„Uslyšela jsem hvízdnutí, a najednou byla celá vesnice pod palbou,“ vzpomíná Lybuov z východoukrajinské obce Lastochkino
Publikováno: 26. 8. 2016 Doba čtení: 2 minuty
Vzpomínky jsou stále velmi čerstvé. Lyubov Dmitrievna popisuje noc, kdy se její dům v obci Lastochkino, jen pár kilometrů od válečné fronty na východě Ukrajiny, stal terčem útoku. „Bylo zhruba 4:30 odpoledne a všichni byli doma,“ vypráví Lyubov a ukazuje při tom stopy po šrapnelech na stěnách kolem. „Ze začátku dopadaly střely do nedalekého pole, takže jsme je mohli vidět z okna. Pak jsem uslyšela hvízdnutí a celá vesnice se ocitla pod palbou,“ dodává.
„Utíkala jsem do ložnice. Schovala jsem se pod stolem a syn si sednul na postel. Byla jsem tak v šoku, že jsem ani neslyšela, jak kolem lítají kusy skla,“ vypráví Lyubov. Její syn, který byl o něco klidnější, jí najednou sdělil: „Mami, myslím, že nám něco chybí.“ A měl pravdu.
„Když střelba ustala a my se odvážili vyjít ven, zjistili jsme, že bylo zasaženo doslova vše. Stěny domu, plot, garáž, auto. Nezbyla tam jediná nepoškozená věc,“ říká Lyubov. Garáž si rodina nechala postavit těsně před válkou, stejně tak nový plot a navíc provedli drobné rekonstrukce uvnitř domu. „Všechno nám zničili,“ dodává Lyubov smutně.
Nedostatek peněz i pracovních nabídek
Po tomto incidentu se Lyubov se svým synem přestěhovala do nedaleké vesnice Rodinskoe. Báli se dalších útoků. Nyní ve svém domě v Lastochkinu tráví čas většinou přes den. Teprve před pár dny se tam Lyubov odvážila přespat. „Myslela jsem si, že je to konec světa. Už jsem opravdu vyčerpaná z této války. Přesto se musím starat o naši zahrádku. Potřebuji vypěstovat a naložit nějaké okurky na zimu,“ popisuje Lyubov svou těžkou situaci.
A to není jediný důsledek války, která terorizuje místní lidi. „Jak mám žít ze svého malého důchodu? Dostávám 1 213 ukrajinských hřiven na měsíc (méně než 50 USD). S tak malým příjmem bych svůj dům nikdy nemohla opravit,“ říká jednašedesátiletá Lyubov Dmitrievna, která pracovala v místní školce. Do důchodu měla jít již před deseti lety, ale protože by s malou penzí nedokázala vyjít, přivydělávala si, dokud to šlo. „Starat se o malé děti, když je vám šedesát, je obtížné. Ale být nezaměstnaným penzistou na Ukrajině, to je ještě obtížnější. Školka je nyní kvůli útokům zavřená,“ dodává. Roman, její syn, před válkou pracoval v továrně v Doněcku. Měl za sebou 15 let praxe. Ale poté co konflikt rozdělil zemi pomyslnou čárou, přišel Roman o přístup do Doněcku a sním i o práci.
Finanční příspěvky na bydlení
V těžké životní situaci Lyubov a jejího syna podpořil Člověk v tísni, který společně s Evropskou komisí (ECHO) pomáhá lidem žijícím v blízkosti frontové linie na východě Ukrajiny s opravami jejich domů a bytů. Člověk v tísni je aktuálně jedinou organizací, která pomáhá lidem s opravami domovů v obci Lastochkino. Lyubov tak před několika měsíci dostala finanční příspěvek 6 000 ukrajinských hřiven. „Stačilo nám to na instalaci nových oken a opravu některých zdí,“ pochvaluje si. Nyní jí místní tým Člověka v tísni pomáhá zajistit další potřebný materiál a pracovní sílu, aby se Lyubov brzy mohla vrátit do zrekonstruovaného domu.
