Umím vypěstovat dost zeleniny pro rodinu i na prodej... V Afghánistánu bojujeme s chudobou také díky zahradničení

Publikováno: 16. 6. 2016 Doba čtení: 3 minuty
Umím vypěstovat dost zeleniny pro rodinu i na prodej... V Afghánistánu bojujeme s chudobou také díky zahradničení
© Foto: ČvT archiv

Rooh žije v Sajadii na předměstí města Mazár-e Šarífu na severu Afghánistánu. Pracuje jako námezdní dělník. Spolu se svou ovdovělou matkou, ženou a sedmi dětmi museli utéci ze sousední provincie Ghazni a život pro ně není jednoduchý. V Sajadii chybí pracovní příležitosti i zdroje pitné vody, z cest se zvedají oblaka prachu.

Proto byl Rooh vybrán jako účastník našeho projektu zaměřeného na boj s městskou chudobou v Mazár-e Šarífu, který jsme mohli rozjet díky podpoře Evropské unie. Jednou z jeho součástí je i rozvoj drobného zahradničení.

Od té doby, co Rooh začal pěstovat zeleninu na malé zahrádce za domem, se jeho život změnil k lepšímu. „Předtím jsem se v zemědělství moc nevyznal a ani jsem nevěděl, jak vlastně funguje foliovník,“ říká a dodává: „Doma jsme dříve také nejedli moc zeleniny, a když přišli hosté, museli jsme ji nakupovat na trhu.“

K projektu se přidal poté, co náš tým v oblasti provedl průzkum a udělal s ním vstupní pohovor. „Když mi lidé z Člověka v tísni vysvětlili, v čem spočívá drobné zahradničení, měl jsem radost, protože to pro mě najednou byla možnost zajistit čerstvou zeleninu pro moji rodinu a zároveň si splnit sen o troše zeleně na dvorku za domem,“ vysvětluje Rooh.

Foliovník mě proslavil mezi sousedy

Kromě školení od nás Rooh dostal také základní zahradní nástroje, semínka, sazenice zeleniny a jednoduchý foliovník. „Teď už se v zemědělských technikách docela dobře vyznám a se vším si dokážu poradit sám. Ušetřím teď peníze, které bych dřív dal za zeleninu na trhu, a díky prodeji přebytků si dokážu i trochu přivydělat,“ vysvětluje, jak mu účast v projektu pomohla. Část sklizně také rozdává sousedům a známým.

„Asi nejzajímavější věc je pro mě nový foliovník. Díky němu dokážu pro rodinu vypěstovat i zeleninu jako jsou třeba okurky,“ nadšeně popisuje svůj nový koníček. Jeho úspěch pomáhá i lidem z okolí. „Někteří sousedé a známí si také postavili foliovníky a přicházejí se za mnou poradit,“ vysvětluje Rooh prospěch projektu pro chudou komunitu a s pýchou dodává, že každá návštěva by chtěla mít takový dvorek jako on. „Díky foliovníku jsem se v sousedství stal docela známým a jsem tak hrdý na svou práci,“ dodává.

Projekt podporovaný Evropskou unií běžel 28 měsíců a za tu dobu podpořil více než 1000 chudých domácností. Zaměřovali jsme se hlavně na ženy, které mívají velmi omezené možnosti přivýdělku. Hlavním důvodem k zahájení projektu byla rychle rostoucí chudoba v městských a předměstských oblastech Afghánistánu. Pilotní výzkum odhalil, že k největším problémům tam patří nedostupnost potravin a nezaměstnanost způsobená negramotností a špatnou kvalifikací tamních obyvatel. Proto jsme se rozhodli řešit situaci komplexním způsobem pomocí řemeslného vzdělávání, tematických školení, zakládání ženských svépomocných a spořících spolků. Důležitý je také rozvoj městského zahradničení a zavádění levných technologických novinek, jako jsou třeba skleníky, solární vařiče nebo pískové biofiltry na pitnou vodu. Díky nim mohou i ti nejchudší a nejvíce zranitelní lidé žijící v afghánských městech rozšířit svůj jídelníček o čerstvé potraviny a získat přístup k nezávadné vodě.

*jména osob byla v článku z bezpečnostních důvodů změněna

Čtěte více o našich aktivitách v Afghánistánu!

Autor: ČvT

Související články