Deník N: S diplomem do továrny. Uprchlíky při hledání práce brzdí neznalost češtiny

Deník N: S diplomem do továrny. Uprchlíky při hledání práce brzdí neznalost češtiny

Publikováno: 11. 5. 2022 Doba čtení: 6 minut

Každý pátý dospělý uprchlík z Ukrajiny našel v Česku zaměstnání. Většina z nich pracuje jako nekvalifikovaná pomocná síla, i když mají vysokoškolské vzdělání. 

Docentka a uznávaná expertka v oboru psychologie Olha měla v Karlových Varech nastoupit jako pokojská. Nakonec ale našla uplatnění jako psycholožka organizace Člověk v tísni. Je ovšem jednou z mála uprchlic, kterým se podařilo uplatnit ve své profesi.

Olha přišla do Česka s dvěma dcerami z Charkova. Na tamní univerzitě vystudovala psychologii, které se věnovala sedmnáct let. Získala titul docentky a ve svém oboru se stala uznávanou expertkou.

Kvůli válce ale musela Charkov a svého manžela opustit. Nový dočasný domov našla s dětmi v Karlových Varech. „Po příjezdu do Česka jsem dostala nabídku pracovat jako pokojská v hotelu Thermal. Vůbec jsem neváhala, svou situaci jsem dobře chápala. Bez znalosti češtiny jsem nečekala, že najdu lepší práci,“ popisuje pro Deník N Olha.

Na poslední chvíli ale práci v hotelu odřekla. Mezitím totiž našla uplatnění v oboru, který vystudovala. „Organizace Člověk v tísni rozjížděla projekt na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Potřebovali odborníka s kvalifikací v oboru psychologie, který mluví ukrajinsky. A tak jsem dostala práci tady. Řešíme psychologické problémy žen a dětí zasažených válkou a pomáháme jim adaptovat se v nové zemi,“ vysvětluje ukrajinská psycholožka.

Práce v továrnách nebo ve výrobě

Olha je jednou z mála ukrajinských žen, které našly v Česku zaměstnání ve svém oboru. Většina ukrajinských uprchlíků tu pracuje jako nekvalifikovaná síla, i když mají dobré vzdělání.

„Podle našich posledních údajů si u nás již našlo práci téměř 40 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Nejčastěji nastupují jako montážní dělníci, pomocníci ve stavebnictví, ve výrobě nebo v dopravě,“ řekl Deníku N mluvčí resortu Jakub Augusta. „Na trh práce se zapojilo dvanáct procent ze všech příchozích ukrajinských uprchlíků, včetně dětí. Tato čísla je bezpochyby potřeba vnímat jako úspěch. V Polsku jsou to pro srovnání jen tři procenta,“ dodává.

„Mnoho z nich sice mluví dobře anglicky, ale to u většiny českých zaměstnavatelů nestačí. Uprchlíci, kteří k nám přijdou, se chtějí naučit česky, aby dostali zaměstnání. Nechtějí jen sedět a čekat, až skončí válka.“

Nejvíce ukrajinských uprchlíků pracuje v Plzeňském, Středočeském a Jihomoravském kraji. Hlavní bariérou pro získání kvalifikované práce je jazyk.

„Často jde o lidi, kteří mají vysokoškolský diplom, ale nemohou najít práci, protože neumí česky. Jsou to lékařky, účetní nebo ředitelky firem. Tady ale nemůžou hlavně kvůli jazyku najít důstojné zaměstnání, a tak berou nekvalifikovanou práci. Mnoho žen je s tím smířených,“ potvrzuje Mariana Bačina z Člověka v tísni. Působí jako terénní pracovnice v komunitním centru v Berouně, které už pomohlo najít práci stovkám uprchlíků. Mnoho z nich sice mluví dobře anglicky, ale to u většiny českých zaměstnavatelů nestačí. „Uprchlíci, kteří k nám přijdou, se chtějí naučit česky, aby dostali zaměstnání. Nechtějí jen sedět a čekat, až skončí válka,“ dodává.

Do Česka přišlo zhruba 328 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, 204 tisíc z nich jsou dospělí. Čtyřicet tisíc lidí (tedy pětina dospělých a 12 procent ze všech příchozích) už našlo zaměstnání.

V beerounském komunitním centru pomáhají ukrajinským ženám například sestavovat životopisy, aby se dostaly alespoň na pohovor. „Některé pohovory pak dopadnou dobře. Zaměstnavatel sice vidí, že paní neumí česky, ale také to, že chodí na kurzy češtiny, snaží se a má o práci zájem, tak ji zaměstná,“ poznamenává Bačina, která přišla do Česka z Ukrajiny už před 17 lety a naučila se česky sama. Ke zvládnutí úplných základů jazyka je podle ní potřeba alespoň dvouměsíční intenzivní kurz.

