Ukrajina: Civilisté potřebují ochranu a přístup k humanitární pomoci

Publikováno: 23. 1. 2017 Doba čtení: 3 minuty
Ukrajina: Civilisté potřebují ochranu a přístup k humanitární pomoci
© ČvT archiv

„Téměř 4 miliony lidí na východě Ukrajiny stále trpí kvůli pokračující válce,“ tak zní hlavní sdělení konference s názvem Ukrajina – lidská tvář východoukrajinského konfliktu. Tuto konferenci uspořádaly 23. ledna 2017 v Bruselu nevládní organizace, které na východě Ukrajiny poskytují humanitární pomoc, jsou to Člověk v tísni (ČvT), Action contre la Faim (ACF), the Danish Refugee Council (DRC) a the Norwegian Refugee Council (NRC). Ochrana, humanitární pomoc a přístup k civilistům jsou hlavními zájmy všech zapojených organizací.

Před měsícem vydala OSN společně se svými partnery nový akční plán, jehož součástí je výzva k poskytnutí 214 milionů USD na pomoc 3,8 milionům lidí žijících na východě Ukrajiny. V roce 2016 se podařilo získat pouze 30 % z celkového množství požadovaných fondů. „Mezinárodní politika zabývající se ukrajinskou krizí plní přední stránky všech médií. Přesto se v loňském roce podařila získat pouze třetina peněz potřebných k poskytnutí pomoci lidem, které sužují pokračující boje. Vyzýváme proto Evropskou unii a mezinárodní vlády ke spolupráci, aby zaručili, že se v roce 2017 na východní Ukrajinu nezapomene,“ říká Krista Zongolowicz z DRC.

Konference se zároveň snažila upozornit na to, že překážkou nejsou pouze peníze. Humanitární pomoc je často blokována a nemůže se dostat k lidem, kteří ji nejvíce potřebují. Pokračující boje a byrokracie vládnoucích sil často omezují možnost humanitárních organizací dostat se k lidem žijícím u frontové linie či na územích, která nejsou pod kontrolou ukrajinské vlády.

Z dlouhodobého hlediska pouze humanitární pomoc nestačí. Společnost nutně potřebuje politické řešení konfliktu a přístup k základním službám, zdrojům živobytí a svobodnému trhu. Přestože ukrajinská vláda přijala pozitivní kroky a zřídila Ministerstvo pro dočasně okupovaná území a vnitřně přesídlené osoby, část legislativy i nadále brání obchodu u frontové linie, což má dopad na zdroje živobytí místních civilistů.

„Boje a pouhá hrst přechodů brání volnému pohybu obyvatel. Většina seniorů, z nichž až 60 % žije na separatistických územích, potřebuje překročit frontovou linii, aby si mohli vybrat důchod. Lidé žijící ve městech v oblastech, které nejsou pod kontrolou vlády, zas nemohou platit účty za vodu společnostem na druhé straně linie,“ říká Vanessa Merlet, vedoucí mise Člověka v tísni na Ukrajině.

Řečníci na konferenci popsali, jak byli zabíjeni civilisté během bojů, při dělostřeleckých útocích na jejich domovy, nebo dokonce při snaze dostat se na druhou stranu přes přechody. „Hlavní prioritou pro všechny mezinárodní komunity musí být tlak na válčící strany, aby zajistili ochranu civilních obyvatel a respektovali lidská práva a mezinárodní humanitární právo,“ řekl Antoine Terrien z ACF.

„Podle nás je tento konflikt o bábušce – babičce – která uvízla ve své vesnici na frontové linii. Její děti odešly, nemůže se dostat ke svému důchodu, ani zaplatit účty za topení nebo za vodu. To je lidská tvář celého konfliktu. Kdo ale na tuto bábušku doopravdy myslí během mezinárodních jednání na Ukrajině, vedených od stolu?“ ptá se Eric Fort z ACF. „Snahy Evropské unie a zúčastněných států, jak na regionální tak na globální úrovni, musí zesílit a zaměřit se především na dostupnost humanitární pomoci a ochranu bezbranných civilistů,“ dodává.

Kontakty:

Člověk v tísni: Petr Štefan;  petr.stefan@peopleinneed.cz; M: +420 608 817 958

Danish Refugee Council: Yuliya Hudoshnyk; yuliya.hudoshnyk@drc-ukraine.org

Action Contre la Faim: Karima Zanifi; kzanifi@actioncontrelafaim.org

Norwegian Refugee Council: Tatiana Stepykina tatiana.stepykina@nrc.no

Autor: ČvT

Související články