mým sedmdesátiletým bratrem a mým synovcem. Nám se s dcerami podařilo uprchnout, ale nezbylo nám nic.”
Momentálně žijí se svou ženou a pěti dcerami v jedné z nedostavěných budov obývaných dalšími rodinami, které se již nevešly do přeplněných uprchlických táborů. V zimním období, kdy noční teploty mohou klesat až na -20°C, bylo nutné umístit do oken plastovou izolaci, aby bylo již tak skromné obydlí chráněno před sněhem a větrem. Existenční potíže a ztráta blízkých rodinných členů způsobily celé rodině psychické potíže a zejména mladší dcery se těžce vyrovnávají se ztrátou svého bratra.
Díky jednorázové finanční pomoci (200 USD od Člověka v tísni) si mohla rodina pana Hamida nakoupit naftu na topení a pokrýt část nákladů na stravu. Ale na náklady spojené s jídlem a zejména lékařskou péčí jim prostředky stále chybí. Jedna z dcer trpí oční vadou, která vyžaduje pravidelnou lékařskou péči a několik hodin cesty do vzdáleného Irbílu. Jedna taková cesta a náklady na vyšetření mohou vyjít až na 180 USD. Tyto finanční prostředky si musí rodina pana Hamida buď vypůjčit, nebo získat z dobročinných darů od svých přátel a příbuzných.
Dvě dcery pana Hamida se přestěhovaly do uprchlického tábora Bersive ke svému strýci. Zde je totiž jedna z mála škol, která umožnuje vzdělání v arabštině. Většina rodin, které sem uprchly, mluví pouze arabsky. V Kurdistánu je ale vyučovacím jazykem téměř na všech školách kurdština a to znemožňuje navštěvovat školu dětem z vysídlených rodin. Dalším faktorem bránícím dětem ve vzdělání jsou vysoké náklady na dopravu, které si jejich rodiny nemohou dovolit.
Člověk v tísni v uplynulých dvou měsících společně s partnerskými organizacemi Dorcas a WHH finančně podpořil částkou 200 USD téměř 9 000 uprchlických rodin na území iráckého Kurdistánu. Finanční prostředky poskytla německá vláda prostřednictvím Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ).
