Ukrajinské děti na ubytovnách v odlehlých místech doučujeme online. Zájem sílí

Se zvyšujícím se počtem ukrajinských dětí v českých školách, ale i těch, kteří zatím nikam nedochází, narůstá potřeba jejich podpory. Řada z nich má v sobě traumata spojená s útěkem z rodné země, rozdělením rodiny, je nucena žít v cizím prostředí bez větší znalosti jazyka – celkově je to pro ně velmi těžké. Stejně tak je to obtížné pro jejich matky, které se musí postarat o rodinu a zorientovat v našem systému. Mnozí mají možnosti velmi omezené ubytováním v místech, kam třeba nejezdí ani linkový autobus.

Virtuální pobočka doplňuje zavedené prezenční služby, které standardně Člověk v tísni nabízí v kamenných pobočkách v sedmi krajích ČR. „S klientem nejdříve zmapujeme jeho situaci a doporučíme nejvhodnější řešení. Vždy zkoušíme najít prezenční možnosti, kde nejsou, využijeme služeb online. Pokud zájemce o pomoc nemá počítač, hledáme způsob, jak ho propojit, a techniku případně zapůjčíme,“ popisuje metodička Petra Macková.

„V případě doučování primárně zjišťujeme, jak dítě zvládá češtinu. Některé se účastnily adaptačních kurzů nebo byly v létě na táboře, tak jsou na tom už lépe a je možné je propojit i s doučovateli, kteří neovládají ukrajinštinu nebo ruštinu,“ vysvětluje.

Malí sourozenci ze Sumy si sami domlouvají termín doučování, nikdy nemeškají

Český jazyk doučujeme například sourozence Taju a Sašu, kteří loni v dubnu uprchli s maminkou z bombardovaného ukrajinského města Sumy. Nyní bydlí ve skupinovém ubytování. Naše podpora směřující k dětem pomáhá i matce, která chodí do práce a sama česky mluví zatím jen velmi málo. „Obě děti jsou hodně aktivní. Vždycky se samy domluví na dalším termínu doučování přímo s dobrovolnicí, naplánují společně, co potřebují probrat, a nikdy nezmeškají,“ chválí zodpovědný přístup Oksana Čorna, pracovnice online podpory vzdělávání. „Saša se chce učit i jiné věci než češtinu, a tak se mi podařilo ho dostat na atraktivní kroužek programování. Je o rok starší než jeho sestra, ale v Česku chodí oba do 4. třídy. Hodně si navzájem pomáhají,“ dodává.

Oksana, která je rodilá Ukrajinka a k práci v Člověku v tísni ji přivedla po začátku války potřeba pomáhat svým krajanům, je v kontaktu s rodinami i dobrovolníky. Domlouvá vše, co je třeba, tlumočí, překládá a poskytuje poradenství, případně doporučuje další služby. Flexibilně reaguje na individuální potřeby. Řeší i komplikovanější situace.

„Také se na nás obrátilo pět rodin původem z chersonské a doněcké oblasti ubytovaných ve skupinovém sociálním bydlení na pomezí Karlovarského a Plzeňského kraje. Celkem třináct dětí dochází do místní základní školy, kde je pouze první stupeň. Malotřídka nedosahuje na možnost požádat o dvojjazyčného asistenta, na odpolední doučování nemá prostory ani kapacity,“ líčí.

Vzhledem k tomu, že rodiny jsou v místě s omezenou dopravní dostupností, nepřichází v úvahu žádné prezenční služby, ať již v režii našich krajských poboček nebo jiných místních organizací. Rodinám už byla nabídnuta podpora v jiných větších školách v kraji, které jsou však pro ně ještě hůře dostupné než jejich spádová škola. „Komunikujeme s ředitelkou školy i maminkami, zatím jim předáváme informace a doporučujeme učební materiály. Se dvěma dívkami ve čtvrté třídě už probíhá doučování, další postupně domlouváme,” doplňuje Petra Macková.

Bez pomoci dobrovolníků by to nešlo

Rodilé ukrajinsky či rusky mluvící dobrovolníky doplňují v našem týmu také čeští doučovatelé, abychom byli co nejpružněji schopní reagovat na sílící zájem. Někteří jsou velmi aktivní a doučují i několikrát týdně. „Přijde mi skvělé, že do toho jdou a nebojí se, i když je to docela těžká disciplína. Nejen kvůli jazykové bariéře, ale i tomu, že jsou děti často stydlivé, nemluvné. Snažíme se našim doučovatelům být oporou vzděláváním, možností konzultací, intervizemi a poradenstvím. Propojovat online dobrovolníky s online klienty a doučovat tak češtinu zájemce s odlišným mateřským jazykem je i pro nás novinkou. Učíme se za pochodu,“ poznamenává Petra Macková.

Lidé, kteří se rozhodnou věnovat část svého volného času, bývají sami obohaceni nejen dobrým pocitem. „Máme u nás jednu starší paní, která doučuje český jazyk. Když bylo třeba pomoct s matematikou, aktivně do toho šla. Neznala v dnešní době používanou Hejného metodu, ale s manželem se v ní společně rychle zorientovali. Doučovala pak s pocitem, že nejen někomu pomáhá, ale ještě se i ona sama něco nového naučí,“ uvádí příklad Oksana Čorna.

Budoucí středoškoláci potřebují pomoct s přípravou na přijímačky

V současné době nás oslovují častěji mladí lidé ve věku odpovídajícímu poslednímu ročníku základní školy, což je velmi specifická a náročná cílová skupina. Většina z nich je hlavou stále na Ukrajině, kam chodili do školy a kde zůstali jejich přátelé. Žijí na sociálních sítích a chtějí se vrátit domů, jakmile to bude možné. Někteří zůstávají u distančního studia ukrajinské střední školy, ale část chce zkusit přijímačky na českou střední. Je jasné, že bez alespoň základní přípravy šanci nemají. 

Máte zájem pomoci ukrajinským dětem a mladým lidem s českým jazykem nebo i dalšími předměty? Kontaktujte nás na doucovani@clovekvtisni.cz.