Ukrajinky přijaly nabídku pomoci, ale ocitly se v pasti

Dva kilometry za Holýšovem, uprostřed zalesněné zóny s průmyslovými objekty, daleko od autobusové zastávky a obchodů, stojí objekty bývalých kasáren, kde personální agentura NAZAR-INVEST s.r.o. provozuje ubytovny. NAZAR-INVEST má smlouvu s plzeňským Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině (KACPU), které sem posílá válečné uprchlíky. V době, kdy pracovníci Člověka v tísni ubytovny navštívili, zde bydlelo na 240 lidí a 30 dětí a další desítky měli podle informací od ubytovaných přivézt v nejbližších dnech. Člověk v tísni získal svědectví osmi žen, které vypovídají o predátorských praktikách této agentury, která operuje pod záštitou státu.

Bydlení pro ty, kteří potřebují pomoc

Ukrajinské ženy, se kterými jsme mluvili, našly nabídku NAZAR-INVEST ve facebookové skupině „Nabídka bydlení pro uprchlíky z Ukrajiny“. V inzerátu stálo:

„Bydlení pro uprchlíky, pro ty, kteří potřebují pomoc (Mariupol, Charkov. Jsme smluvní partner KACPU Plzeň, kde přes to jsou zařazené do programu „nouzového ubytování“ = tedy náklady spojené s ubytováním nese stát)“

Společnost ve skupině aktivně nabízela pomoc zejména ženám s dětmi, vždy se přitom zaštiťovala smlouvou s plzeňským KACPU, čímž zvyšovala svou důvěryhodnost. Zájemkyním poslali fotografie ubytování, které jsou k nalezení také na jejich webových stránkách. Jak se později ukázalo, fotky byly zavádějící. Vylíčili jim, že ubytování je velmi kvalitní, v objektu se dokonce měla nacházet škola. Běženkyním slíbili, že pro ně vše potřebné k životu zařídí.

První problém nastal, když se ženy chtěly jet na místo podívat. Agentura prohlídku odmítla – Ukrajinky se měly rovnou sbalit a společně s dětmi se závazně nastěhovat. Bezprostředně na to agentura vypravila autobus, který těchto 8 žen s 11 dětmi dovezl k ubytovnám.

Skutečný stav bydlení ale vůbec neodpovídal fotografiím, které ženy předtím dostaly. „Prostory nebyly uklizené, záchody byly společné a silně zapáchaly. Pokoje byly malé, špinavé, na vlhkých zdech byla plíseň. K dispozici jsme dostaly malou neuklizenou kuchyň bez potřebného vybavení, nebylo tam ani nádobí,“ řekla jedna z uprchlic. V objektu se navíc necítily bezpečně: „Řekli nám, že když půjdeme na záchod, máme si pokoje zamykat. Bylo tam hodně mužů, některé ženy začali hned obtěžovat.“ Škola, kde měly probíhat adaptační skupiny pro všechny děti bez ohledu na věk, byla ve skutečnosti pouze jedna místnost kontejnerového typu.

Ženy proto ubytování odmítly. V té chvíli jim podle nich začala agentura vyhrožovat. Pokud prý ubytování nepřijmou, lepší neseženou.

Smlouva s KACPU jako nástroj vyhrožování: „Nemůžeme se starat o lidi, kteří pro nás nepracují“

Uprchlice ale byly provozovateli nuceny nejen do nevyhovujícího bydlení uprostřed průmyslové zóny, ale také do podpisu smlouvy s personální agenturou NAZAR-INVEST. Prezentovali ji jako jedinou možnost, s jejímž odmítnutím přijdou o práva na bydlení v České republice a nakonec budou vyhoštěny. Navíc nedostaly žádné bližší informace, o jakou práci jde. „Řekli nám, že budeme pracovat za hodinovou sazbu 100 korun a pokud budeme pracovat dobře, dostaneme 130 korun. Nic víc nám k tomu neřekli,“ vypráví jedna z uprchlic. Ženy měly zároveň okamžitě odevzdat své doklady, aby mohly začít pracovat. Když to odmítly, vyhrožovali opět vyhoštěním.

Po celý čas se představitelé agentury opakovaně zaštiťovali tím, že mají smlouvu s KACPU. Spolupráce s krajským asistenčním centrem se v tomto případě stala nástrojem vyhrožování.

Pro skupinku žen, se kterými jsme mluvili, to dopadlo nakonec dobře. Agentura se nakonec zalekla toho, že se rozhodli obrátit na policii. Na vlastní náklady je odvezla zpět do Plzně. Mnozí další však v ubytovně nadále bydlí a zůstávají chyceni v pasti nevyhovujícího bydlení v odlehlé průmyslové zóně.

Člověk v tísni ubytovnu kontaktoval v rámci probíhajícího dotazníkového šetření mapujícího potřeby uprchlíků. Když jeho pracovníci konfrontovali zástupce agentury, ten výše popsané praktiky potvrdil. „Nemůžeme se starat o lidi, kteří pro nás nepracují,“ uvedl s tím, že se o běžence velmi dobře starají. V současnosti se případem zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu a Člověk v tísni inicioval schůzku s Plzeňským krajem, kde bude požadovat rozvázání smlouvy NAZAR-INVEST s plzeňským KACPU.

Incident není nový ani izolovaný. Uprchlíky zaměstnanci personálních agentur lovili už od prvních dnů války. Situace naznačuje, že podpora KACPU vyžaduje mnohem přísnější regulaci.