Stovky zdravotníků z Ukrajiny. Práce v domovech důchodců

Mezi válečnými uprchlíky v Česku jsou také stovky lékařů a sester. Zaměstnávat ukrajinské zdravotníky v českých nemocnicích a ambulancích se zatím příliš nedaří. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) začátkem dubna slíbil, že ukrajinští zdravotníci budou moci co nejrychleji začít pracovat ve svém oboru. Jenže povolení k dočasné práci v Česku dosud dostalo jen 117 lidí.

Ukrajinští uprchlíci pracují velmi často v domovech pro seniory. Aktuální průzkum Asociace poskytovatelů sociálních služeb ukazuje, že uprchlíky zaměstnalo více než sedmdesát zařízení sociální péče, což je zhruba pětina ze všech těchto institucí v Česku. Jen dvě procenta Ukrajinců pracují v těchto zařízeních jako zdravotníci.

Také pro práci pečovatelky je nutná čeština, aby se mohla s pacientem domluvit. „Máme tu paní, která nás denně prosí, abychom jí sehnali práci pečovatelky. Na Ukrajině už tuto práci dělala, jenže neumí česky. Obvoláváme domy pro seniory, dneska jde na další pohovor v zařízení v Černošicích, tak uvidíme,“ říká terénní pracovnice Mariana Bačina.

Bydlení a hlídání dětí

Jazyk není jediný problém při shánění práce. „Mnozí ukrajinští uprchlíci bydlí v odlehlejších oblastech, dále od větších měst, v místech se špatným dopravním spojením. Obrátila se na nás například matka s dcerou s tím, že hledají práci. Jejich jediným uvedeným kritériem bylo, aby se zvládly dostat zpět posledním večerním autobusem, který jim jede do vesnice, kde bydlí,“ říká mediální koordinátorka Člověka v tísni Eva Kroupová.

Analýza této organizace ukazuje, že uprchlíci postupně zaplnili převážně pohraniční oblasti, kde jsou většinou jen menší obce s turistickými ubytovnami. „Velmi zřetelně vidíme, že nejvíce přetížené jsou Karlovy Vary, Plzeň a další města v těchto regionech. Jednoznačně smysluplnější se jeví při přerozdělování ukrajinských občanů města, nikoliv obce,“ upozorňuje Daniel Hůle, odborník na sociální začleňování organizace Člověk v tísni.

Dalším limitem je pro ukrajinské matky hlídání dětí. „Po příjezdu do Česka si většinou nejprve musí zajistit školku nebo dětské skupiny, aby vůbec věděly, jakou práci mohou přijmout. Tedy zda bude o jejich děti postaráno na celý den, nebo třeba jen na pár hodin,“ poznamenává Jan Němeček, ředitel pobočky Člověka v tísni v Karlovarském kraji.

„Některé školky nechtějí děti z Ukrajiny přijímat, protože nemají dokončené očkování. A to nikoliv proto, že by jejich matky očkování odmítaly, ale protože mají na Ukrajině jiný očkovací kalendář,“ dodává.

Mnohé Ukrajinky proto nemohou do práce nastoupit. „Mají malé děti bez školky, takže si zařídí maximálně na pár hodin hlídání a jdou například uklízet. Češi se jim snaží pomáhat. Někteří jim kromě platby za úklid ještě nechají hračky pro děti, jídlo, oblečení a odvezou je zpátky domů,“ líčí Bačina.

Problémy mají i kadeřnice nebo řidiči

Najít práci ve svém oboru se nedaří ani některým ženám s výučním listem, například kadeřnicím. „Narážíme na složité procesy v rámci uznávání diplomů a kvalifikací. Měla jsem klientku, která je vyučená kadeřnice. Přihlásila se do několika kadeřnictví jako uchazečka o práci i na inzeráty přímo pro uprchlíky, ale bylo jí řečeno, že musí absolvovat rekvalifikační kurz. Narazila však na to, že stojí kolem 30 tisíc korun,“ dodává Alena Čorna, která pracuje na Help lince Člověka v tísni.

Ukrajinci mají problém sehnat i místa, ke kterým je potřeba mít řidičský průkaz. „Část ukrajinských řidičských oprávnění neodpovídá evropské normě, s těmito oprávněními není v Česku možné řídit vozidlo. A to se netýká jen profese řidičů. U těch je situace ještě složitější, tam je potřeba kromě řidičského průkazu občana Ukrajiny, který odpovídá evropské normě, také získání a držení profesní způsobilosti řidiče a zároveň karty řidiče,“ dodává Čorná.

Úřady práce v současnosti evidují deset tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří mají zájem v Česku pracovat. Nejvíce Ukrajinců hledá zaměstnání v Jihomoravském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji.

Celý článek Deníku N si můžete přečíst tady.

foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Autor: Iva Bezděková, Deník N

Související články